Politický komentátor Petr Holec věnoval ve svém pořadu na kanálu Xaver Live rozsáhlý prostor otevřenému střetu mezi prezidentem republiky a vládou. Podle jeho výkladu nejde o běžnou politickou neshodu, ale o zásadní konflikt o kompetence, který se naplno projevil během návštěvy prezidenta Petra Pavla na Ukrajině.
Holec se opakovaně vrací k informaci, že prezident měl v Kyjevě nabídnout české bojové letouny Ukrajině. Právě tento moment označuje za zlomový. Podle něj šlo o krok, který nebyl koordinován s vládou ani s armádou a který byl následně oběma institucemi odmítnut.
„Prezident není tvůrcem zahraniční politiky. Prezident reprezentuje. Zahraniční politiku řídí vláda,“ zdůrazňuje Holec s odkazem na ústavní rámec. V tomto případě podle něj hlava státu vstoupila do prostoru, který jí nepřísluší.
Nabídka letounů jako symbol uzurpace moci
Holec označuje prezidentovo vystoupení za faux pas, které nelze bagatelizovat. Vláda i Armáda České republiky podle něj jednoznačně řekly, že letouny Česká republika potřebuje a že jejich předání nepřipadá v úvahu. Přesto měl prezident pokračovat ve veřejné obhajobě tohoto kroku a dokonce kritizovat vládu s tím, že odmítnutí je projevem sobectví.
Právě tato rétorika je podle Holce nepřijatelná. „Když armáda řekne, že techniku potřebuje, a prezident ji chce přesto nabídnout cizímu státu, není to solidarita. Je to kolaborantství,“ zaznívá v pořadu.
Holec připomíná, že prezident nenese politickou odpovědnost vůči Poslanecké sněmovně, zatímco vláda ano. Přesto se podle něj Petr Pavel chová, jako by byl nejen prezidentem, ale i premiérem a ministrem zahraničí zároveň.
Od „ukrajinského“ premiéra k „ukrajinskému“ prezidentovi
V jedné z nejostřejších pasáží Holec používá silné přirovnání. Tvrdí, že prezident Pavel převzal symbolické žezlo po bývalém premiérovi Petru Fialovi. Zatímco Fiala byl podle něj „ukrajinským premiérem“, Pavel se stal „ukrajinským prezidentem“.
Touto metaforou Holec popisuje míru angažovanosti hlavy státu v zahraniční politice, která podle něj dalece přesahuje běžnou diplomatickou podporu. Prezident podle něj jedná tak, jako by primárně hájil zájmy jiného státu, nikoli České republiky.
V této souvislosti Holec připomíná zákon o činnosti pro cizí moc, který byl schválen za předchozí vlády. Ironicky poznamenává, že právě prezident by byl prvním, na koho by měl být tento zákon aplikován. „Aspoň bychom si ten zákon konečně vyzkoušeli v praxi,“ říká.
Neziskovky jako prodloužená ruka ideologie
Dalším významným tématem pořadu je financování neziskových organizací. Holec kritizuje rozsah státních prostředků, které podle něj směřují do projektů s ideologickým obsahem, často v zahraničí. Zdůrazňuje, že nejde o klasickou humanitární pomoc, ale o politické a hodnotové programy.
Podle Holce se z části neziskového sektoru stal nástroj sloužící k prosazování konkrétní ideologie, a to za peníze daňových poplatníků. V této souvislosti zmiňuje projekty v Africe, Asii či postsovětském prostoru a klade otázku, proč stát financuje aktivity, které nemají přímý vztah k potřebám českých občanů.
Média, moc a pocit beztrestnosti
Holec se dotýká také role veřejnoprávních médií. Tvrdí, že prezidentovi i části politické reprezentace procházejí sporné kroky především proto, že nejsou vystaveny skutečně kritické mediální kontrole. To podle něj vytváří prostředí, v němž se posouvají hranice přijatelného chování.
Právě kombinace politické moci, mediální podpory a absence odpovědnosti podle Holce vysvětluje, proč si prezident může dovolit kroky, které by u jiných aktérů vyvolaly okamžitou reakci.
Tvrdá slova jako varování
Celý pořad na Xaver Live v podání Petra Holce působí jako varování před postupným posunem ústavních zvyklostí. Nejde podle něj o jednorázový exces, ale o trend, který může vést k faktickému dvojvládí a rozostření odpovědnosti.
Holec dává jasně najevo, že spor o letouny není technickou otázkou ani detailem zahraniční politiky. Je to symbol zápasu o to, kdo v této zemi skutečně rozhoduje a podle jakých pravidel.
(Böhm, prvnizpravy.cz, repro: facebook)
