Žádný z programových postulátů  není pro ni tak svatý, aby nemohl být potlačen, pokud by zabraňoval spojenectví pravicových stran v předvolební koalici. Nebýt tohoto spojenectví v této koalici, pod názvem Spolu, politicky by již dávno dodýchala TOP 09 i Lidovci. Trend integrace na pravici je zřejmý a je nezadržitelný. Programové rozdíly mezi stranami brání sice vládě vzniklé na principu spolupráce všech proti Babišovi v efektivní exekutivní spolupráci, ale jsou ve vládě. Vláda pětikoalice, poté čtyřkoalice byla tak ochromena ve svém výkonu od samého počátku. A v křeči prostoupené tu a tam nějakou korupční aférou (bitcoiny, Dozimetr ad.), dovládne pravice přesto až do konce řádného funkčního období. Je to smutné představení, ale to, že mohla toto představení pravice vůbec uspořádat, je způsobeno mj. schopností jejich lídrů potlačit své ego a také často výrazné programové rozdíly mezi stranami…

Na levici nic takového není. Socdem J. Maláčové se vydalo neuvěřitelnou cestou podbízení se velkým (hnutí ANO) i menším „klukům“ (Přísaha a Stačilo!). Tyto námluvy byly buď neúspěšné a v případě koalice Stačilo!  mají zatím pro Socdem velmi ponižující charakter.

Tedy, správná za předpokladu, že bude na rovnoprávném základě a že si strany uchovají svou politickou a organizační samostatnost.

I takticky je spojení stran levice správnou věcí. I když nelze počítat s tím, že konečný volební výsledek bude prostým součtem jejich volebních preferencí. V tomto případě koalice Stačilo! a Socdem, tedy někde kolem 6 %. Spojení však zvyšuje  naději, že v nové sněmovně budou zasedat poslanci zastupující levici.

Překážky jsou na obou stranách. Jak na straně Socdem, tak na straně Stačilo!. Pokud jde o Socdem, tak nerovnoprávnost připravovaného koaličního spojení mezi oběma stranami způsobuje, že prakticky v přímém přenosu a během několika dní dochází k rozpadu Socdem. A není to jen prostý rozpad politické strany, tedy strany, která je  147 let stará.  Z této strany odcházejí na jedné straně kvalitní lidé, kteří jsou do budoucna nenahraditelní (např. současný radní Hradeckého kraje Štěpán, dlouholetý funkcionář strany Ryšavý a celá plejáda dalších). K těmto odchodům dochází jednak z ideových důvodů, ale nelze nevidět také jiný důvod, kterým je to, že se tito lidé nevidí na kandidátkách. Že tam prostě pro ně není prostor a tím zdaleka nemyslím jenom volitelná místa. Těch při očekávatelném volebním výsledku – lze očekávat v ideálním stavu 5 – 6 % - bude tak do deseti. A každý umí počítat. Politická strana není prostě spolek skautů, ale lidí, kteří chtějí prosazovat své názory, ideje v politické soutěži. A projevem politické soutěže jsou v první řadě volby.

Na druhé straně se Socdem zbaví definitivně mnoha arcikariéristů typu Pocheho, Netolického, Dienstbiera, Dolínka a dalších es. Tito lidé už dávno pochopili, že Socdem nemá pro ně žádnou přidanou hodnotu v dalších halafancích, na které byli v době své politické „slávy“ zvyklí. Prostě využili situace, svedli to na komunisty a hotovo. A teď budou, pokud vůbec dojde k akceptaci J. Maláčové a L. Zaorálka na volitelná místa kandidátek koalice Stačilo!, ostřelovat až do voleb tuto koalici tak, aby ji co nejvíce oslabili. Spojení dvou levicových stran má tedy v tomto případě velkou slabinu. Za J. Maláčovou totiž nestojí strana, ale jen její osobní zájem.

Samozřejmě, že lidé, kteří dříve pracovali pro M. Zemana (mohl bych je jmenovat), teď pracují ve prospěch koalice Stačilo!. A samozřejmě to jsou oni, kdo dojednával tuto zatím nepodařenou fúzi.

Také u komunistů, respektive u těch, kteří se ke komunistické straně z kariérních či jiných důvodů přidali (např. Vidlák či Turoňová) vzniká odpor ve vztahu k této fúzi. Ten odpor je těžko pochopitelný racionálně. Protože hnutí Stačilo! ztratilo politickou dynamiku a dnes se již, podle agentury STEM,  s předvolebními preferencemi dostalo pod úroveň 5 %. Podle seriózní agentury Kantar by se Stačilo! nad 5 % ani nikdy za poslední půlrok nedostalo.

Takže, pokud by Vidlák a spol. uvažovali alespoň trochu strategicky a bez osobních animozit a rekriminací, museli by jakýkoliv přírůstek volebních preferencí Stačilo! přivítat. Ale oni ještě přikládají pod kotel, a to zcela nepochopitelně. Ponižují budoucího partnera. A mistry v tom jsou zejména bývalí členové sociální demokracie. Tak řečený Vidlák mluví o J. Maláčové, která prý přišla k jednání s „bílým praporem“. Paní Turoňová zase pro změnu mluví o tom, že přišedší sociální demokraté musí akceptovat konzervativně levicový program koalice Stačilo!. Je to těžko pochopitelná hloupost v obou případech a strašlivá nevelkorysost, proti které by měl okamžitě zasáhnout vedoucí tandem Stačilo! Bobošíková – Konečná. Tyto dvě dámy zatím "mlčí a tím tedy křičí" (Cicero). Nevím, co je to „konzervativně levicový“, protože to je protimluv. Adekvátní k jiné blbosti, kterou by byl např. „antifašistický nacista“ anebo „demokratický diktátor“. Prostě Turoňová má v hlavě bordel, o Vidlákovi ani nemluvě. Místo aby byli Socdem špičky přivítány oslavnou fanfárou, budou je teď Vidlákové a Turoňové a Klusáčkové macerovat. A tímto svými počínáním budou snižovat potenciál volebních preferencí fúzujících stran.

Zkrátka ti, kdo celou věc ušili a chtěli tak zajistit A. Babišovi dalšího koaličního partnera, neuvažovali s lidskou blbostí a předpojatostí. Samozřejmě, že síly spojené v mediálním prostoru se současnou vládní koalicí udělají vše pro to, aby fúzující strany, respektive spíše by se hodilo říci J. Maláčovou a L. Zaorálka fúzující s hnutím Stačilo!, co nejvíce dehonestovali tak, aby je podle možnosti zahnali ve volbách pod úroveň 5 % hlasů voličů.

I z těchto důvodů jsme se rozhodli ve vedení ČSSD (Česká suverenita sociální demokracie) vytvořit společnou kandidátku všech dalších levicových stran, které o to projeví zájem (Domov; Směr; Levice ad). ČSSD je složena vesměs ze  sociálních demokratů, kteří opustili řady původní sociální demokracie. To, jakým debaklem skončí Socdem Lidového domu mohl těžko kdokoli z nás předvídat. Ale bez jakékoliv nadsázky a s plnou pokorou mohu říci, že ČSSD v tuto chvíli zůstává na politické scéně jedinou funkční stranou sociálně demokratického zaměření. Během několik dní dokončíme předvolební program a během zhruba dvou týdnů představíme volební kandidátky pro sněmovní volby.