V době, kdy se Evropa propadá do hlubších strukturálních problémů a americká politika se znovu přetváří pod vedením Donalda Trumpa, přichází bývalý a znovuzvolený prezident USA s krokem, který mnozí vnímají jako šok, ale ve skutečnosti jde o systematický zásah do samotných základů globalizovaného světa. Masivní zavedení cel na importy ze 185 zemí současně není pouhou obchodní taktikou, ale je to pokus o „rozpletení“ sítě globální vzájemné závislosti a znovuzískání suverenity.
Jak uvádí řecký portál ProNews, „skutečným cílem Trumpových cel je demontáž globalizace a nadnárodních organizací typu EU.“ Autor textu tvrdí, že otevřené ekonomiky vytvořily systém, ve kterém státy ztrácejí podstatnou část své suverenity a mění se v jakési „provinční území neexistujícího globálního státu“. Tento „stát“ sice nebyl nikdy oficiálně vyhlášen, ale díky ekonomické provázanosti fakticky existuje.
Trump se proti tomuto stavu rozhodl postavit razantně. Nehledí na protesty mezinárodních institucí ani varování trhů. Oznámením cel pro desítky zemí současně prakticky nutí státy k tomu, aby se s USA dohodly na bilaterální bázi, bez prostředníků typu Evropské unie nebo Světové obchodní organizace.
„S tímto krokem nutí země, které chtějí prosperovat, aby přistoupily k dohodám s USA samostatně, bez ‘klobouku’ EU nebo jiného orgánu,“ uvádí server ProNews.
Z hlediska kritiků globalizace je Trumpova strategie především snahou o obnovení průmyslové síly USA. Jeho politika má podle autorů za cíl přesunout výrobu zpět do USA prostřednictvím tzv. celního zastrašování. Spojené státy se tak mají stát soběstačnou velmocí po vzoru Ruska, kde se na prvním místě klade důraz na ekonomickou nezávislost a energetickou a potravinovou soběstačnost.
Nedotčeni nezůstali ani ti, kteří globalizaci nejvíce podporovali, tedy nadnárodní elity a finanční oligarchie. Podle Pronews „Trump svými kroky odstranil z trhů nejméně šest bilionů dolarů během několika dní. Tyto peníze ztratily elity.“ Článek dále tvrdí, že Trump tímto krokem „praskl obrovskou finanční bublinu“, kterou údajně elity uměle udržovaly při životě jako prostředek udržení moci.
Přestože je tento výklad bezpochyby jednostranný a útočně formulovaný, nelze popřít, že Trumpovy kroky nutí k přehodnocení zažitých dogmat. Globalizace, jak jsme ji znali posledních 30 let, prochází zásadním otřesem. Argument, že země s otevřenou ekonomikou jsou v reálu ekonomickými vazaly silnějších celků, začíná znít v některých částech světa čím dál méně konspiračně a více jako reálná politika.
Psali jsme:
Evropa zatím reaguje se zpožděním. Unie se zmítá mezi snahou zachovat jednotný postoj a potřebou jednotlivých států hájit vlastní zájmy. V tomto kontextu působí Trumpova politika jako kladivo na všechny koncepty společné odpovědnosti, ale zároveň i jako příležitost.
„Trump znovu rozdává karty. A když se karty rozdávají, je to vždy příležitost i pro ostatní, aby něco získali,“ komentuje "bitvu o cla" server ProNews.
Trumpovi se může podařit nejen proměnit Spojené státy v ostrov soběstačnosti, ale i přimět svět k nové redefinici mezinárodního obchodu a moci. Jak daleko je ochoten zajít a jak dlouho mu svět bude ochoten vzdorovat, to ukáže až čas. Každopádně iluze o neutrální globalizaci jako „přirozeném vývoji“ berou s návratem Trumpa za své.
(beneš, pronews.gr, foto: zai)
