Americký prezident Donald Trump se ve svém druhém funkčním období vydal na bezprecedentní cestu konfrontace s americkými finančními elitami a Wall Street zjišťuje, že prezident už nehledí na její zájmy. Ekonomika Spojených států se tak otřásá v základech.
Vztah, který byl v minulosti založen na vzájemném využívání, kdy Wall Street podporovala prezidenta a ten na oplátku otevíral dveře k deregulaci a daňovým úlevám, dnes připomíná rozvodové řízení, kde jedna strana teprve postupně chápe, že byla pouze prostředkem, nikoli partnerem.
Ještě v únoru to vypadalo, že láska mezi Trumpem a Wall Streetem znovu vzplane. Investiční magnáti a CEO spravující biliony dolarů čekali tři hodiny, aby si vyslechli prezidenta, který tehdy poprvé od inaugurace vystoupil na podnikatelském fóru v Miami Beach. „Pokud chcete budovat lepší budoucnost a vydělat spoustu peněz,“ prohlásil tehdy Trump, „není lepší místo než Amerika vedená Donaldem Trumpem.“
Ale už o osm týdnů později přišel prudký pád. Trumpova politika „odvetných cel“ spuštěná 2. dubna rozkolísala trhy a vrátila do hry termíny jako recese a stagflace, které ještě nedávno nikdo nevyslovoval. „Mysleli jsme si, že ho poradci zastaví. Mýlili jsme se. Čeká nás jízda na horské dráze,“ přiznal anonymně jeden z vysokých představitelů z Wall Street.
Prezident Trump (kdysi syn realitního magnáta z Queensu, kterého Wall Street v osmdesátých letech zesměšňovala jako „pozlátko bez obsahu“) nikdy nezapomněl, jak s ním finanční elity zacházely. Přesto ve svém prvním funkčním období přizval lidi z Goldman Sachs a Blackstone do Bílého domu, komentuje server Guancha. Jenže vztah se rychle zhoršil a vyvrcholením byla Trumpova pasivita při útoku na Kapitol 6. ledna 2021, po které se velcí hráči od něj distancovali. Stephen Schwarzman z Blackstone označil povstání za „otřesné“ a v roce 2022 veřejně oznámil, že podporu Trumpovi již nedá.
Jenže pod tlakem vývoje se situace znovu změnila. Když se ukázalo, že Trump směřuje k volebnímu vítězství v roce 2024, Wall Street opět otočila. Schwarzman se k němu přidal zpět, CEO Goldman Sachs mluvil o „ekonomickém optimismu“ a Jamie Dimon z JPMorgan dokonce hájil nové cla jako prvek národní bezpečnosti.
Nový Trump ale není ten starý. Na rozdíl od prvního období není obklopen různorodými poradci. Místo toho kolem něj vzniklo uzavřené prostředí bez oponentních hlasů. „Trump nechce slyšet odpor,“ tvrdí insider z jedné z investičních firem. Nechuť naslouchat vedla až k situacím, kdy významné právní kanceláře jako Paul Weiss nebo Skadden Arps byly fakticky donuceny poskytovat vládě právní služby zdarma jen proto, aby se vyhnuly odvetě.
„Nemáte ani právní kancelář, která by vás zastupovala, protože prezident se už vypořádal s každou větší firmou v oboru,“ komentoval situaci Anthony Scaramucci, bývalý ředitel komunikace Bílého domu. O tichém strachu vypovídá i výrok Michaela Cembalesta z JPMorgan, který přiznal, že při firemních poradách váží slova, aby neohrozil kolegy ani instituci.
Zatímco Trump odmítal dopady cel na Wall Street komentovat, trh měl jiný názor. Hodnota indexu S&P 500 se během pouhých dvou dnů propadla o více než 5 bilionů dolarů. Zkolaboval trh s rizikovými dluhopisy, dolar prudce oslabil a výnosy amerických státních dluhopisů se vyšplhaly na úroveň srovnatelnou se zeměmi třetího světa. Teprve tehdy Trump ustoupil. Ne kvůli tlaku elit, ale kvůli reálnému riziku systémového kolapsu.
Psali jsme:
„Prezident může akceptovat ztráty Wall Streetu, ale nehodlá dopustit kolaps celého systému,“ komentoval dění The Financial Times.
Americká ekonomika se tak ocitla ve zvláštním stavu, kdy politiku řídí prezident, který nemá důvěru finanční elity, ale zároveň ví, že bez ní nemůže přežít. Sektor soukromého kapitálu, jehož aktiva přesahují 13 bilionů dolarů a který zaměstnává přes 10 milionů lidí, stojí na vratkém základě dluhu a je velmi náchylný ke krizím.
„Investování dnes připomíná sázku na výsledek Super Bowlu, když ani nevíte, které týmy hrají,“ poznamenal Howard Marks z Oaktree Capital.
Zatímco prezident tvrdí, že oběti jsou nutné pro „ekonomickou revoluci“, trh reaguje po svém. Výnosy zůstávají vysoko, dolar ztrácí hodnotu a investoři zůstávají v nejistotě.
„Wall Street ztratila důvěru, že ví, jak bude vláda jednat. A to je pro trhy horší než jakákoli špatná zpráva, je to čirá nepředvídatelnost,“ shrnuje Joseph Foudy z New York University.
Americká vláda vedená Donaldem Trumpem se v roce 2025 odhodlala k otevřenému rozchodu s Wall Street. Je to vztah, který se z taktické aliance proměnil v otevřené nepřátelství. Otázkou zůstává, kdo na tento „rozvod“ nakonec doplatí víc, zda-li prezident, trhy a nebo obyčejní lidé, v jejichž jménu se prý celá revoluce odehrává.
(Beneš, Guancha.cn, foto: zai)
