„SLON V PORCELÁNU“, KRÁSNÝ „KUS LEDU“ A RADA ZA VŠECHNY PENÍZE. Spojené státy zpřesňují své požadavky vůči Grónsku a usilují o výrazné rozšíření své vojenské přítomnosti na ostrově. Prezident Donald Trump téma znovu otevřel na Světovém ekonomickém fóru v Davosu, kde prohlásil, že pouze USA jsou schopny Grónsku zajistit bezpečnost. Po jednáních s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem zároveň pozastavil plánované zavedení cel vůči evropským spojencům. Dánsko se chystá zahájit jednání s Washingtonem, přičemž otázka budoucího postavení Grónska zůstává otevřená.  

Co podle Vás přineslo letošní zasedání Světového ekonomického fóra v Davosu a je otázka Grónska už uzavřená, nebo nás mohou čekat další překvapení?

Letošní ekonomické fórum v Davosu nepřipomínalo sjezd elit, ale spíš tryznu za starým světem, který se prostě proměnil a my na to koukáme jako tele na nová vrata. Všechno ostatní jsou jen symptomy. Donald Trump se snaží v tomto novém světě co nejlépe uchytit a dělá to tak, jak umí. Jestli to bude stačit, to se teprve uvidí. 

Myslím, že těch překvapení bude ještě hodně a především přijdou taková, která ještě dneska vůbec neumíme odhadnout. 

Na Světovém ekonomickém fóru v Davosu byla představena nová Rada míru, s níž přišla administrativa prezidenta Donalda Trumpa. Spojené státy zároveň nabídly České republice účast v tomto formátu. Nabídka však není bezpodmínečná. Podle dostupných informací by zapojení znamenalo výrazné finanční náklady v řádu miliard korun a také převzetí konkrétních politických závazků. Vláda nyní řeší, zda prestiž mezinárodního vlivu odpovídá ceně, kterou by Česká republika zaplatila, a jaký skutečný dopad by taková role měla. Jak se díváte na vznik nové Rady míru a jak by podle Vás měla Česká republika na tuto nabídku Spojených států reagovat?

Hele, já nevím, jestli ta Rada míru k něčemu bude, protože její stanovy jsou... jak to jen kulantně říct... docela autokratické. Ale rozhodně to ukazuje, že Trump už nepočítá se stávajícími mezinárodními institucemi. Nebojuje s nimi, prostě je ponechává svému osudu a vytváří si nové. Rada míru je takové Trumpovo BRICS. 

O prestiži Rady míru nerozhodnou peníze, ale činy. Zatím žádné nebyly, takže není o čem mluvit, ale ať to dopadne jakkoliv, stávající západní instituce jsou u konce s dechem. 

V Abú Zabí probíhá historicky první trilaterální jednání zástupců Ukrajiny, Ruska a Spojených států od začátku plnohodnotné ruské invaze. O míru mluví všichni, každý ale zároveň tvrdí, že k jeho dosažení zbývá vyřešit už jen jeden zásadní problém. Právě v něm se však jejich představy zásadně rozcházejí. Tím bodem sváru je Donbas, území, o němž se nejedná jako o regionu, ale jako o ceně, kterou má někdo zaplatit. Vidíte v těchto jednáních skutečný posun a reálnou šanci na brzké ukončení války na Ukrajině?

Vidím několik trendů. Jednak Spojené státy vůči Rusku nepřitvrzují a neposílají na Ukrajinu další zbraně ani peníze. Evropa už také nemluví o brzkém ukrajinském vítězství a ruské prohře a Rusové už vyrábějí tolik raket, že jsou schopni Ukrajině zcela rozvrátit energetiku. Plyne z toho, že bude brzy mír? Každopádně z toho plyne, že pozice Ukrajiny se neustále zhoršuje. 

Každopádně, pořád se jedná a dokud se jedná, je šance, že se něco dojedná. Ale ještě bude zničeno hodně elektráren i rozvoden a zabito hodně vojáků i civilistů, než se tak stane. 

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa zvažuje námořní blokádu Kuby, jejímž cílem je odstřihnout ostrov od dodávek ropy a ekonomicky ho udusit. V Bílém domě se otevřeně mluví o tom, že blokáda má být nástrojem k vynucení změny režimu a odchodu komunistického vedení. Po Venezuele, Íránu a Grónsku tak Kuba míří na seznam dalších zemí, které má Washington v úmyslu „přesvědčovat“ silou. Jaké další kroky můžeme podle Vás po Venezuele, Íránu, Grónsku a nyní Kubě od Spojených států ještě očekávat?

