Od 1. ledna 2025 se k současným devíti zemím připojí dalších 13 takzvaných "partnerských zemí" – států, které se účastní společných aktivit, ale nejsou plnohodnotnými členy. Konkrétně se jedná o Alžírsko, Bělorusko, Bolívii, Kubu, Indonésii, Kazachstán, Malajsii, Nigérii, Thajsko, Turecko, Vietnam, Ugandu a Uzbekistán.
Argentina, která původně také plánovala přistoupit, svou přihlášku zrušila po nástupu nového prezidenta Javiera Mileie. Ten rozhodnutí svého předchůdce Alberta Fernándeze stihl zvrátit.
„Pokud něco ukázal nedávný summit BRICS v Kazani, pak je to skutečnost, že pokud rozdělíte svět na Západ a zbytek, zbytek je mnohem větší a více sjednocený než západní oligarchie,“ napsala americká novinářka Eve Ottenbergová na serveru Counterpunch.
Více než dvacítka zemí zapojených do BRICS je lídrem v produkci obilí, masa, ropy, zemního plynu a důležitých kovů, jako je měď, nikl a železo. Významnou roli hraje také v produkci cukrové třtiny, kukuřice, rýže, pšenice, ovoce a brambor.
Dohromady organizace představuje 41 procent světového HDP, v roce 2020 dokonce překonala ekonomický růst nejvyspělejších ekonomik světa G7. V roce 2009 ji založily Brazílie, Rusko, Indie a Čína. O rok později se plnohodnotným členem stala Jihoafrická republika, v roce 2023 se připojily Argentina, Egypt, Etiopie, Írán, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty.
Psali jsme:
Potenciál chtějí země v budoucnu dále rozvíjet. Už vloni se začalo diskutovat o možnosti vytvoření společné měny, kterou podporuje ruský prezident Vladimir Putin. Podle polského webu Polsat News uvedl, že členské státy jsou připraveny přijmout společnou měnu, na které se pracuje.
„S Ruskem a Čínou v čele vyzývá BRICS své členy a partnery k obchodu v lokálních měnách, nikoliv v dolarech,“ dodala Ottenbergová.
(hýbl, prvnizpravy.cz, repro: chartguide)
