Příjmy rozpočtu rostly z drtivé části díky přímým daním (+ 7,7 mld. u firem a 7,1 mld. u zaměstnanců), spotřebním daním (cigarety + 3 mld.) a pojistnému na sociální zabezpečení (13,6 mld. Kč). U první a třetí kategorie je evidentní stoprocentní vliv ekonomiky, u druhé pak vliv růstuspotřební daně z tabáku. Příjem z DPH, kde se mělo tažení MF ČR proti únikům projevit nejvíce, se zvednuljen o 3,8 mld. Kč (2,8%), což při růstu maloobchodních tržeb o více než 8% v první polovině rokuale není nic, k čemu by byla třeba tvrdá ruka ministerstva.
Ani výdejovou ukázněností se MFČR ohánět nemůže. Červnová data ukazují, že 19 miliardová úspora výdajů byla způsobena poklesem kapitálových výdajů o 24 mld. Běžné výdaje naopak vzrostly o 5 mld., přičemž nebýt úspory na nákladech obsluhy státního dluhu, způsobených poklesemvýnosů na světových trzích a zkrácením maturity nově vydávaných dluhopisů, bylo by to ještě o 6 mld. více. U kapitálových výdajů je pak pokles vynucenzvenčí, pomalejším čerpáním EU fondů (tj., menší potřebou vlastních spolufinancujících výdajů).
Mnohem více nežúčelová interpretace dat mi však vadí návrat k mentalitě předkrizových let. Strukturální deficit rozpočtu se zhoršuje - předvolební „naklánění si“ voličů, které právě začalo, nepomůže -a v případě recese, která jednou určitě přijde, bude zase ve státní kase zet stamiliardová díra. Poučení z velké krizev roce 2008-9 se ve fiskální oblasti evidentně nekoná.
![[title] [title]](https://www.prvnizpravy.cz/repository/profily/_antialias_1af874a0-ee3f-11f0-8c42-ac1f6b488341_4bc66cf9d0080e101b5a7b037225ee4c.jpg)





