V prostředí nejvýznamnějších laboratoří, kde vznikají systémy umělé inteligence nové generace, se během posledních měsíců odehrává zásadní proměna pracovních podmínek, která nemá obdoby ani v historii samotného Silicon Valley. Výzkumníci z týmů firem jako Google DeepMind, Anthropic, Microsoft, Meta Platforms, Apple či OpenAI popisují pracovní tempo, které často překračuje osmdesát hodin týdně a mnohdy se přibližuje hranici jednoho sta hodin. Tento rytmus bývá označován jako model 0 0 2, tedy žádné volné dny od pondělí do soboty a dva dny intenzivní noční práce, uvedl magazín CommonWealth. Silicon Valley launches the 0 0 2 work schedule.

Zaměstnanci uvádějí, že v laboratořích panuje atmosféra připomínající válečný stav. Výzkumnice Google DeepMind Madhavi Sewak upozornila, že tempo práce se ani na okamžik nezpomalilo a že celé týmy prožívají neustálý závod s časem. Podobná svědectví přináší i výzkumný pracovník společnosti Anthropic Josh Batson, podle něhož současná generace systémů umělé inteligence přináší zásadní průlomy v několikaměsíčních cyklech a laboratoře se snaží během dvou let dosáhnout pokroku, který by dříve vyžadoval desetiletí soustředěné vědecké práce.

Tento mimořádný tlak souvisí s přesvědčením, že se svět nachází v bodu zásadního technologického zlomu. Významné osobnosti v oboru se shodují, že vývoj umělé inteligence vstoupil do fáze, která může přetvořit ekonomiku i fungování celé společnosti. Strach ze ztráty náskoku se stal natolik zakořeněnou součástí pracovního prostředí, že i zaměstnanci s výrazným finančním zajištěním přiznávají, že nemají čas své bohatství využít. Motivuje je především pocit odpovědnosti za okamžik, o němž věří, že je jedním z nejdůležitějších v moderních dějinách.

V některých firmách se nová očekávání dokonce objevují přímo v pracovních smlouvách, kde se uvádějí závazky překračující osmdesát hodin týdně. Jinde není formalizace nutná, protože samotná kultura výzkumných týmů přirozeně vede zaměstnance k tomu, aby extrémní pracovní nasazení přijímali jako samozřejmou součást boje o technologickou dominanci. Fenomén FOMO tedy strachu ze ztráty příležitosti je v tomto prostředí mimořádně silný a vede k tomu, že výzkumníci odkládají osobní život ve prospěch projektů, které považují za klíčové pro budoucnost.

Rostoucí pracovní nároky však vyvolávají i vážné obavy odborníků na psychologii práce. Ti upozorňují, že extrémní rytmus může postupně vést k vyhoření a ke ztrátě schopnosti tvořit inovativní řešení. Někteří bývalí zaměstnanci popisují, že tlak na neustálé inovace způsobil situace, kdy se nedokázali zastavit, protože měli obavu, že jejich projekt může během několika dní ztratit relevanci.

V Silicon Valley se tak rozproudila debata o tom, zda je kultura extrémního pracovního nasazení nutnou součástí technologického pokroku, nebo zda ji vyvolal mimořádně rychlý růst schopností umělé inteligence. Zaměstnanci často zdůrazňují silný pocit smyslu své práce, ale zároveň upozorňují na absenci přirozeného rytmu odpočinku. Nový pracovní režim proměňuje i samotnou identitu Silicon Valley, které vždy stálo na svobodě, tvořivosti a schopnosti přitahovat talent díky relativně flexibilním podmínkám.

Psali jsme: Pavel chtěl změny programu vlády. Češi mu vystavili jasnou stopku

Model 0 0 2 se postupně stává symbolem současného závodu o vývoj umělé inteligence, který je formován geopolitickým napětím, ekonomickými ambicemi i konkurencí mezi největšími technologickými giganty. Otázkou zůstává, zda extrémní pracovní nasazení vyústí v další zásadní vědecké průlomy, nebo zda se Silicon Valley v blízké budoucnosti bude muset vypořádat s následky přetížení svých nejlepších odborníků. Podle výzkumníků i manažerů stojí technologický svět na prahu nové éry, v níž se spojuje vynalézavost, strach, touha po odpovědnosti a mimořádný tlak na výkon. Tato kombinace dříve či později rozhodne o tom, jakým způsobem bude umělá inteligence formovat svět v následujících desetiletích.

(Beneš, CommonWealth Magazine, foto: zai)