V posledních dnech se zamýšlím, jestli si Trump prostě neukousl příliš velké sousto. Já vím, on potřebuje pro letošní doplňovací volby do kongresu nějaký pořádný triumf, jinak to s Republikány špatně dopadne, ale nejsem si jistý, jestli americká vláda neuvízla v síti drobných šarvátek, které upoutávají její pozornost na příliš mnoha místech zároveň, ale nepřinášejí (kromě námořního pirátství) žádný efekt. 

Navíc, proti Trumpovi začínají demonstrace přímo ve Spojených státech a tuto situaci mají všichni američtí prezidenti tendenci řešit nějakým pořádným epickým bombardováním. Mnohem větším, než jaké dělají Rusové v Kyjevě. Podle mě se mají v Teheránu na co těšit. 

Z Bruselu znovu zaznívají výzvy ke vzniku evropské armády a evropské obranné rady. Po eurokomisaři pro obranu se stejná slova ozývají už i z Evropského parlamentu. Argumentuje se „erozí mezinárodního práva“, nutností obranné autonomie a tím, že Evropa se už nemůže spoléhat na ostatní. Co si myslíte o myšlence evropské armády a má na něco takového Evropa vůbec politickou vůli a peníze?

Prosím Vás, viděl jste za posledních dvacet let nějaký opravdu velký evropský projekt, který se povedl? Máme nějakou stíhačku šesté generace? Máme nějaké nové ocelárny? Máme nějaké gigantické datacentrum? Vždyť nemáme ani jednu novou atomovou elektrárnu!  

Žádná evropská armáda nebude a co hůř, nebudou pořádně ani národní armády, protože jsme si všechno podstatné už zničili a fotovoltaika nás jaksi nezachrání. Dřív než evropská armáda, bude evropský blackout. 

Evropský parlament poslal obchodní dohodu s latinskoamerickým uskupením Mercosur k přezkoumání Soudnímu dvoru EU. Ratifikace se tak odkládá na neurčito a dohoda zůstává zmražená, dokud soud nerozhodne, zda je v souladu s unijním právem. Pokud narazí, bude se přepisovat. Jak hodnotíte rozhodnutí Evropského parlamentu poslat dohodu s Mercosurem k přezkoumání Soudnímu dvoru EU?

Jak vidno, není to tak super dohoda, když polovina europoslanců raději hlasovala pro přezkum. Celý princip dohody je, že posílíme evropské automobilky a obětujeme evropské zemědělství. Ale také se může stát, že to nakonec Volkswagenu ani nepomůže, protože v Brazílii teď investují jako divé čínské automobilky a nakonec můžeme zjistit, že celá ta dohoda zařídila, že jsme si rozvrátili nejen zemědělství, ale i průmysl. 

Prezident Petr Pavel opět svým neuváženým chováním vyvolal další napětí ve společnosti. Tentokrát při návštěvě Ukrajiny, kde bez mandátu vlády přislíbil ukrajinskému prezidentovi Zelenskému dodání čtyř českých letounů L-159. Zahraniční a bezpečnostní politiku přitom určuje vláda v čele s premiérem Andrejem Babišem, zatímco role prezidenta spočívá v reprezentaci státu navenek. Podle ministra zahraničí Petra Macinky se prezident chová „jako slon v porcelánu“ a nepůsobí jako hlava státu, ale jako politický aktivista, který překračuje své ústavní kompetence a prosazuje vlastní linii na úkor kabinetu. Jak hodnotíte počínání prezidenta Petra Pavla, který se znovu staví do role tvůrce zahraniční politiky?

Už to říkám dlouho - Petr Pavel je jedinou opozicí Babišově vládě. Parlamentní opozice je dokonale rozložená, hloupá, neschopná a lepší už to nebude. Petr Pavel má ještě nějakou pozici i autoritu a tak ji používá pro zájmy svých kamarádů zbrojařů a evropských hodnot. Ale s každou takovou akcí o kousek své autority přichází. Každá taková akce stojí preference a politické body. Proto bychom ho neměli rušit, když dělá chybu. Hlavně, ať si nechá Foltýna, ať dál jezdí na Ukrajinu a podporuje sbírky pro tamní zlaté záchody, ať si podává ruku s hrdlořezy... Andrej Babiš má pravdu, on už si dělá kampaň. Tak ať ji dělá co nejhůř! 

