Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa opět výrazně přitvrdily v obchodní politice vůči Číně. Nová vlna globálních cel, která zahrnuje 34% reciproční clo na čínské zboží a dodatečné tarify i na zboží z třetích zemí, ochromila základní strategie čínských vývozců. Nejenže zasáhla přímý obchod mezi Čínou a USA, ale prakticky zlikvidovala i pokusy čínských firem přesouvat výrobu do zemí jihovýchodní Asie, kde nyní platí obdobně vysoká cla.
Výsledkem je stav, který čínští analytici a exportéři neváhají označit za „totální blokádu“. Manažer hedgeového fondu Yuan Yuwei, citovaný deníkem Epoch Times, situaci komentoval slovy: „Toto je všestranná blokáda Číny.“
Například výrobce venkovního nábytku Jin Chaofeng se pokusil obejít americká cla otevřením nové továrny ve Vietnamu. Tento krok měl zachránit jeho podnikání, ale místo úlevy přinesl další problémy. I vietnamské zboží totiž podléhá americkým clům ve výši 46 %, a podobně jsou na tom i výrobky z Thajska (36 %).
„Všechno mé úsilí vyšlo vniveč,“ řekl Jin. Nyní zvažuje uzavření nové továrny. Věří, že zahraniční obchod se kvůli nové americké politice stává „nízkoziskovým“ podnikáním, stejně jako vnitročínský trh, který již několik let trpí slabou poptávkou.
Podle Kaiyuan Securities mohou nová cla vést k poklesu čínského vývozu do USA až o 30 %, což znamená pokles celkového exportu o více než 4,5 % a zpomalení hospodářského růstu Číny o 1,3 procentního bodu.
Pokusy přesunout pozornost na domácí trh narážejí na nečekaně tvrdou realitu. „Dříve měl každý kousek dortu, ale teď o jeden bojuje pět lidí,“ řekl Li Zhaolong, manažer oděvní továrny v Guangzhou, který se marně snaží najít nové zákazníky v Číně. Zpomalení růstu, deflace, úbytek pracovních míst, to vše ohrožuje stabilitu nejlidnatější země světa.
Profesor Chen Zhiwu z Hongkongské univerzity varuje: „To Číně (ČKS) znemožní dosáhnout svého 5% cíle růstu. ČKS nebude schopna uniknout deflaci v krátkodobém horizontu a nová celní opatření nepochybně situaci zhorší.“
Tarifní bouře se netýká jen Číny. Asijské trhy pocítily dopady téměř okamžitě. Japonský index Topix klesl o 3 % a další burzy následovaly. „V Asii už není žádné bezpečné útočiště a obchodní bouře už je tady,“ shrnul situaci Louis Kuijs, hlavní ekonom S&P Global pro Asii.
Současně se zvyšuje riziko globální recese, které podle čínského obchodního poradce nelze vyloučit. „Stále potřebujeme diverzifikovat naše exportní trhy,“ uvedl s tím, že snaha zaměřit se na Latinskou Ameriku a další regiony zatím nenese zásadní výsledky. Tyto trhy totiž čelí vlastní krizi poptávky a slabé kupní síle.
Psali jsme:
Nová americká opatření odhalila i strukturální slabiny čínského hospodářského modelu. Nadměrná kapacita, realitní bubliny, špatná alokace kapitálu, finanční represe a závislost na levné pracovní síle, to vše jsou faktory, které oslabují schopnost Číny reagovat na krizové scénáře.
Podle Shamika Dhara z Fathom Consulting „Čína obětuje úspory domácností na úkor nízkých zisků na podporu konkrétních odvětví“, což z dlouhodobého hlediska není udržitelná strategie.
Nick Marro z Economist Intelligence Unit k tomu dodává: „Peking zesílí úsilí o stimulaci domácí poptávky ve snaze zmírnit vnější šoky. Ale nástroje vládní politiky jsou omezené.“
Trumpova administrativa pokračuje v ofenzivní obchodní politice, která má za cíl zásadně přehodnotit postavení Číny v globálním dodavatelském řetězci. Zatímco americké rozhodnutí zjevně vychází z domácí politické kalkulace a geopolitické strategie, jeho dopady jsou globální.
Pro Čínu je tato situace výzvou nejen ekonomickou, ale také systémovou, neboť zpochybňuje celý dosavadní exportní model, na kterém země postavila své globální ambice. A jak se zdá, skutečná „blokáda“ není jen obchodní, ale i ideologická a strukturální.
(beneš, epochtimes.com, foto: zai)
