Namísto snahy o vyvedení země z hopodářské a kovidového krize, zamezení nekaceptovatelného růstu drahoty, zejména extrémního navýšení ceny k životu nezbytných energií, si jednotliví ministři počínají jako neomezení uzurpátoři a likvidují mnohé, co do současnosti alespoň jistým způsobem fungovalo.

Typickým příkladem by mohl být bezprecedentní nátlak nového ministra vnitra Rakušana na policejního prezidenta Švejdara, který bude takto nepřímo donucen na svůj post, dle jeho vlastného vyjádření nejspíše v březnu, rezignovat. Podle informací z veřejně dostupných zdrojů by měl policii nově řídit jeho dosavadní náměstek a bývalý ředitel Krajského ředitelství policie hlavního města Prahy, jinak také přítel neblaze proslulého exministra vnitra Ivana Langera z ODS.
    

Prvky chaosu a rozvratu okamžitě zanesl do rezortu zemědělství i Marian Jurečka, který prakticky několik dní po dočasném převzetí úřadu odvolal generálního ředitele Lesů ČR Josefa Vojáčka. Etablovaný lidovecký kádrovák, jakým se jeví ze svých dřívějších opozičních eskapád ve sněmovně, se tak rozhodl pro údajně neefektivní reorganizaci firmy či špatnou personální politiku. Hospodářské výsledky, ale dokládají, že například letos bude právě tato státní firma v zisku čtyři miliardy a na účtech disponuje v současnosti hotovostí kolem deseti miliard korun. To naznačuje, že za odvoláním Vojáčka by mohlo stát i zcela něco jiného. Spekulovat lze o silovém uvolnění místa pro ideologicky či klientelisticky spřízněnou osobu, či například o možné přípravě vedoucí až k faktické likvidaci firmy a svěření českých lesů do rukou soukromého sektoru. Usilím o likvidaci zbylých státních firem jsou ostatně pravicové subjekty v ČR dlouhodobě známy. Ať již se jednalo o budějovický Budvar nebo například ČD. Kvůli tomuto Jurečkovo neopodstatněnému a nepochopitelně zbrklému postupu následně rezignovali i zbylí čtyři vrcholoví manažeři podniku.

Kontroverzním rozhodnutím vlády s eventuálními neblahými důsledky pro občany se jeví mnohým odborníkům jevit i plánovaný zánik Rady vlády pro zdravotní rizika, která je údajně, podle vyjádření trojice koaličních představitelů Fialy, Válka a Rakušana, zodpovědná za “dosavadní deformaci krizového řízení” a prý “byla jen jakýmsi konkurenčním centrem rozhodování a moci v jeho rámci”. Skoro až kuriózní konstatování, když doposud stál v čele této rady premiér a členy byli ministři zdravotnictví, obrany a vnitra, předseda Asociace krajů, náměstek Všeobecné zdravotní pojišťovny, vládní zmocněnec pro IT a digitalizaci a zástupce epidemiologů a celý orgán fungoval poměrně efektivně a v zájmu široké veřejnosti.