Evropská komise nemůže uvést žádný parametr, ve kterém by se poměry poměry díky členství v unii zlepšily. Velmi obtížně by se hledal  parametr, ve kterém je členství v unii neutrální. Zbývá ale ještě strašení, jak děsivá opatření by proti nám byla v případě odchodu podniknuta. V krátké odpovědi skutečně zaslechneme hrozivé, že „80% našeho vývozu proudí do zemí EU.“ Za tím lze vnímat tichou hrozbu, že by západoevropské podniky zrušily české pobočky nebo přestaly spolupracovat s českými.

Jenže do celkového obrazu musí být zahrnuty i jiné skutečnosti. A to nemusíme ani připomínat náklady, které České republice v souvislosti s členstvím vznikají. Ani spekulovat o tom, že pokud je česká práce dost levná, západoevropské firmy by o ni nadále měly zájem. Mnohem podstatnější totiž uvědomit si, že zmíněná závislost na západoevropských zákaznících je DŮSLEDKEM členství v unii, nikoliv příčinou.

Dcera slavného režiséra Davida Lynche natočila v roce 1993 film Helena v krabici. Hrdinou filmu je chirurg, který se zamiluje do dívky, jež ho stále odmítá. Své vyvolené nakonec amputuje ruce a nohy, a učiní ji tak závislou na jeho péči. Potom se o ni láskyplně stará. Péče EU ovšem není láskyplná, nýbrž přísná a nepřátelská až brutální. Možná bychom ji mohli lépe přirovnat k otrokářům, kteří své otroky úmyslně mrzačili, aby nebyli schopni útěku.

Opuštění EU je spojeno s obrovským rizikem, setrvání v EU znamená jistou zkázu. Co si vybrat? Rozumná vláda by zemi intenzivně připravovala na odchod. Pokrývala by rizika a snižovala závislost. Může se to hodit i v případě, že by se EU  rozpadla i bez našeho přičinění.