Svátek má: Zdislava

Komentáře

Trpělivost prezidenta Putina

Po nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu se zdálo, že ledy ve vztazích USA – Rusko konečně povolí. Alespoň signály vyslané novým americkým prezidentem tomu nasvědčovaly.

A i když odlišné názory obou velmocí na různá geopolitická témata, zejména „nedorozumění“ při řešení občanské války v Sýrii tyto naděje kalily, po setkání obou prezidentů na summitu G 20 v Hamburku se zdálo, že se opravdu „blýská na lepší časy“.

Ale ukázalo se, že prezident Spojených států, „nejmocnější muž planety“, zdaleka nezmůže vše.

Když Donald Trump nastoupil do prezidentského úřadu, vycházelo postupně najevo, že to ve Washingtonu, D.C. nebude mít vůbec jednoduché. Vyplula na povrch mnohými tušená skutečnost, že  centrální úřady včetně tajných služeb jsou  silně  prosáklé „Obamismem“. Už tehdy jsem říkal, že Trump bude muset v Bílém domě vyměnit i poslední pomocnou kuchařku.

A nebyl jsem daleko od pravdy. Donald Trump se může ve Washingtonu, D.C. právem cítit skoro jako parašutista vysazený do protektorátu.

Pro odlehčení mě napadá „chtip“  z Neviditelného psa z letošního dubna. Dovolím si citovat.
„Pane prezidente, mám pro vás vzkaz od šéfa CIA.“
„Opravdu?“
„Ano, vzkazuje, že po tom útoku na syrské letiště zatím do Dallasu jezdit nemusíte!“


Ale vážně.
Prezident Ruské federace Vladimír Putin doposud prokazoval  pevné nervy a  ke všem provokacím ze strany USA a NATO zůstával imunní.

Když koncem loňského roku vypověděl prezident Obama 35 ruských diplomatů, prezident Putin nepodnikl odvetný  krok, za což ho  Donald Trump pochválil jako „chytrého“ politika.

Mohlo se zdát, že zdravý rozum konečně vítězí nad válkychtivými „choutkami“ prezidenta Obamy a jeho spojenců.

Ale ouvej. Snaha prezidenta Trumpa tvrdě narazila na domácí   protiruskou hysterii.

Po schválení nových sankcí proti Rusku  nelze prezidentovi Putinovi zazlívat, že nyní již „sáhnul“ k odvetným opatřením.

Se současnou  americkou „demokracií“ není něco v pořádku.

A to není dobrá zpráva.

Zdeněk Lanz