Motýlí zázrak: Babočka překonala Atlantik díky větru a vytrvalosti

Mezinárodní vědecký tým potvrdil, že drobný motýl z rodu Vanessa cardui dokázal ve dnech s příznivým větrem urazit přes 4 200 kilometrů z Afriky až do Jižní Ameriky. Jde o jeden z nejdelších zaznamenaných letů hmyzu v historii.

Motýlí zázrak: Babočka překonala Atlantik díky větru a vytrvalosti
Babočka bodláková
5. června 2025 - 04:52

Motýli jsou běžně vnímáni jako křehcí tvorové, ale nový objev vědců z univerzity v Ottawě a Barcelony zcela mění představu o jejich schopnostech. Dle studie publikované 25. června 2024 se ukázalo, že druh Vanessa cardui, známý také jako babočka bodláková, je schopen překonat Atlantický oceán. Během 5 až 8 dní urazil vzdálenost přesahující 4 200 kilometrů, a to z oblasti západní Afriky až do Francouzské Guyany v Jižní Americe.

K rozhodujícímu zlomu ve výzkumu došlo v říjnu 2013, kdy španělský botanik Gerard Talavera objevil několik exemplářů těchto motýlů na atlantickém pobřeží Francouzské Guyany, tedy v oblasti, kde se běžně nevyskytují. Tato neobvyklá přítomnost vyvolala otázky: odkud motýli přiletěli a jak se tam dostali?

Tým odborníků rekonstruoval meteorologické podmínky v době příletu a zjistil, že nad Atlantikem tehdy panovalo výjimečně příznivé proudění vzduchu. Pomocí genetické analýzy také prokázali, že nalezené motýly geneticky nejvíce pojí s populacemi v Africe a Evropě, nikoli s Amerikou.


Další potvrzení přinesla analýza pylových zrnek, které motýli nesli na tělech. Pocházely z rostlin typických pro subsaharskou Afriku, což podpořilo hypotézu, že motýli skutečně odstartovali svůj let právě tam.

Simulace ukázaly, že samotný let by nebyl možný bez aktivního střídání mezi máváním křídel a klouzavým letem s větrem. Výpočty také prokázaly, že bez větru by motýli nebyli schopni uletět více než 780 kilometrů, což je pro překonání oceánu naprosto nedostatečné.

„Obvykle vnímáme motýly jako symboly krásy a křehkosti, ale věda nám ukazuje, že dokážou neuvěřitelné výkony,“ uvedl jeden z autorů studie, biolog Roger Vila ze španělské univerzity Pompeu Fabra.

Psali jsme:

„Tato studie ukazuje, jak moc jsme podcenili schopnosti hmyzu šířit se na velké vzdálenosti, a možná i dopad těchto jevů na ekosystémy,“ dodala postdoktorandka Megan Reichová z Ottawské univerzity.

Tento objev se zapsal do dějin jako první vědecky doložený případ transatlantického letu hmyzu. Motýli tak opět překvapili nejen svou krásou, ale i fyzickou výdrží.

(mia, prvnizpravy.cz, foto: zai)