Současné analýzy mezinárodních trhů i zahraniční politiky naznačují, že svět vstupuje do etapy, kterou část komentátorů popisuje jako rozpad liberálního světového řádu. Michael Every z Rabobank upozorňuje, že v návaznosti na úvahy amerického publicisty Thomase Friedmana dochází k proměně, která ruší dřívější představu o oddělených politických, ekonomických a bezpečnostních procesech. Friedman hovoří o nové epoše, již nazývá Polycén, období zahlcené mnoha paralelními otřesy, kdy tradiční analytické nástroje ztrácejí svou účinnost.
Na finančních trzích se tyto posuny projevují prudšími výkyvy. Akcie, technologie, kryptoměny i zlato oslabují a výnosy dvacetiletých japonských státních dluhopisů vystoupaly na nejvyšší úroveň od roku 1999. Japonská vláda reagovala svoláním mimořádných jednání s vedením centrální banky, protože jakýkoli zásah může rozkolísat trh s dluhopisy nebo vyvolat náhlé oslabení jenu. Zároveň se objevuje stále více varování před přehřátým trhem soukromých úvěrů, přičemž technologické firmy pokračují v cyklickém investování, které je z velké části financováno vzájemným obíháním kapitálu.
Rostoucí nejistota je viditelná i v geopolitickém prostředí. Přítomnost americké letadlové lodě USS Ford v Karibiku vyvolala spekulace o dalším vývoji krize ve Venezuele. V Jižní Americe se očekává, že Chile se po prezidentských volbách posune blíže k USA. V Asii Spojené státy stáhly část svých protiraketových systémů z Japonska v době rostoucího napětí mezi Tokiem a Pekingem kvůli Tchaj-wanu, i když japonská vláda usiluje o diplomatické zklidnění situace. Evropa se současně potýká se zhoršeným stavem obrany i veřejných financí. Německo a Francie zvažují ukončení společného projektu stíhačky nové generace, protože Paříž připravuje dodávku až sta letounů Rafale Ukrajině, což zvyšuje riziko tvrdé reakce Ruska. Evropská komise navíc upozornila, že návrh úvěru pro Ukrajinu ve výši sto čtyřiceti miliard eur může zatížit finanční stabilitu celého bloku. Polsko přitom hlásí výbuch na železnici spojený s podezřením na sabotáže a Financial Times varuje, že se Evropa ocitá v nové fázi geopolitické soutěže, v níž mohou externí mocnosti prosazovat strategii rozděl a panuj.
Napětí sílí také na Blízkém východě. Rada bezpečnosti OSN podpořila plán administrativy prezidenta Trumpa na poválečnou správu Gazy a Spojené státy připravují prodej stíhaček F35 Saúdské Arábii. Rijád však současně čelí tlaku na úsporná opatření a korunní princ Muhammad bin Salmán jedná ve Washingtonu o možném rozšíření dohody Abraham Accords, která by zásadně přetvořila strategickou rovnováhu v regionu.
Na růst výdajů reagují fiskální rozpočty světových států značným napětím. Rusko zvyšuje daň z přidané hodnoty, Spojené státy diskutují o podpoře rodin prostřednictvím šeků financovaných z celních příjmů, Francie nedokáže najít shodu nad státním rozpočtem, Německo připravuje výrazné investice do zbrojení a Kanada zvyšuje zadlužení, aniž by posílila obranné kapacity. Japonský premiér prosazuje stimulační program, který má údajně zmírnit inflaci, čímž se dostává do rozporu s tradičními ekonomickými teoriemi.
Proměňují se i globální dodavatelské řetězce. Američtí výrobci elektromobilů oznámili, že ve Spojených státech přestanou používat čínské komponenty. Německo omezuje technologickou přítomnost Huawei a zavádí přísnější kontroly vývozu do Číny. V Nizozemsku pokračují spory kolem společnosti Nexperia. Spojené státy se současně snaží upevnit dohody o dodávkách vzácných zemin a varují Evropu před zpomalováním obchodních jednání. V centru tohoto přeskupení stojí Indie, která přislíbila výrazné zvýšení dovozu amerického LNG, což urychluje přípravu nové obchodní dohody.
Zhoršuje se také dostupnost bydlení. Průměrný věk amerického kupce domu dosáhl padesáti devíti let, což naznačuje výrazně napjatý trh. Austrálie čelí rekordnímu přílivu spekulativního kapitálu, jenž prudce zvyšuje ceny nemovitostí po nedávném snížení úrokových sazeb. Ekonomové upozorňují, že ani vysoké ceny nemovitostí neposkytují ochranu před širším finančním otřesem spojeným s čínským dluhem, který může zasáhnout světové trhy.
Trh práce je vystaven nové vlně nejistoty způsobené automatizací. Američtí politici požadují větší transparentnost firem ohledně propouštění souvisejícího s umělou inteligencí. Technologické společnosti tvrdí, že robotizace může přinést nebývalý růst životní úrovně, avšak ekonomové upozorňují, že současné modely centrálních bank nedokážou předvídat situaci, v níž se může spojit vysoká nezaměstnanost s technologicky podmíněným růstem bohatství.
Politický populismus dodává celkovému obrazu další destabilizační prvek. V USA sílí tlak na zveřejnění archivů týkajících se kauzy Epstein, v Austrálii slábne pozice tradiční pravice, ve Spojeném království roste podpora hnutí Reform, které prosazuje přísnější sociální politiku a výrazné omezení zahraniční pomoci. Média upozorňují, že bezpečnostní složky se připravují na možné rozsáhlé nepokoje. V Japonsku premiér navrhl kroky, které mají přimět domácí firmy investovat více do zaměstnanců místo navyšování dividend. Protestní hnutí mladé generace sílí v Nepálu, Indonésii i Mexiku.
Psali jsme: Čtyři roky nedotknutelný. Teď uvízl Fialův poradce v síti policie
Zásadní změny zasahují i samotnou podstatu měnové politiky. Ekonom D. L. Jacobs připomíná, že americký analytik Miran zpochybňuje celé paradigma nezávislosti centrálních bank, protože svět, který měly modelovat, už v praxi neexistuje. Těsná spolupráce americké centrální banky a ministerstva financí během pandemie podle něj ukázala, že měnová politika se mění v přímý nástroj politické moci. Nedůvěru prohlubují skandály kolem současných i bývalých členů vedení Fedu. Miran proto navrhuje nový model, jenž by centrální bance ponechal autoritu, ale zároveň ji plně podřídil demokratické odpovědnosti. Podobné úvahy se objevují také ve Francii a ve Spojeném království, kde politické síly volají po přetvoření ekonomického rámce.
Miranovy principy mají tvořit základ takzvaných Mar a Lago Accords, které mají sjednotit měnové, fiskální a obchodní strategie. Spojené státy zároveň začínají odmítat dosavadní finanční model založený na deficitech podporujících globální systém eurodolarů. Podle analytiků tento model přispěl k oslabení amerického průmyslu, prohloubení sociální polarizace a poklesu hegemonie. Podle serveru ZeroHedge je výsledkem situace, kdy hranice mezi jednotlivými politikami mizí a jejich koordinace se stává součástí vědomě řízené ekonomické strategie.
Zda tato strategie přinese stabilizaci, není jasné. Současné napětí nicméně nutí Spojené státy i další země přehodnocovat politické priority dříve, než ekonomická data odkryjí ještě dramatičtější scénáře. Debaty se proto stále více soustředí na otázky zasahující hluboko do základů globálního systému, který se ocitl v období intenzivního přeskupení.
(Beneš, Financial Times, ZeroHedge, foto: zai)
