Ve Švédsku to vzali od podlahy a pro obyvatele se bude po letech opět distribuovat informační příručka jak se zachovat v případě různých krizí nebo války.
Švédská vláda bude svým občanům distribuovat informační příručku o tom, jak se zachovat v krizových situacích, mezi něž patří i válka. Během května začíná distribuce příručky všem 4,8 milionům domácnostem v zemi. Příručka je již online přístupná v angličtině.
Důvodem podle švédského ministerstva obrany je zhoršující se bezpečnostní situace v regionu kvůli připojení Krymu k Rusku a opakovanému porušování švédského vzdušného prostoru ruskými stíhačkami.
Švédské ministerstvo obrany reaguje na obavy obyvatelstva, průzkum provedený ministerstvem v prosinci 2017 ukázal rostoucí bezpečnostní obavy v zemi od roku 2016.
Švédsko nejprve vytvořilo podobnou informační příručku v roce 1943 a pokračovalo v její produkci až do osmdesátých let. V příručce jsou i popisována opatření pro mimořádné události, teroristické útoky, pandemie nebo dokonce válku.
Termín "celková obrana" uvádí, že se jedná o vojenskou a civilní obranu. Vojenská obrana se skládá nejen ze švédské armády, ale také z "domácí gardy", něco jako domobrana, a dalších úřadů.
Civilní obrana by proto měla posílit odolnost obyvatelstva v případě ohrožení. To je možné kromě výcviku a nácviku chování v krizových situacích, také vytvářením zásob potravin a vybavení teplým oblečením.
V případě útoku na IT by občané měli mít k dispozici řadu jiných komunikačních prostředků, včetně rozhlasu, náhradního mobilního telefonu a zásoby benzínu.
Švédská vláda bude svým občanům distribuovat informační příručku o tom, jak se zachovat v krizových situacích, mezi něž patří i válka. Během května začíná distribuce příručky všem 4,8 milionům domácnostem v zemi. Příručka je již online přístupná v angličtině.
Důvodem podle švédského ministerstva obrany je zhoršující se bezpečnostní situace v regionu kvůli připojení Krymu k Rusku a opakovanému porušování švédského vzdušného prostoru ruskými stíhačkami.
Švédské ministerstvo obrany reaguje na obavy obyvatelstva, průzkum provedený ministerstvem v prosinci 2017 ukázal rostoucí bezpečnostní obavy v zemi od roku 2016.
Švédsko nejprve vytvořilo podobnou informační příručku v roce 1943 a pokračovalo v její produkci až do osmdesátých let. V příručce jsou i popisována opatření pro mimořádné události, teroristické útoky, pandemie nebo dokonce válku.
Termín "celková obrana" uvádí, že se jedná o vojenskou a civilní obranu. Vojenská obrana se skládá nejen ze švédské armády, ale také z "domácí gardy", něco jako domobrana, a dalších úřadů.
Civilní obrana by proto měla posílit odolnost obyvatelstva v případě ohrožení. To je možné kromě výcviku a nácviku chování v krizových situacích, také vytvářením zásob potravin a vybavení teplým oblečením.
V případě útoku na IT by občané měli mít k dispozici řadu jiných komunikačních prostředků, včetně rozhlasu, náhradního mobilního telefonu a zásoby benzínu.
"Pokud bude Švédsko napadeno jinou zemí, nikdy se nevzdáme. Všechny požadavky na zastavení odporu jsou falešné, " píše se v dokumentu.
Ano, stát má skutečně vyvíjet veškeré úsilí k tomu, aby zajistil bezpečnost svých občanů. Zároveň je ale základní povinností každého občana se v rámci možností ubránit sám a nespoléhat fatálně na pomoc zvenčí. Jako občan nemám vlastně jinou možnost než věřit, že proti cizímu agresorovi mě primárně ochrání stát, ale spadne-li dítě do řeky, bylo by bláhové spoléhat, že ho přijde také zachránit stát. Dítě si v takové situaci musí poradit samo nebo mu musí pomoct jeho kamarádi, jsou-li nablízku, uvedl ve svém příspěvku na konferenci BEZPEČNOST – PODMÍNKA SVOBODY A PROSPERITY Zdeněk Ertl, předseda Sdružení sportovních svazů ČR a pokračoval.Budou-li občané schopni zvládat krizové situace, přispěje to ke zvýšení bezpečnosti nejen samotných občanů, ale také státu. S dovednostmi a schopnostmi zvládat krizové situace se ale člověk nerodí. Někdo ho to musí naučit a stát jako takový sám nikoho nic naučí. Rozhodně ale může k výuce branně technických dovedností vytvářet podmínky.
Opakovaně a naléhavě proto vyzývám stát, aby si před touto pravdou dále nezakrýval oči ani uši, a začal konat, tzn. vytvářet podmínky, aby občané měli od dětství možnost se na zvládání krizových situací připravovat. Zavedení branné výchovy do škol by jistě bylo vítanou součástí zvyšování branné připravenosti lidí, ale při obvyklé organizační a legislativní pružnosti většiny státních institucí se bojím, aby to nepřišlo „s křížkem po funuse“. Děti si ale mohou potřebné dovednosti a návyky v tomto směru osvojit poměrně rychle, a dokonce pro ně atraktivními způsoby. Kde? Samozřejmě nejprve v rodině, ale v průběhu vývoje zejména ve sportovních spolcích, které se brannosti a bezpečnosti věnují, končí příspěvek Zdeněk Ertl.
