Evropa řeší emisní limity, Čína mezitím mění thorium na uran

byznys

Čína hlásí přelom v jaderné energetice. Vědci poprvé přeměnili thorium na uran v experimentálním reaktoru s roztavenou solí. Zatímco svět sleduje nový milník, Jana Marková upozorňuje, že Evropa v energetickém závodě ztrácí dech.

Evropa řeší emisní limity, Čína mezitím mění thorium na uran
Ilustrační foto
13. listopadu 2025 - 06:22

Výzkumný tým Šanghajského ústavu aplikované fyziky při Čínské akademii věd oznámil průlom, který může zásadně proměnit jadernou energetiku. V jejich experimentálním reaktoru typu TMSR-LF1 se poprvé podařilo převést izotop thoria-232 na štěpný uran-233 přímo v reálném provozu, uvedl server ThinkChina. Tento proces je klíčovým krokem k praktickému využití thoriového palivového cyklu, který vědci dlouhodobě označují za bezpečnější, levnější a téměř nevyčerpatelný zdroj energie.

Reaktor TMSR-LF1 je demonstrační zařízení s tepelným výkonem dva megawatty a využívá technologii roztavených solí. Palivo je zde rozpuštěno přímo v solném roztoku, který slouží jako chladivo i přenašeč energie. To umožňuje provoz bez vysokotlakého chladicího systému a zvyšuje bezpečnost celého zařízení. Čína má navíc rozsáhlé zásoby thoria, zejména v oblasti Vnitřního Mongolska, které by podle odhadů mohly pokrýt domácí energetické potřeby na tisíce let.

Podle vyjádření čínských médií i odborných zdrojů ze světové jaderné komunity jde o první praktické potvrzení, že thoriový cyklus lze v reaktorech úspěšně uzavřít a řízeně provozovat. Vědci nyní plánují rozšířit experiment na větší výkon a do roku 2035 zahájit stavbu komerčního prototypu o výkonu 100 MW. Světoví experti přitom upozorňují, že tento krok může znamenat zlom v globální energetické rovnováze. Především pokud se potvrdí, že thoriové reaktory dokážou spalovat i radioaktivní odpad z klasických elektráren.


Tento čínský úspěch vzbudil pozornost nejen ve vědeckých kruzích, ale i mezi komentátory. Publicistka Jana Marková poukázala na rozdíl mezi technologickým pokrokem Číny a přístupem Evropy k energetické politice. 

„A už ho mají! Kdo? Číňani. Co? Funkční thoriový reaktor. A my máme co? No to taky… Ale hlavně nové emisní cíle, které ještě více lidem zdraží emisní povolenky, prý aby nás to ještě víc bolelo.

Čínští vědci poprvé na světě úspěšně přeměnili thorium-232 na uran-233 v experimentálním thoriovém reaktoru s roztavenou solí, což se dosud nikomu na světě nepodařilo. Zařízení vyvinul Šanghajský ústav aplikované fyziky při Čínské akademii věd.

Oni nás úplně zruší. Je to bezpečné, nevyžaduje to chlazení, může to pálit jaderný odpad v podstatě na olovo a předpokládá se, že thoria je v Číně tolik, že by mohlo zásobovat domácnosti energií po tisíce let. Komerční provoz hodlají zahájit do roku 2035 a pak děj se vůle koho chceš, protože předpokládám, že my budeme pořád ve fázi škemrání o notifikace na dostavbu něčeho, co bude v tu dobu už sto a více let za opicema.


Perlička na skoro konec. Jen těžební odpad nastřádaný za pět let těžby železa v ložisku Bayan Obo v oblasti Vnitřního Mongolska obsahoval tolik thoria, že by pokrylo energetické potřeby všech amerických domácností na více než tisíc let.

Já opravdu netuším, kde se to stalo. Kdy se naše společnost přesunula z rozvinuté do rozvojové a z inteligentní do fanaticky „blbé“. A nějak nám chybí navzdory panu Darwinovi i ten pud sebezáchovy, který tu bezvadně fungoval stovky let. Vytratil se spolu s liberálním a zeleným fanatismem, který buď vyhubíme my, nebo vyhubí on nás. Takže zatímco Čína vymýšlí thoriové reaktory, my děti učíme, že je správné a normální cítit se jako vousatá žížala v říji, a pak to zkoumat. A podle toho taky dopadneme. Docela jednoduchý to je,“ okomentovala na svém facebookovém profilu „energerický trhák“ z Číny publicistika Jana Marková.

(Beneš, prvnizpravy.cz, repro: top10)


Anketa

Prezident Pavel si nárokuje, aby Babiš upravil programové prohlášení vlády. S kroky prezidenta Pavla: