Koalice Spolu vznikla jako projekt, který měl nabídnout středopravicovým voličům jistotu společného postupu. Petr Fiala otevřeně vyzývá k jejímu zachování a připomíná, že smyslem spojení bylo netříštit síly a nabídnout srozumitelnou alternativu. Současně ale z vyjádření lídrů jednotlivých stran vyplývá, že vůle pokračovat ve stejné podobě není samozřejmá. TOP 09 mluví o posilování vlastní identity a o tom, že spolupráce má různé podoby podle typu voleb. KDU ČSL otevřeně říká, že pokračování koalice se nyní neřeší a že prioritou je znovu vybudovat značku, která se podle posledního průzkumu pohybuje hluboko pod pětiprocentní hranicí. ODS dává najevo, že spolupráce není vyloučena, ale současně zdůrazňuje vlastní program a připravenost jít do voleb i samostatně.
Pražský kontext je přitom specifický. V minulých komunálních volbách v roce 2022 koalice Spolu zvítězila s devatenácti mandáty a vytvořila vedení města, zatímco ANO skončilo druhé se čtrnácti mandáty, Piráti třetí s třinácti a Praha sobě se jedenácti. Tento výsledek ukázal, že společná kandidatura dokáže v Praze mobilizovat voliče, kteří preferují blokové uspořádání politiky. Současné výroky lídrů však naznačují, že stejná míra soudržnosti se do letošních voleb přenášet nemusí. Pokud jednotlivé strany půjdou více vlastní cestou, hrozí rozptýlení hlasů, které může oslabit pozici dosud vládnoucího uskupení.
Dalším faktorem je chystané rozhodnutí o podobě volebního systému v Praze. Debata o jednom volebním obvodu oproti pěti nebo sedmi obvodům má přímý dopad na strategii spolupráce. Čím více obvodů, tím větší význam má lokální značka a síla jednotlivých kandidátek. Současně platí, že při rozdělení města do více obvodů se mohou některé menší strany do zastupitelstva vůbec nedostat, protože v jednotlivých částech nezískají dostatečný podíl hlasů. Záleží tedy na konkrétní variantě rozdělení a na tom, koho případná změna vyřadí ze hry. Naopak jeden obvod zvýhodňuje silné celoměstské projekty a posiluje smysl společné kandidátky, která dokáže oslovit širší voličský okruh. Z vyjádření aktérů vyplývá, že právě tato institucionální změna může rozhodnout o tom, zda Spolu v Praze zůstane funkčním modelem, nebo se rozpadne na volnější síť spolupracujících subjektů.
Předpoklady pro letošní volby se tak odvíjejí méně od jednotné strategie a více od vnitřní dynamiky stran. ODS deklaruje sílu a sebevědomí, TOP 09 i KDU ČSL mluví o obnově značky a o širší škále spolupráce. To dohromady vytváří obraz koalice, která sice stále existuje jako možnost, ale už není samozřejmým řešením. Výsledek voleb proto nebude jen testem podpory dosavadního vedení města, ale i testem, zda se projekt Spolu v Praze udrží jako společná politická nabídka, nebo se promění v soubor dílčích strategií, které mohou změnit rozložení sil na magistrátu.
Stejně důležité bude i to, kdo jednotlivé kandidátky povede a kdo se po volbách stane hlavním vyjednavačem o nové většině. Praha není velké anonymní prostředí a klíčoví politici se navzájem dobře znají. Do povolebních jednání tak nevyhnutelně vstoupí i osobní vazby, dlouhodobé vztahy a schopnost domluvy mezi konkrétními lidmi. Rozhodovat může nejen programová blízkost, ale i to, kdo je s kým schopen jednat, kdo má zkušenost se spoluprací a kdo naopak není ochoten usednout s druhým ani k jednomu stolu. Právě kombinace politických výsledků a osobních vztahů může nakonec určit, jaké koaliční uskupení v Praze vznikne.
(Chmelík, prvnizpravy.cz, repro: ovm)
