Současné západní vzdělávání klade důraz na individuální rozvoj, často opomíjí kritické myšlení, matematiku a historii, včetně základů filozofie, etiky, morálky. Nemluvě o kontextuálním vzdělání. To na Východě má tendenci upřednostňovat memorování, standardizované testování a kolektivistické společenské – civilizační hodnoty, matematiku, fyziku, chemii, biologii a historii.  

Lze tvrdit, že západní vzdělání podporuje aktivní učení prostřednictvím často neplodných diskusí (místo skutečného dialogu), projektů a praktických aktivit a učitelé působí spíše jako facilitátoři a průvodci než jako šiřitelé vědění. Všeobecné východní vzdělání je často více zaměřeno na učitele, klade důraz na memorování, zejména v předmětech jako jsou matematika a přírodní vědy, skupinová harmonie, sociální odpovědnost a respekt k autoritám.

Všeobecně proto platí, že západní i východní vzdělávací systémy mají své silné a slabé stránky. Dokazuje to i srovnání s v politickém kontextu nomenklaturní Evropskou školou EU.

Evropské školy jsou oficiální vzdělávací instituce, které jsou společně řízeny vládami členských států Evropské unie. Právně jsou považovány za veřejné instituce zajišťující vzdělávání pro děti pracovníků institucí Evropské unie, pracovníků ze stálých reprezentací a dalších zastoupení. Pro tyto děti a děti učitelů a pracovníků Evropských škol je vzdělávání bezplatné. Na základě smluv a dohod uzavřených s Nejvyšší radou Evropských škol a aby byla demokracie spokojena, může tyto školy navštěvovat několik dětí z města a okolí, kde se nachází Evropská škola nebo v dosahu je nadnárodní společnost. Tyto děti však musí platit školné.

Česká republika přijala Úmluvu o statutu Evropských škol v roce 2004. Vyjednavači členství ČR v EU z nepochopitelných důvodů pro autora příspěvku nezabezpečili založení této instituce v ČR. Tím umožnili zavést nekonečný systém vzdělávacích reforem s výsledkem neustále snižující se kvality vzdělání a hodnocení, které v zahraničí nikdo bez pomoci nemůže pochopit. Existují ale vážné kulturně-politické důvody, které mohli vyjednavači a čeští eurokomisaři zohlednit, kdyby nebyli ješitní a nezastupovali jiné zájmy. Nehledě na uvedené na Evropské škole v Bruselu III a Lucembursku byly pro děti českých úředníků zřízeny české sekce.

Sekundární vzdělání na Evropské škole je zakončeno Evropskou maturitou (Evropský bakalaureát). Ta je uznávána jako vstupní kvalifikace pro studium na všech vysokých školách členských států EU a v mnoha dalších zemí světa, což podle osobní zkušenosti autora příspěvku neplatí pro současnou českou maturitu. Proč tomu tak je? Zkušebním komisím, předsedá univerzitní profesor ze země aktuálně předsedající Nejvyšší radě Evropských škol. V písemné a ústní zkoušce se ověřují znalosti z předmětů vyučovaných v 6. a 7. ročníku sekundárního cyklu. A například při zkoušce dcery autora příspěvku vyučující nesměl říci ani slovo. Více na: http://www.msmt.cz/mezinarodni-vztahy/zakladni-informace-o-evropskych-skolach.

Co se týče vzdělání politiků, zákonodárců, kteří nerozumějí zákonům, které odsouhlasují a nerespektují je, a vládnoucí elity, neexistuje jediná povinná vzdělávací cesta. Nevím, zda a kde existuje podporovatel vzdělávacího programu budoucích elit založeného na prověřeném systému intenzivního rozvoje individuálních schopností, který mohu nabídnout v Rakousku.

Prvním principem teorie politické spravedlnosti Johna Rawlse je, že každý občan by měl mít stejnou šanci být zvolen i do nejvyššího úřadu. Zmíněná teorie má svá úskalí: Může nedostatečná kvalifikace být důvodem k tomu, abychom se touto zásadou neřídili? A následuje otázka: Jak si moderní (demokratická) společnost pomáhá sama? Dostáváme každý den šokující odpovědi od politiků, médií informující o nových skandálech, korupci, a dokonce i vraždách, které vedou ke ztrátě důvěry nejenom k politikům, ale i ke státní správě a státu samotnému.

V případě ČR lze oprávněně klást otázku: Může se český národ sám zachránit, když vymírá přirozenou cestou, politici si přidávají do batohu smrtonosnou válku, a občané si neuvědomují, že je to rétorika války, která povede k neodčinitelným hrůzám a zločinům? Jeví se mi, že nikoho z politiků to nezajímá. Český národ nikdo zachraňovat nebude, protože nemůže. Můžeme ale společně zajistit, aby všichni občané získali vysokou úroveň všeobecného vzdělání prostřednictvím školy, což by se mohlo projevit i ve způsobu chování a konání nejenom úředníků na vysokých politických pozicích a jejich sboru poradců. Systém nevylučuje možnost, že špatně vzdělaný prezident, premiér nebo ministr by mohl navzdory svým poradcům často sám sebe zesměšňovat, protože nezná prostá fakta, nebo je neumí interpretovat. Proč je to tak?

