Abychom si to celé mohli představit, zkusme si definovat, co to znamená, pokud mluvíme o "dlouhém doletu" (long range), neboť to je přesně ten, náhle hojně používaný výraz, který má navodit představu nějakého strategického zlomu v dosavadním průběhu ukrajinského konfliktu. Ukrajinské síly pro speciální operace použily v dosavadním průběhu konfliktu v několika případech americké taktické balistické střely typu ATACMS (Army Tactical Missile System) s KRÁTKÝM DOLETEM. Již samo slovo "taktická" v názvu systému vylučuje tedy, že by se jednalo o střely s dlouhým, tedy strategickým dosahem. Je odpalovaná z mobilních raketových odpalovacích zařízení typu pásového vozidla M-270 MLRS nebo kolového M-142 HIMARS z kontejnerů, obsahujících vždy jednu střelu.

Je zřejmé, že dodávka z letošního března však obsahovala i novější typ této zbraně M39A1, Block I s lehčí bojovou hlavicí a s doletem cca 300 km, který byl použit minimálně ve dvou případech, a to 17. dubna proti krymské základně Džankoj a 23. června při útoku na Sevastopol, při kterém zahynuli též krymští civilisté na pláži Učkujevka.

K tomu, aby bylo možno tyto systémy bezpečně použít proti cílům na území Ruské federace, dochází k odpálení střely v nejbližší vzdálenosti cca 50 km od fronty. Pokud si tedy namodelujeme, které že to cíle "v hloubi území Ruska" může ukrajinské velení tímto způsobem zasáhnout, vyjdou Vám z toho opět letecké základny Počep u Brjanska (cca 120 km), Chalino u Kurska (140 km), Orel-Južnyj a Voroněž-Baltimor (obě shodně 290 km, tedy na samé hranici dosahu těchto střel). To jsou cíle, které byly už v minulosti terčem útoků ukrajinských bezpilotních prostředků, stejně jako i mnohem vzdálenější základny a jiné objekty, skutečně hluboko na ruském území. Je jistě rozdíl ve škodách, které může způsobit exploze malého dronu, ve srovnání s velkou střelou typu ATACMS, navíc vybavenou s kazetovou submunicí, ale v zásadě se dá říci, nic revolučního se neděje, ani udít nemůže.

Kdybych to měl tedy nějak shrnout, jedná se zase o takové propagandistické prohlášení, které postrádá jakoukoli reálnou možnost zvratu situace před nástupem nové administrativy ve Spojených státech. Je to takové poslední zamávání Joe Bidena (pokud vůbec něco podobného skutečně schválil a není to jen novinářská vlivová akce) typu: "mějte se tu hezky, udělal jsem, co jsem mohl, ale nakonec to nějak nevyšlo". Ani vyjít nemohlo nebo nemělo, dodejme k tomu.