Když Elon Musk zveřejnil nové záběry svého humanoidního robota Optimus, šlo o další krok v rychle se zrychlujícím závodě o dominanci v oblasti umělé inteligence a robotiky. Video ukazuje stroj, který se pohybuje s překvapivou stabilitou a jistotou, využívá vlastní systém učení a dokáže přenášet předměty i provádět jemnější úkony, které byly ještě před několika lety výhradně lidskou doménou. Diskuse o schopnostech tohoto robota se rozšířila zejména poté, co řecký server ProNews zveřejnil článek shrnující Muskovu prezentaci a upozornil na jeho tvrzení, že neexistuje práce, kterou by robot budoucnosti nedokázal zvládnout.

Tento výrok dnes působí mnohem méně fantasticky než před deseti či patnácti lety. Umělá inteligence se stala běžnou součástí výroby, logistiky, analýzy dat i zákaznických služeb. S rozmachem velkých jazykových modelů pronikla také do oblastí založených na komunikaci a intelektuální práci. Dosud však platilo, že člověk má převahu díky jemné motorice, rovnováze, neverbální komunikaci a schopnosti komplexní manipulace s objekty. Humanoidní platformy, které nyní představují firmy jako Tesla nebo čínská XPeng, tuto hranici rychle stírají.

Čínský robot IRON se stal druhým velkým momentem letošního roku v robotice, protože dokázal něco, co odborníci neočekávali tak brzy. Při své první prezentaci chodil a hýbal se s tak realistickou plynulostí, že mnozí diváci uvěřili, že jde o člověka v kostýmu. Vývojáři byli následně nuceni přímo na pódiu otevřít nohu robota a ukázat jeho čistě mechanickou konstrukci s kabely a pohony. Po tomto odhalení IRON pokračoval v chůzi stejně přirozeně, jako by se nic nestalo.

Rozmach těchto technologií má dopady, které dalece přesahují technické aspekty konstrukce robotů. Mění se základní úvaha o budoucnosti práce. Pokud dokážou roboti provádět fyzickou práci rychleji, přesněji a efektivněji než lidé a současně se přibližují lidské jemné motorice a flexibilitě, přestává být samozřejmé, jaké profese zůstanou výhradně lidské. Analytici upozorňují, že stroje postupně proniknou do výroby, stavebnictví, zdravotnictví, chirurgických zákroků, zásahových složek i do oblastí administrativy, recepčních služeb či zábavního průmyslu. S rostoucí syntézou AI a humanoidní mechaniky vzniká obava, že stroj dokáže napodobit nejen pohyb, ale časem i chování a rozhodování člověka.

Zásadní otázkou se tak stává sociální dopad. Pokud se velká část populace nedokáže integrovat do ekonomiky založené na úzké spolupráci s umělou inteligencí, může nastat období výrazné nerovnosti a nejistoty. Autoři původních článků, ze kterých tento text vychází, upozorňují, že pouze malá část lidí bude mít schopnosti potřebné k tomu, aby zůstala pro budoucí ekonomiku nezastupitelná. Zároveň se stále častěji objevuje myšlenka univerzálního základního příjmu, jenž by lidem umožnil fungovat v systému, kde většinu hodnot tvoří automatizované systémy a inteligentní stroje. Ještě nedávno působila tato představa radikálně, dnes však s nástupem prvních realisticky se pohybujících humanoidních robotů nezní tak vzdáleně.

Psali jsme: Rekordní optimismus. Přijde díky nové vládě nejštědřejší advent?

Technologický posun navíc otevírá hlubší filozofické otázky. Pokud umělá inteligence překročí hranici pouhé mechanické poslušnosti a začne vyvíjet vlastní formy rozhodování, vyvstává problém její dlouhodobé kontrolovatelnosti. Argument, že programování udrží AI v bezpečných mezích, postupně oslabuje, protože moderní systémy se učí způsobem, který jejich tvůrci nedokáží plně popsat ani předvídat. Tento fenomén připomíná dřívější vědecko fantastické scénáře, které kdysi působily jako extrémní fikce, dnes se však stávají podnětem pro diskusi o řízení rizik, právním postavení robotů a případných regulacích jejich schopností.

Současný vývoj tak poukazuje na zásadní proměnu celé společnosti. Roboti typu Optimus a IRON nejsou pouhou technologickou ukázkou. Představují přelom, který může změnit strukturu práce, podobu ekonomiky i samotné chápání lidské role ve světě. Přestože některé scénáře mohou vyvolávat obavy, stále existuje prostor pro vyvážený přístup, který propojí technologický pokrok s pevnějším systémem sociální ochrany a vzdělávání. Takový přístup však bude vyžadovat širokou celospolečenskou debatu o tom, jaké hodnoty chceme chránit a jak má vypadat lidská práce v době, kdy se stroje naučily chodit, myslet a jednat téměř jako lidé.

Zdroje: 1. Ο Ε. Μασκ παρουσίασε το ρομπότ Optimus; 2. Το νέο κινεζικό ρομπότ «IRON» προκάλεσε παγκόσμιο σάλο με την απίστευτη ρεαλιστική του κίνηση

(Kyncl, PRO News, foto: zai)