Umělá inteligence se stala klíčovým pojmem technologické současnosti. Investoři vkládají miliardy dolarů do startupů zabývajících se generováním kódu, mediální titulky hlásí nástup nové éry efektivity a technologické korporace se předhánějí v prohlášeních o budoucnosti bez vývojářů. Přesto nejnovější data ukazují překvapivý trend, kdy namísto zrychlení práce vývojářů nástroje založené na umělé inteligenci ve skutečnosti snižují jejich produktivitu.
Studie výzkumného institutu METR (Model Evaluation and Testing for Reliability) odhalila, že vývoj softwaru s pomocí AI trvá v průměru o 19 % déle než bez ní. Tento poznatek jde přímo proti očekávání vývojářů, kteří před použitím AI očekávali zrychlení o 24 %. Ještě paradoxnější je, že i po reálné zkušenosti zpomalení si nadále myslí, že jim AI práci urychlila o 20 %.
Tento rozpor mezi vnímáním a skutečností poukazuje na hlubší psychologické a systémové faktory. Vývojáři často věří v technologický pokrok jako součást své profesní identity a nejsou připraveni přijmout, že nástroje, které měly být revoluční, ve skutečnosti jejich práci komplikují. METR přitom není osamocený. Výzkumníci z Massachusettského technologického institutu (MIT) zveřejnili zprávu, podle níž má současná AI značné limity v oblasti komplexního softwarového vývoje. Zatímco jednoduché úkoly zvládá poměrně přesně, selhává při škálování, logickém plánování a interakci s většími systémy.
„Máme nástroje, které jsou výkonnější než kdykoli předtím, ale k naplnění příslibu plné automatizace máme ještě daleko,“ uvedl k věci na NBC News profesor MIT Armando Solar-Lezama. Tato slova je třeba brát vážně zejména ve světle současného nadšení, které často překrývá reálnou výkonnost AI.
Přesto právě odkaz na údajné schopnosti umělé inteligence často slouží jako ospravedlnění rozsáhlého propouštění v technologickém sektoru. Microsoft, jehož CEO Satya Nadella tvrdí, že až 30 % firemního kódu dnes píše AI, propustil v poslední vlně přes 2 000 zaměstnanců. Z toho více než 40 % tvořili softwaroví inženýři. Stejný trend sledujeme i u dalších gigantů, přestože současný propad počtu pracovních pozic pro vývojáře je podle některých analytiků důsledkem ekonomického zpomalení a nutnosti snižovat náklady.
„Týmy se zmenšují, ne nutně kvůli AI, ale kvůli rozpočtovým omezením. Firmy se ptají: jak můžeme vydržet déle s menším počtem lidí?“ uvádí Heather Doshay z investiční firmy SignalFire.
V důsledku těchto změn se však na trhu práce prosazují jen ti nejsilnější. Požadavky na vývojáře stoupají, konkurence je tvrdší a stres větší. Mnozí mladí profesionálové vkládají veškerou svou energii a čas do přechodu na programátorské pozice, jen aby zjistili, že v nové realitě je přežití závislé na tom, zda patří k naprosté špičce.
Souběžně s tímto vývojem pokračuje „zlatá horečka“ v oblasti AI startupů. Společnost Cursor, zaměřená na generování kódu, získala v květnovém investičním kole 900 milionů dolarů a její tržní hodnota dosáhla 10 miliard. Startup Windsurf byl koupen firmou Cognition poté, co padla plánovaná dohoda s OpenAI, a Google neváhal uzavřít licenční smlouvu ve výši 2,4 miliardy dolarů. Tyto astronomické částky svědčí o mimořádné víře v potenciál automatizace, který však zatím není potvrzen reálnou výkonností. Vzniká tak zvláštní paradox: firmy propouštějí vývojáře ve jménu technologie, která jim zatím práci spíše komplikuje než ulehčuje.
Přestože současné AI systémy, jako jsou jazykové modely schopné generovat kód, nabízejí inspiraci a podporu při psaní jednodušších bloků softwaru, stále chybí nástroje, které by zvládly efektivně řídit celý vývojový proces. Analýza, testování, dokumentace, ladění, bezpečnostní zajištění, to vše zůstává na bedrech lidských inženýrů. Představa, že AI brzy nahradí vývojáře, naráží na praktické limity technologie i na složitost reálného softwarového prostředí.
Psali jsme: Colbyho doktrína. Proč Trumpův stratég děsí spojence Ameriky
Zároveň roste počet skeptických hlasů přímo z oboru. Na anonymní platformě Blind, oblíbené mezi technologickými pracovníky, se v posledních měsících objevují tisíce příspěvků k tématu AI a propouštění. Mnozí diskutující se domnívají, že AI je jen záminka, která firmám umožňuje snižovat stavy bez výrazného odporu veřejnosti. Iluzi o náhradě člověka technologií lze snadno marketingově prodat, zatímco skutečnost, že AI dosud nenaplňuje své sliby, zůstává často přehlížena.
Případ Garetha Pattersona z New Yorku ukazuje, jak vysokou cenu mnozí platí za vstup do IT světa. Po náročném období intenzivního studia se mu podařilo přejít z prodeje do softwarového inženýrství. Dnes si vydělává dost na to, aby mohl žít důstojně v jednom z nejdražších měst světa. Ale zároveň přiznává, že tlak na nováčky je obrovský. Ti, kdo nestačí tempu nebo nedokážou přesvědčit o své nadprůměrnosti, mají stále menší šanci uspět.
Z aktuální situace tedy vyplývá několik zásadních závěrů. Za prvé, AI sice nabízí nové možnosti, ale její efektivita je v reálném vývoji zatím velmi diskutabilní. Za druhé, propouštění v technologickém sektoru nelze vysvětlovat pouze technologickými změnami, neboť v něm hrají roli i ekonomické tlaky a potřeba štíhlejších struktur. A za třetí, technologický narativ o nahrazení lidí stroji může být často spíše marketingovým nástrojem než skutečnou strategií. O budoucnosti rozhodne nejen pokrok algoritmů, ale především to, jak je firmy začlení do reálné praxe.
(Kovář, NBC News, repro: firtspost)
