Kryptoměny byly dlouho vnímány jako oddělená oblast finančního světa, která se řídí vlastní dynamikou a často ignoruje vývoj tradičních akciových a dluhopisových trhů. Současný vývoj ale naznačuje, že tato izolace ztrácí sílu. Bitcoin se během několika týdnů propadl zhruba o třetinu své hodnoty a spadl ze sto dvaceti tisíc dolarů k úrovni okolo osmdesáti tisíc. Celý kryptotrh současně přišel o více než jeden bilion dolarů hodnoty. Tento pohyb se tak stal impulzem k debatě, zda pokles kryptoměn neukazuje na hlubší a šířeji rozprostřený problém týkající se rizikových aktiv. List Financial Times upozorňuje, že bitcoin v minulosti často reagoval na změny tržního sentimentu dříve než akcie, a může tak sloužit jako velmi citlivý ukazatel posunu nálady investorů.

Současné oslabení bitcoinu je spojeno s chladnutím zájmu o riziková aktiva. Na trzích se zvyšují úrokové sazby a centrální banky vysílají signály, které investoři čtou jako varování před delším obdobím zpřísněné měnové politiky. Náklady kapitálu rostou a ochota riskovat klesá. Kryptoměny jsou vůči těmto změnám citlivé více než většina tradičních aktiv. Ve chvíli, kdy investoři znejistí, stahují kapitál rychleji právě z nich. Z toho důvodu může pokles bitcoinu fungovat jako první náznak toho, že se trh přesouvá do defenzivního režimu.

Tento mechanismus je doplněn technickými signály, které zaznamenávají akademické studie zaměřené na dynamiku kryptoměnových trhů. Výzkumy publikované například prostřednictvím databáze PMC ukazují, že před výraznými poklesy dochází v kryptoměnách k takzvanému kritickému zpomalování, kdy roste statistická variabilita a autokorelace. Tyto ukazatele mohou naznačovat, že systém se blíží k náhlému zlomu. Pokud velcí investoři drží kryptoměny prostřednictvím pákových pozic, mohou prudké výkyvy spustit nucené likvidace a spolu s nimi řetězový přenos napětí i do jiných částí finančního systému.

Významná část dopadu se proto nemusí týkat jen kryptoměn samotných. Ve chvíli, kdy se bitcoin propadá, může docházet k přesunu kapitálu do bezpečnějších aktiv, což potlačuje apetit po technologických akciích a dalších citlivých segmentech. Institucionální investoři či hedge fondy, kteří mají kryptoexpozici prostřednictvím derivátů, mohou být nuceni snižovat pozice rovněž v jiných aktivech, aby pokryli ztráty či margin calls. Tento mechanismus byl dobře pozorovatelný v minulých tržních korekcích a může být patrný i nyní. Podle analýz zveřejněných například v deníku The Guardian, který popsal, jak kryptotrh během šesti týdnů ztratil více než bilion dolarů hodnoty, se takový vývoj může stát spouštěčem širšího pohybu kapitálu směrem od rizika.

Psali jsme: Prezident Pavel lže! Rajchl odhalil „zakázanou“ verzi míru

V této situaci je klíčové chápat, že propad bitcoinu není pouze izolovanou událostí, která zasahuje několik milionů držitelů kryptoměn. Pokud je bitcoin stále více propojen s technologickým sektorem, finančními deriváty a investičními strukturami velkých institucí, stává se jeho vývoj signálem, který napovídá mnohem více, než kolik naznačuje samotná kryptoměnová volatilita. Regulátoři a správci rizik proto musí sledovat nejen cenu bitcoinu, ale také celkový tok kapitálu, expozici finančních institucí a reakce trhů na měnící se sentiment. I když pád bitcoinu nemusí sám o sobě vyvolat tržní paniku, může ukazovat na posuny, které se v tradičních trzích projeví teprve s odstupem času.

Zdroje: The warning signal from bitcoin’s fall – Financial Times; Crypto market sheds more than $1tn in six weeks amid fears of tech bubble – The Guardian

(Beneš, Financial Times, foto: aiko)