Ceny pohonných hmot v Evropě v posledních týdnech výrazně rostou v reakci na napětí na Blízkém východě a vývoj cen ropy na světových trzích. Zatímco zdražování zasáhlo prakticky všechny státy Evropské unie, tempo růstu se mezi jednotlivými zeměmi výrazně liší. Česká republika patří mezi země, kde ceny reagují nejrychleji a nejvýrazněji, což se nyní promítá i do neobvykle velkého rozdílu oproti sousednímu Slovensku.
Situaci podrobně analyzoval ekonom a hlavní analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda. Upozorňuje, že zdražení nafty v Česku je v rámci EU vůbec nejvyšší a výrazně převyšuje průměr Unie. Podle něj to otevírá otázku, zda jsou marže na českém trhu přiměřené a jakou roli hrají rozdílné přístupy k regulaci cen v jednotlivých zemích.
„Drahota nafty v Česku oproti Slovensku je nyní naprosto mimořádná, dokládají data Evropské komise, rozdíl přesahuje 5 Kč/l. V Česku nafta zdražila v reakci na válku v Íránu nejvíce ze všech zemí EU.
V České republice zdražila motorová nafta v reakci na válku v Perském zálivu nejvýrazněji ze všech zemí EU. Naopak na Slovensku skoro nejméně ze všech zemí EU, výsledkem je tak naprosto mimořádný rozdíl v cenách nafty v Česku a na Slovensku, který aktuálně překročil 0,2 eura na litr, jak plyne z včera zveřejněných dat Evropské komise. V přepočtu do korun dle aktuálního kursu činil k 16. březnu 2026 zhruba 5,20 Kč/l. Podobný rozdíl nastal v uplynulých více než deseti letech jen jednou, a to v březnu 2022, kdy ceny pohonných hmot v Česku narůstaly dramatičtěji než na Slovensku v důsledku invaze Ruska na Ukrajinu.
Nynější výrazný rozdíl pomáhá vysvětlovat, proč Slovensko včera zavedlo opatření proti přeshraniční palivové turistice v podání právě i českých motoristů.
Motorová nafta v ČR tedy zdražila v reakci na válku v Íránu vůbec nejvýrazněji ze všech zemí EU, a to v přepočtu do eur o 26,2 procenta, ukazují zmíněná data Evropské komise. V EU jako celku ceny nafty přidaly ve sledovaném období ve dnech 2. až 16. března v přepočtu do eur 19,7 procenta.
O zhruba čtvrtinu či více zdražila nafta dále ve Švédsku, Španělsku, Rakousku a Polsku, nikde ovšem nepřidala tolik jako v Česku. Data Evropské komise tak staví zásadní otazník za to, zda jsou marže pohonných hmot v ČR vskutku přiměřené.
V ČR nadprůměrně zdražuje kvůli Íránu také benzín. V daném období se jeho cena zvýšila o 12,2 procenta, zatímco v EU jako celku o 10,4 procenta. Ve zdražení benzínu tak Česku náleží „až“ pátá příčka v EU, po Švédsku, Španělsku, Rakousku a Polsku. Nafta je ovšem v rámci české ekonomiky mnohem důležitější než benzín, neboť její spotřeba představuje zhruba 75 procent spotřeby pohonných hmot (v EU jako celku jsou o zhruba dvě třetiny).
Psali jsme: Napětí s Íránem posiluje Čínu a oslabuje Západ
Nejméně pohonné hmoty zdražily v daném období na zmíněném Slovensku (benzín o 3,4 a nafta o 4,2 procenta), v Chorvatsku a ve Slovinsku, kde vzrostly do pěti procent. Na Maltě zůstaly beze změny, neboť tam ceny fixuje stát.
Nová data Evropské komise tak dokládají, že i když válka v Íránu, započatá poslední únorový den, výrazně zvedá cenu ropy celosvětově, reakce cen pohonných hmot v jednotlivých zemích EU je značně odlišná. Důvodem je jak rozdílné daňové zatížení pohonných hmot v jednotlivých zemích EU, tak odlišný přístup k cenotvorbě v oblasti pohonných hmot, tak různý přístup k administrativním zásahům do cen paliv,“ okomentoval vývoj cen ropy a nafty na sociální síti X ekonom Lukáš Kovanda.
(Beneš, prvnizpravy.cz, repro: firegold)
