Na začátek malá pointa dřív než příběh. Bible nikde neuvádí konkrétní věk Země. První věta knihy Genesis pouze oznamuje, že „na počátku Bůh stvořil nebe a zemi“, ale nepřidává žádné datum. Tečka. Tvrzení o šesti tisících letech vyrůstá z pozdějších teologických výpočtů, nikoli z explicitního biblického verše. Právě proto mohou mnozí věřící i nevěřící považovat starou Zemi a biblický text za kompatibilní, protože nejde o dva soupeřící kalendáře, ale o rozdílné druhy tvrzení. Jedno teologické, druhé přírodovědné.
Jak tedy vzniklo magické číslo šest tisíc? V sedmnáctém století irský arcibiskup James Ussher sečetl biblické rodokmeny a dospěl k datu stvoření roku 4004 př. n. l. Jeho chronologie se stala populární, pronikla i do poznámek vydání Bible a zakořenila v křesťanské kultuře. Dnes se často zjednodušeně uvádí jako součet dvou tisíc let po Kristu a čtyř tisíc před Kristem, a máme na světě známé číslo šest tisíc. Moderní biblisté i historici dodávají, že šlo o poctivou práci své doby, avšak bez znalostí geologie, radiometrie a pravěku.
A co říká věda? Od padesátých let dvacátého století stojí v čele pelotonu jméno Clair Patterson, který analýzou olova v meteoritech určil stáří Země na přibližně 4,5 miliardy let. Pozdější měření a různé metody, například datace zirkonů z Jack Hills nebo analýzy lunárních vzorků, výsledek zpřesnily na 4,54 miliardy let s minimální nejistotou. Nejde o jeden názor, ale o souběh mnoha nezávislých důkazů.
Jak to celé sladit s Biblí? Kromě doslovného čtení existují i jiné, dnes častější výklady, které neberou Genesis jako hodinářský záznam. Takzvaná mezera mezi prvním a druhým veršem, známá jako gap theory, připouští dlouhé období před popisem šesti dnů. Tento přístup zpopularizoval Thomas Chalmers a proslavily jej poznámky Scofieldovy Bible. Jiný přístup, označovaný jako day-age, chápe hebrejské slovo jóm jako dlouhé období a usiluje o zachování teologického sledu, nikoli doslovného rytmu čtyřiadvaceti hodin. Třetí proud, často spojovaný se jménem Johna Waltona a platformou BioLogos, zdůrazňuje, že Genesis 1 je teologický text o funkčním uspořádání světa, nikoli přírodopisná učebnice, a proto věk Země neurčuje. Kritici mladé Země tyto výklady odmítají, jedno však mají společné: text samotný neposkytuje žádné datum.
A kde se bere židovský letopočet 5786? Hebrejský kalendář používá éru anno mundi, která klade symbolický počátek světa do roku 3761 př. n. l.. Jde o náboženský kalendář pro liturgické účely, nikoli o geologické tvrzení. V praxi tak židovský nový rok 5786 začal při západu slunce 22. září 2025. Hezká připomínka, že různé kultury mají různé začátky, ale žádná tím neurčuje skutečné stáří planety.
Proč na tom záleží? Pokud chceme mluvit o stáří Země vážně, potřebujeme měření, která lze opakovat a ověřovat. Radiometrická datace nezávisle potvrzuje to, co ukazuje astrofyzika i geologie. A pokud chceme číst Bibli poctivě, nemáme v ní žádné číslo, které by s těmito měřeními soupeřilo. Proto dnes mnoho vědců i teologů považuje za nejrozumnější jasně rozlišit, co je otázka víry a co fyziky. Je v pořádku očekávat, že se tyto oblasti nebudou bít, protože každá totiž odpovídá na jinou část téže velké otázky.
A co onen legendární čtyřiapůlmiliardový rozdíl? Mezi Ussherovým výpočtem a radiometrickou křivkou nemusíme hledat vítěze a poraženého, pokud přijmeme, že Ussherova chronologie je teologicko-historická konstrukce 17. století, zatímco vědecké datace popisují fyzikální historii planetární soustavy. V jedné rovině se ptáme kdo a proč, v druhé kdy a jak. V tom spočívá celé kouzlo i smír.
Malé shrnutí pro zvědavé čtenáře. Bible určuje autora a smysl stvoření, ale neučí geologii ani neuvádí počet let. Číslo šest tisíc vzniklo z raně novověké chronologie, která kdysi pomáhala číst dějiny ve světle své doby. Věda dnes s vysokou jistotou ukazuje na 4,54 miliardy let, a to na základě metod, které si navzájem kryjí záda. Tento výsledek není útokem na víru, pokud po Bibli nechceme něco, co nikdy neslibovala. A to je docela hezká pointa pro rubriku zajímavosti.
Poznámka pro čtenáře, kteří chtějí jít do hloubky: přehled populárních výkladů Genesis a jejich argumentů najdete v otevřených materiálech jak starozemských, tak mladozemských autorů. Stojí za to pročíst různé pohledy, abyste viděli, co přesně tvrdí jazyková exegeze, a co už je polemika s vědou.
(Pilař, prvnizpravy.cz, obr.: aiko)
