Paříž zažívá další varování od finančních trhů. Agentura Standard & Poor’s snížila v pátek hodnocení francouzského státního dluhu z AA- na A+, přičemž jako hlavní důvod uvádí kombinaci politické nejistoty a slabší perspektivy fiskální konsolidace. Krok přichází krátce po předložení rozpočtu na rok 2026 a navazuje na předchozí degradace od dalších agentur v posledních týdnech. S&P otevřeně zpochybnila, že Francie srazí deficit tempem, které vláda slibuje, a současně odhaduje, že hrubý veřejný dluh vzroste do roku 2028 na zhruba 121 procent hrubého domácího produktu.
Rozhodnutí S&P přitom nevzniklo ve vzduchoprázdnu. V září snížila Francii na A+ také agentura Fitch a předtím během podzimu přikročila ke zhoršení i agentura Morningstar DBRS, čímž se vytvořila nepříjemná série, která posiluje nedůvěru investorů v udržitelnost francouzského rozpočtového kurzu. Investoři se dívají na Paříž s větší opatrností a požadují vyšší rizikovou prémii, což se projevuje na výnosech státních dluhopisů a rozšiřování rozdílu vůči bezpečnějším emisím zemí jádra eurozóny.
S&P ve svém hodnocení oceňuje, že vláda počítá s deficitem ve výši 5,4 procenta HDP v roce 2025 a s poklesem na 4,7 procenta v roce 2026, zároveň ale dodává, že tato trajektorie bude bez dalších opatření těžko dosažitelná a cíl dostat se do roku 2029 pod tři procenta je ohrožen. Problémem není jen aritmetika rozpočtu, ale i politická dynamika, která stěžuje průchod strukturálním úpravám příjmů a výdajů, upozorňuje server The European Conservative. V souhrnu tak agentura uzavírá, že tempo konsolidace bude pomalejší, než vláda očekává.
Politická vrstva příběhu je pro rating stejně podstatná jako čísla. Francouzský parlament je roztříštěný, vláda premiéra Sébastiena Lecornu sice přežila pokusy o vyslovení nedůvěry, avšak musela ustoupit v klíčových reformách, což oslabilo mandát pro ozdravné kroky. Nejasný výhled před prezidentskými volbami v roce 2027 prohlubuje nejistotu domácností a firem, které reagují odkládáním investic a opatrnějším chováním, a tím snižují šanci, že se ekonomika rychleji nadechne a veřejné finance se stabilizují.
Bezprostřední tržní dopady se mohou dostavit zhruba ve dvou rovinách. Zaprvé bude dražší nové i refinancované financování státního dluhu, protože investoři budou žádat vyšší výnos za držbu francouzských papírů. Zadruhé mohou některé konzervativní fondy řízené ratingovými mantinely omezit expozici vůči OAT, což by při nižší poptávce dále zvedalo výnosy. Změny vnímání rizika jsou patrné i na srovnání se zeměmi, s nimiž se Francie tradičně poměřuje. Rozdíl výnosů vůči německým dluhopisům se rozšířil a v kratších splatnostech se letos výjimečně otočilo srovnání s Itálií, což signalizuje, že trh je méně ochoten akceptovat francouzské riziko bez vyšší kompenzace.
Ministerstvo financí reagovalo ujištěním, že rozpočet na rok 2026 je klíčovým krokem k návratu k pravidlům Evropské unie a že vláda míří k dosažení plánovaného deficitu v roce 2025. Podle ministra Rolanda Lescura je nyní zásadní, aby rozpočtové návrhy prošly parlamentem a aby byla obnovena důvěra investorů v kredibilní střednědobou konsolidaci. Ratingová agentura ale ve své zprávě naznačuje, že bez politického konsenzu a dalších měřitelných úprav na příjmové i výdajové straně se tempo zlepšení nepřiblíží deklarovaným cílům.
Dnešní degradace také mění postavení Francie v mezinárodním srovnání. Nový stupeň A+ ji podle S&P řadí do stejné kategorie jako Španělsko či Portugalsko, zatímco dřívější výsady dvou áček se rozplývají. Symbolicky to znamená menší polštář důvěry vůči šokům, prakticky to přináší vyšší citlivost rozpočtu na úrokové náklady, které už nyní kvůli dřívějšímu růstu sazeb požírají větší část daňových výnosů. Agentura dodává, že výhled je stabilní, což odráží rovnováhu mezi rostoucím dluhem a stále silnou ekonomickou základnou Francie.
Důležitým kalendářním bodem je blížící se pravidelná revize Moody’s naplánovaná na 24. října. Vzhledem k dnešnímu rozhodnutí S&P budou investoři pečlivě sledovat, zda Moody’s potvrdí hodnocení, nebo se přidá k trendu snižování. Další degradace by pro Paříž znamenala znatelně větší tlak na refinanční náklady a tvrdší disciplínu při vyjednávání rozpočtu.
Událost dne tak završuje období, kdy se na Francii z různých směrů valí kumulované náklady minulých krizí, strukturálních slabin i politického patu. Rozpočtová konsolidace už není volbou, ale podmínkou, jak udržet přístup k levnému financování a jak ochránit veřejné služby před erozí. Zpráva S&P není jen účetnické cvičení, ale politicko-ekonomický vzkaz: bez širší shody na reformách se nepodaří zkrotit deficit ani přesvědčit trhy, že francouzská hospodářská politika je znovu čitelná a důvěryhodná.
(Kovář, European Conservative, foto: zai)
