Multikulturalistické sociální inženýrství již dostihlo nejen jeho samotnou “francouzskou kolébku”, která je nucena nyní setrvávat ve výjimečném stavu jako za nějaké války či živelné katastrofy, ale jeho trpké plody začínají “ochutnávat” i další evropské země. Jako příklad bezproblémového soužití byl evropskými “sluníčkovými vítači” jiných kultur až do nekonečna omílán příklad sousedního Německa, kde žije již po desítky let turecká několikamilionová, především muslimská, komunita. Jenže opak je pravdou, s Turky tam byly, alespoň podle mých mnoha německých příbuzných, obrovské problémy vždy, jen se tak nějak v zájmu “pozitivistického” přístupu a také pod tlakem rozličných lidsko-právních organizací úspěšně tutlaly. A živná půda pro dnešní teroristické útoky tak byla za státní asistence připravována a za přispění nezodpovědné zahraniční politiky kabinetu kancléřky Merkelové se celý destruktivní proces mohl potom již jen spustit. Namátkou lze uvést příklady terorismu třeba jen z minulého týdne. Ve Wurzburgu zaútočil 17 letý Afgánec sekerou ve vlaku a zranil pět lidí, v Mnichově 18 letý Iránec zastřelil devět lidí a potom sám sebe, v Reutlingenu zavraždil 21 letý Syřan mačetou těhotnou ženu a další dva lidi zranil a koncem zmíněného týdne se 27 letý Syřan v Ansbachu odpálil a zranil dvanáct lidí.     

Je vědecky prokázané a na projevech islámských autorit také patrné, že v džihádu, tedy nekončící válce proti “nevěřícím”, a tento skupinový či individuální terorismus projevem džihádu nesporně je, také splývají náboženské a politické cíle. Takže nejde pouze o extrémní projevy při obrušování ostrých hran mezi náboženstvími, ale současně o prvopočátek dobývání celého geopolitického prostoru. Nebál bych se říci, že jde o prvoplánovaný střet kultur, kdy je ta původní evropská, chcete-li katolická, vojáky džihádu napadena a je usilováno o její totální likvidaci. Jak se tomu můžeme alespoň částečné bránit, když už se byrokraticko - vojenská struktura EU ukázala jako zcela dysfunkční? Zkusme tedy začít ochraňovat naší zemi alespoň jako celek a nejprve začněme efektivně chránit své hranice. Na to nám snad ještě nějaké to právo zbylo a bruselské pozvednutí obočí, i když pouze podle jeho výše české vláda reaguje, nás nemusí při této sebezáchovné reakci zajímat.     

V nedávné době ministr vnitra Chovanec v poslanecké sněmovně bouřil, že se nechce dožít opětovně zadrátovaných hranic. V této souvislosti ale jaksi pozapomněl sdělit, že se však dožil nejen toho, ale jako vrcholný představitel naší exekutivy se i přímo podílel na tom, že se mezi námi budou, k zachování bezpečnosti obyvatelstva, nuceny pohybovat stovky vojenských samopalníků a policejních hlídek. Ano, až sem může vést nepochopení rozdílnosti a také neslučitelnosti kulturních a náboženských vzorců na naší planetě, jenž se po celá staletí koncipovaly, a to ve svých, zcela unikátních a neopakovatelných, společenských a teritoriálních podmínkách. Fanatický terorismus, který nás dnes začíná pronásledovat na každém kroku, je toho zřetelným důkazem a jestli představitelé EU a také naši zodpovědní politici včas nevybřednou ze svých laxních pozic, bude zcela jistě ještě hůře!’’’