Německo vstupuje do období, které mnoho ekonomů označuje za nejzávažnější hospodářský otřes od globální finanční krize. Přestože se index DAX nachází blízko historických maxim a největší veřejně obchodované podniky zaznamenaly výrazný růst své tržní hodnoty, nejde o skutečný odraz kondice celé země. Úspěchy těchto koncernů vycházejí především ze zahraničních trhů, odkud plyne většina jejich příjmů, zatímco domácí hospodářství se nachází v opačné situaci. Pod povrchem burzovního optimismu probíhá tříletý nepřetržitý pokles, který zasahuje klíčové části německého průmyslu a podle nejnovějších interních dat mění samotnou strukturu ekonomiky. Jedním z hlavních zdrojů těchto informací je i rozsáhlá analýza deníku Handelsblatt, která upozorňuje na hloubku současného útlumu.
Z údajů, které nebyly dosud veřejně dostupné, vyplývá, že více než dvacet dva tisíc německých průmyslových podniků prochází třemi roky souvislého poklesu tržeb. Nejde o běžné kolísání, ale o výrazný úbytek zakázek v odvětvích, jež po desetiletí určovala tempo celé Evropské unie. Nejvíce postižené jsou energeticky náročné sektory, jako chemický průmysl, výroba stavebních materiálů a hutnictví, které ztratily konkurenční výhodu kvůli vysokým cenám energií a rostoucím nákladům způsobeným regulací a energetickou transformací. Podle dat zveřejněných v mezinárodních ekonomických analýzách, například v reportech OECD, se průmyslová výroba nevrátila ani na hodnoty před pandemií a během posledního roku opět oslabila. Další komentáře k tomuto vývoji přinesl také britský deník Financial Times, který upozorňuje na souběh energetické krize a odlivu investic.
Dlouhodobé oslabování německého průmyslu se projevuje také na trhu práce. V tradičních průmyslových regionech mizí pracovní místa ve stovkách podniků a podle odhadů federální agentury práce může během dvou let zaniknout více než tři sta tisíc pozic. Ohrožené nejsou pouze manuální profese, ale také technické a inženýrské role, které byly dlouhodobě považovány za stabilní. Velké automobilky včetně Volkswagenu, Mercedesu Benz a BMW omezují výrobu méně výnosných modelů a přesouvají další části produkce mimo zemi. Dodavatelské firmy tvořící páteř německého průmyslu čelí stagnaci objednávek a jejich výsledky se propadají. Útlum je navíc posilován zpomalující globální poptávkou a nejistotou v mezinárodním obchodě, která přináší riziko dalších ztrát v exportně orientovaných sektorech.
Jedním z nejvýznamnějších faktorů, které situaci zhoršují, jsou ceny energie. Německo dlouhodobě patří mezi země s nejvyšší cenou elektrické energie v rámci Evropské unie a tento trend přetrvává i po odeznění největší fáze energetické krize. Přesun výroby do regionů s levnější energií tak nabírá na intenzitě, což potvrzují i nejnovější analýzy německého svazu průmyslu BDI. Stále více firem oznamuje plány vybudovat nové závody mimo Evropu, zejména ve Spojených státech nebo v jihovýchodní Asii, kde jsou náklady nižší a podnikatelské prostředí stabilnější. Tento trend vyvolává v Německu rozsáhlou debatu o budoucnosti hospodářského modelu, který byl založen na silném exportu, levné energii a kvalitní technické výrobě.
Na druhé straně existuje segment, jenž přináší určitou míru optimismu. Technologická odvětví zaměřená na automatizaci, digitalizaci a robotiku vykazují růst i přes celkový průmyslový útlum. Získávají zahraniční kapitál a některé specializované firmy hlásí rekordní objednávky. Analytici však upozorňují, že tento růst je zatím příliš malý na to, aby dokázal vykompenzovat propad tradiční výroby. Navíc přetrvávají strukturální problémy včetně nedostatku kvalifikovaných pracovníků, pomalé digitalizace státní správy a vysoké administrativní zátěže, které zpomalují zavádění inovací.
Psali jsme: Technologie, zbraně, závislost. Vzácné zeminy určují vztahy USA a Číny
Celkový obraz německého hospodářství tak vytváří hluboký paradox. Zatímco burzovní indexy dosahují rekordních hodnot a velké nadnárodní společnosti vykazují silné výsledky, tisíce malých a středních podniků se propadají do ztrát a omezují svou činnost. Ekonomové dlouhodobě upozorňují, že skutečný stav země nelze posuzovat podle zisků korporací, jejichž většina příjmů vzniká mimo Německo. O budoucnosti německého hospodářství rozhodne především schopnost modernizovat infrastrukturu, stabilizovat energetickou politiku a rychleji zavádět inovace. Situace, která byla původně považována za dočasné zpomalení, se tak mění v hlubokou strukturální krizi s dopady na celou Evropskou unii.
Souhrn nejnovějších dat ukazuje, že Německo stojí na kritické křižovatce. Pokud se nepodaří stabilizovat energetiku, modernizovat průmysl a zvýšit produktivitu, může země ztratit svou pozici hlavního průmyslového pilíře Evropy. Budoucnost bude záviset na tom, zda se Německo dokáže adaptovat na nové globální podmínky a proměnit současný útlum v příležitost k modernizaci, nebo zda se dlouhodobý propad stane trvalým rysem nové ekonomické éry.
(Beneš, Handelsblatt, foto: zai)