Zahraniční politika za ministra Jana Lipavského se ukazuje v jiném světle. Místo prosazování konkrétních českých zájmů proudily miliony z veřejných peněz do politických neziskovek, transformačních projektů a ideologických aktivit v zahraničí. Pod zástěrkou „lidských práv“ a „hodnotové diplomacie“ se z ministerstva zahraničí stal bankomat pro aktivisty, zatímco skutečné státní zájmy šly stranou. Co říkáte na jasné důkazy o tom, že zahraniční politika Jana Lipavského sloužila více ideologii než českým státním zájmům?

Na důkazy kašlu a na nějaké přezkumy také. Zarazil to Macinka? Zarazí to i ostatní ministři? Utnou aktivistům penězovody? To jediné je důležité a podle toho budu vládu posuzovat. Lipavský je už minulost a fakt bych byl hodně mrzutý, kdyby se za čtyři roky ukázalo, že stát slouží jako bankomat neziskovek dál. 

Zaměstnanci České televize znovu sahají po osvědčené kartě „spacákové revoluce“ a straší stávkou. Důvodem má být záměr vlády zrušit koncesionářské poplatky a změnit systém financování ČT. Argumenty o ohrožení nezávislosti působí prázdně, neboť ve většině evropských zemí veřejnoprávní média nejsou financována poplatky od občanů a žádná demokracie se tam nezhroutila. Místo sebereflexe a debaty o roli, hospodaření a důvěryhodnosti televize přichází opět nátlak, vydírání a snaha udržet si výsadní postavení za každou cenu. Očekáváte, že vláda ustoupí nátlaku České televize, nebo se poprvé odhodlá k tolik potřebné a zásadní reformě veřejnoprávních médií?

Jen ať stávkují! A ať stávkují pořádně! Ať nevysílají, nebo ať vysílají jen svoje agitky. Ať si vezmou spacáky a hlavně... ať vydrží co nejdéle. Třeba celé čtyři roky. 

Psali jsme: Ideologie za veřejné peníze. Lipavský a skrytá politika MZV

Víte, já na žádnou reformu České televize nevěřím. Už jsem to viděl totiž mockrát - změnilo se něco, když si Mladou frontu koupil Babiš? Změnilo se něco, když ji zase prodal? A to jsou soukromá média... ani tam si majitel neprosadil svou. Jediné řešení je game over - zničení. Vypnutí, odstavení, zrušení, odstřihnutí od peněz. Jinak to bude pořád stejné. 

Ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka se v posledních letech změnil v mediálně viditelnou postavu. Pravidelně komentuje bezpečnostní i politické dění, jeho výroky obíhají domácí i zahraniční média a často se stávají součástí politických sporů. Jenže šéf civilní rozvědky má být neviditelný profesionál, nikoli veřejný vykladač politiky a bezpečnostních tezí. Tajná služba má sbírat informace, ne vstupovat do veřejných debat a už vůbec ne suplovat politické aktéry. S nástupem nové vlády se proto znovu otevírá otázka, zda styl, jakým je BIS vedena, odpovídá jejímu poslání, a zda přijde změna i v jejím čele. Jaké šance podle Vás má Michal Koudelka setrvat ve funkci a odpovídá jeho veřejné vystupování roli šéfa civilní rozvědky?

Hele, Koudelka tu svoji medaili od CIA nedostal pro nic za nic. Proto jsem velmi zvědavý, kdo je u nás reálně mocnější. Je to Andrej Babiš nebo Michal Koudelka? Toto bude jeden z největších zápasů v tomto volebním období a já jsem velmi zvědavý, jak dopadne. 

Ale v této chvíli bych řekl, že Koudelka je pevný v kramflecích, protože si klidně chodí do televize a z nějaké hrozby odvolání si nic nedělá. 

Plánovaná akce sudetoněmeckého Landsmanšaftu v Brně vyvolala silnou kritiku nejen řady českých politiků, ale i široké veřejnosti. Varování míří především k tomu, že veřejná či institucionální podpora takové události může být vnímána jako legitimizace snah zpochybňovat Benešovy dekrety a poválečné uspořádání. Jak si vysvětlujete, že i desítky let po válce přetrvávají snahy zpochybňovat Benešovy dekrety a poválečné uspořádání?

Protože se do toho nalily miliardy peněz. Snad si nemyslíte, že německá CDU-CSU podporuje české KDU-ČSL jen tak z altruismu. Snad si nemyslíte, že Daniel Hermann jezdí na sudetoněmecké akce z dobroty srdce. Jasně, že Němci chtějí revizi poválečného uspořádání, oni tenkrát prohráli, nicht wahr? V europarlamentu jsem se potkal s celou řadou německých europoslanců, ale víte, co mají společného? Oni Hitlera neviní z toho, co udělal, ale z toho, že nevyhrál.