Myslím si, že je to pokušení jednat, nemoudře nebo nespravedlivě, ve svůj vlastní prospěch nebo ve prospěch určité zájmové skupiny. Politická akce je vždy spojena s konflikty, složitými kontexty a dilemat-jak učinit spravedlivé rozhodnutí? Otázkou je, zda zde může pomoci vzdělávací kurz. Člověk by měl totiž vědět něco o etickém chování a nebezpečí jeho porušení politickou akcí. Ta z dlouhodobého hlediska mívá negativní dopady na celou společnost.

Čtenářům se zájmem o téma nabízím: Přiložený text v PDF v angličtině-China Insight a https://www.economist.com/interactive/graphic-detail/2024/11/14/which-countries-have-the-most-educated-politicians. 

Osmibodové rozhodnutí KS Číny

Komunistická strana Číny zahájila celostranickou vzdělávací kampaň s cílem realizovat osmibodové rozhodnutí svého ústředního vedení o zlepšení pracovního chování. Kampaň byla zahájena po dvou výročních zasedáních nejvyššího zákonodárného sboru a politického poradního orgánu.

Členové Komunistické strany Číny budou během kampaně studovat a uplatňovat hlavní zásady osmibodového rozhodnutí a jeho podpůrných předpisů, včetně závažných porušení pravidel. Budou používat případy, kdy se disciplinární porušení vyvinulo v korupci, k posílení vzdělávacích a odstrašujících snah.

Osmibodové rozhodnutí je soubor pravidel přijatých vedením strany v prosinci 2012 k řešení chronických byrokratických problémů, včetně úředních privilegií a extravagantních banketů. Představuje text s něco málo přes 600 slov, stanoví pravidla a povinnosti pro stranické vůdce.  Později bylo osmibodové rozhodnutí rozšířeno a platí pro všechny členy KS.

Po více než deseti letech implementace je osmibodové rozhodnutí připomínáno jako změna hry v čínském vládnutí a státní správě. Nejnovější oběžník uvádí, že kampaň by měla klást důraz na účast veřejnosti, vítat veřejný dohled a současně varuje před povrchním dodržováním pravidel.  Připomínám, že podle oficiálních údajů bylo v Číně vyšetřováno více než 225 000 případů porušení pravidel jen v roce 2024, že osmibodové rozhodnutí není nejvyšším standardem, a není konečným. Je to pouze první krok v úsilí KS Číny zlepšit své praktiky ve státní správě a co strana očekává od svých členů. Dokazuje to výrok prezidenta Si:

Vedoucí představitelé na všech úrovních musí jít příkladem, sloužit jako vzory a musí dělat, co říkají, a žít podle svých slibů. V politbyru začnu u sebe. Po zveřejnění osmibodového rozhodnutí byla vydána řada opatření týkajících se pracovních postupů, která se týkají mimo jiné:

• provádění kvalitního výzkumu a analýzy se skutečným porozuměním podmínek při provádění studií na místní úrovni;

• zefektivnění porad a zlepšení způsobu vedení porad;

• zpřehlednění dokumentů včetně instruktážních a zlepšení stylu psaní;

• standardizace postupů pro pracovní pobyty v zahraničí;

• zlepšení bezpečnosti práce a dodržování zásady dělat to, co zlepšuje vztahy s lidmi;

• zlepšení zpravodajství;

• zavést přísná pravidla pro publikování článků; a

• podporovat šetrnost a přísné dodržování pravidel o neúplatnosti ve vládě.

Závěr

Kvalitní vzdělání, které je považováno za pevný základ existence a vývoje národa, státu a civilizace, se více a více stává spíše privilegiem než přirozeným lidským právem. Když jsou lidé zbaveni kvalitního vzdělání, jsou mimo jiné připraveni o nástroje kritického myšlení, ideologizace je zbavuje práva dělat chyby, zpochybňovat a vyžadovat lepší vládnutí.

V teorii informovaní voliči jsou páteří fungující demokracie. Jak můžeme vychovávat informované voliče, když neexistuje kvalitní vzdělání, když lidé vědí, že politika je žumpa a když politici milují chudé a nevzdělané občany? Kruh chudoby, nevědomosti a politické manipulace se rok od roku zvětšuje, nekonečný cyklus voleb umožňuje udržování mas ve stavu nouze a nevědomosti, a dovoluje politikům ovlivňovat voliče penězi (které nejsou a nebudou ve známé podobě), sliby a teatrálností.

Řešení současných problémů výchovy a vzdělání vyžaduje nejenom reformy shora, ale také posílení moci od základů, počínaje vzděláním, ekonomickými příležitostmi a občanským uvědoměním. Proč?

Protože chudoba, o které jenom menšina veřejně mluví a píše, je nejenom otázkou úspěchu, neúspěchu, studu a nedostatku zdrojů, představuje především mechanismus kontroly. Životní a profesionální zkušenost autora příspěvku dovoluje tvrdit, že chudoba hluboce ovlivňuje schopnost lidí myslet nad rámec přežití, a proto politické otázky se pro ně zdají být vzdálené a nepodstatné. A právě zde a proto vstupují do hry politici, nikoli jako lídři usilující o řešení systémových problémů, nýbrž jako proradné, ješitné a v iluzi o vědění žijící slibotechny. Volební kampaň sil usilujících o změnu směrem k sociální spravedlnosti a harmonii by proto mohla být vedena slovy Svatováclavského chorálu: Svatý Václave, vévodo České země, rozpomeň se na své plémě, nedej zahynout nám ni budoucím! Souhlasu netřeba. 

Jan Campbell