„Ačkoli se v trialogu podařilo odstranit nejproblematičtější části tzv. klimatického zákona, kterým bylo např. navýšení cíle pro rok 2030 na 60 % (oproti emisím roku 1990), nebo nutnost plnění těchto cílů na úrovni každého členského státu samostatně (bez ohledu na jeho energetický mix nebo potenciál obnovitelných zdrojů energie), ani tuto podobu jsme podpořit nemohli. Návrh vychází z přání, které je však spíše utopií než reálnou možností. Dosud také neexistují dopadové studie, které by analyzovaly dopady těchto opatření na průmysl nebo obyvatele jednotlivých zemí. Bez těchto analýz nelze žádné reálné hodnoty stanovit,“ uvedl europoslanec a koordinátor EKR ve výboru pro životní prostředí Alexandr Vondra.

 

„Pro český průmysl a české občany budou dopady klimatického zákona zásadní. Ekonomiku, která je z velké části závislá na průmyslu (hutnictví, automobilový průmysl), nelze během tak krátké doby jednoduše změnit, aniž by to mělo negativní dopady na zaměstnanost, nebo na ceny energií (např. vytápění domácností). Česká republika se ale musí pokusit využít související fondy na to, aby tyto negativní dopady na občany co nejvíce omezila. To je úkol stávající i budoucí vlády,“ dodal europoslanec Evžen Tošenovský.