Podmínky v českém zpracovatelském průmyslu se na začátku letošního roku nečekaně zhoršily. Jak upozorňuje ekonom a hlavní analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda, lednová data přinesla mírné, ale překvapivé zhoršení nálady mezi nákupními manažery. Index PMI sestavovaný společností S&P Global klesl v lednu na 49,8 bodu, zatímco trh očekával hodnotu nad hranicí padesáti bodů, která by signalizovala zlepšení. „Protože ta je nižší než hodnota rovných 50 bodů, značí to právě meziměsíční zhoršení podmínek,“ napsal Kovanda na síti X.
Podle něj je však třeba vnímat tento vývoj v širším kontextu. Lednové zhoršení je pouze mírné a zatím nenarušuje dlouhodobější trend postupného zlepšování podmínek v českém průmyslu, který se začal formovat už v roce 2023. Tehdy se stabilizoval předchozí prudký propad způsobený zejména dopady ruské invaze na Ukrajinu a výrazným zdražením energií. Jak Kovanda připomíná, klíčovým faktorem pozvolného zlepšování bylo především „postupné zlevňování a stabilizace cen energií“.
Pozitivní vliv na hospodaření průmyslových podniků má mít letos rovněž převedení poplatku za obnovitelné zdroje na státní rozpočet, které firmám uleví na straně nákladů. Tento efekt je však podle Kovandy do značné míry vyvažován vznikem nových povinností. „Vzniká nutnost plateb nových. Jde například o poplatky spojené s certifikáty, které souvisí s takzvaným uhlíkovým clem,“ upozorňuje ekonom s tím, že tento mechanismus začal v Evropské unii platit od začátku letošního roku.
Firmy se přitom jen částečně dokážou s těmito dodatečnými náklady vyrovnat přenesením do konečných cen. Kromě nových poplatků je zatěžují také vyšší ceny surovin a dodavatelských služeb. Přestože podniky zdražují, tlak na jejich marže zůstává značný. Kovanda v této souvislosti upozorňuje, že míra inflace prodejních cen podniků byla letos v lednu nejvyšší za téměř dva roky, konkrétně od února 2023.
Souhra rostoucích nákladů a stále omezené poptávky má přímý dopad na zaměstnanost v průmyslu. Slabší poptávku přitom podle Kovandy podporuje i jen křehké oživení německé ekonomiky, která je pro český průmysl klíčovým odbytištěm. V takovém prostředí jsou firmy nuceny pokračovat v úsporách, což se promítá do snižování počtu zaměstnanců. „Po prosincovém přechodném vzepětí se tak v lednu obnovil pokles zaměstnanosti v průmyslu,“ konstatuje Kovanda.
Tento vývoj se podle něj postupně přelévá i do širší ekonomiky. Pokračující úbytek pracovních míst v průmyslu už v loňském roce přispěl k pozvolnému růstu celkové míry nezaměstnanosti v České republice. Lednová data tak podle Kovandy ukazují, že přestože se český průmysl dlouhodobě pomalu stabilizuje, zůstává citlivý na kombinaci regulatorních změn, nákladových tlaků a nejistého vývoje zahraniční poptávky.
(Beneš, prvnizrpavy.cz, repro: cnn prima)
