Existují artefakty, které jsou krásné, existují artefakty, které jsou tajemné, a pak existují takové, které vypadají nenápadně, ale dokážou rozložit celé dějinné schéma. Palermský kámen patří přesně do té poslední kategorie. Nejde o sochu, zlatý poklad ani chrámovou výzdobu. Je to v podstatě starověká účetní kniha vytesaná do kamene, a přesto dnes patří k největším chronologickým problémům egyptologie.
Tento přibližně čtyři a půl tisíce let starý fragment královských záznamů obsahuje údaje o tzv. sčítání dobytka, tedy státním soupisu majetku, který byl v Egyptě zároveň daňovou kontrolou. Nešlo o žádnou symbolickou evidenci, ale o praktický administrativní nástroj, podle něhož se určovaly daně, povinnosti poddaných i státní hospodaření. Právě tyto záznamy se staly klíčem k datování jednotlivých let vlády faraonů.
Po dlouhá desetiletí se vycházelo z předpokladu, že sčítání dobytka probíhalo pravidelně každé dva roky. Tento zdánlivě logický model umožňoval historikům elegantně přepočítávat záznamy na konkrétní roky vlády jednotlivých panovníků. Jenže Palermský kámen do této představy začal házet vidle. Některé zápisy totiž naznačují, že sčítání nebylo striktně dvouleté, ale často roční.
A právě tady se dějiny začínají rozpadat na jemné praskliny. Pokud se sčítání konalo každý rok, znamená to, že některé vlády faraonů byly kratší, než se dlouho předpokládalo. Pokud bylo někdy roční a jindy dvouleté, vzniká chronologický chaos, ve kterém se posouvají celé časové osy. Najednou se mění datace vlády panovníků, administrativních reforem a dokonce i období výstavby pyramid.
Nejde tedy o akademickou hru s čísly, ale o zásah do samotných základů staroegyptské chronologie. Pyramidy, které dnes vnímáme jako pevně zakotvené v čase, se mohou v dějinách posouvat o desítky let. Reign lengths, tedy délky vlád faraonů, přestávají být pevnými čísly a mění se v odhady. To, co vypadalo jako stabilní časová osa, se začíná chovat jako pohyblivý písek.
Ironií je, že celý tento chaos způsobuje obyčejná administrativní praxe. Ne náboženský text, ne mytický příběh, ale účetnictví. Daňová kontrola, soupis krav a majetku, byrokratická rutina starověkého státu dnes narušuje moderní učebnice dějepisu. Palermský kámen se tak stává důkazem, že dějiny nejsou jen o králích, bitvách a chrámech, ale i o formulářích, seznamech a evidencích.
A právě v tom je jeho fascinující síla. Tento nenápadný kámen není jen památkou na dávnou civilizaci, ale živým dokumentem, který i po 4 400 letech dokáže měnit naše chápání minulosti. Místo aby byl uzavřenou kapitolou v muzeu, stále vstupuje do odborných debat a zpochybňuje to, co se považovalo za jisté.
Palermský kámen tak nepůsobí jako tichý exponát, ale jako starověký účetní, který se po tisíciletích zvedl od kamenného stolu a řekl moderní vědě jednoduchou větu: „Počítali jste to špatně.“ A právě proto zůstává jedním z nejnebezpečnějších kamenů v dějinách egyptologie. Ne proto, že by byl tajemný, ale proto, že je až nepříjemně konkrétní.
(mia, prvnizpavy.cz, foto: zai)
