Mamuti, legendární obři doby ledové, znovu přitahují pozornost celého světa. Ne však jako pouhý symbol dávné minulosti, ale jako reálný předmět moderní vědy. Díky rychlému rozvoji genetického inženýrství, syntetické biologie a práce s dávnou DNA se stále častěji mluví o možnosti částečného „oživení“ vyhynulého druhu. To, co ještě před několika lety patřilo výhradně do oblasti science fiction, dnes získává konkrétní obrysy v laboratořích předních výzkumných institucí.

V centru pozornosti stojí ambiciózní projekty, jejichž cílem není doslovné vzkříšení mamuta, ale vytvoření genetického hybridu, někdy označovaného jako takzvaný slon tundry. Základní myšlenka spočívá v tom, že se do genomu dnešního slona, především slona asijského, vloží vybrané genetické znaky mamuta. Tyto znaky souvisejí zejména s odolností vůči chladu, hustou srstí, silnou vrstvou podkožního tuku a specifickým metabolismem, který umožňoval přežití v extrémních podmínkách severních oblastí.

Klíčovou roli v těchto snahách hraje DNA mamutů, která se překvapivě dobře zachovala v permafrostu na Sibiři, v Kanadě i na Aljašce. Trvale zmrzlá půda po tisíce let fungovala jako přírodní mrazák a uchovala genetický materiál v kvalitě, o jaké si paleontologové dříve mohli nechat jen zdát. Právě tato unikátní naleziště umožnila detailní analýzu mamutího genomu a jeho srovnání s genomem současných slonů.

Moderní genetické nástroje, zejména přesné metody úprav DNA, otevírají vědcům možnost cíleně měnit konkrétní geny. Nejde přitom o nahodilé pokusy, ale o pečlivě modelované zásahy, jejichž cílem je dosáhnout stabilního a životaschopného organismu. Výzkum se opírá také o kryobiologii, tedy studium biologických procesů při nízkých teplotách, která je zásadní pro pochopení fungování buněk v extrémním chladu.

Současně s genetickými experimenty přinášejí nové paleontologické objevy další poznatky o tom, proč mamuti vlastně vyhynuli. Dlouho převažoval názor, že hlavní příčinou byly dramatické klimatické změny na konci poslední doby ledové. Stále více důkazů však naznačuje, že významnou roli sehrál také člověk. Lov, narušení přirozeného prostředí a tlak na již tak zranitelné populace mohly vést k postupnému kolapsu druhu, který nebyl schopen se rychle přizpůsobit novým podmínkám.

Psali jsme: Odtajněné dokumenty CIA znovu otevírají záhadu Archy úmluvy

Myšlenka návratu mamutů do světa proto nevyvolává jen nadšení, ale i řadu zásadních otázek. Jaký by měl takový hybridní tvor vliv na dnešní ekosystémy. Dokázal by skutečně přispět k obnově tundry a stabilizaci půdy, jak někteří zastánci tvrdí, nebo by naopak způsobil nepředvídatelné ekologické problémy. Vedle environmentálních dopadů se stále častěji diskutují i etické hranice biotechnologií a odpovědnost člověka za zásahy do přírody v takovém měřítku.

Začíná tak být zcela jasné, že mamuti už nejsou pouze symbolem dávno ztraceného světa. Díky současné vědě se totiž stali katalyzátorem širší debaty o budoucnosti genetiky, ochraně přírody i vztahu člověka k vyhynulým druhům. Ledoví titáni tak znovu vstupují do lidského myšlení, tentokrát možná nejen jako připomínka minulosti, ale i jako otázka, kam až jsme ochotni zajít při utváření budoucnosti.

(mia, prvnizpravy.cz, foto: zai)