Evropská unie se chystá rozhodnout o návrhu, který může přepsat samotné základy soukromé komunikace v Evropě. Na zasedání ministrů spravedlnosti a vnitra v Lucemburku 13. a 14. října 2025 bude projednáván návrh nařízení o prevenci a potírání sexuálního zneužívání dětí, označovaný zkratkou CSAR a v debatách známý jako Chat Control. Návrh počítá s tím, že poskytovatelé služeb by automaticky vyhledávali podezřelé texty, fotografie a videa přímo na zařízeních uživatelů, tedy ještě před jejich zašifrováním. Podle kritiků by se z výjimečného nástroje stal trvalý systém masového dohledu, který je v rozporu s evropskými zásadami ochrany soukromí, konstatuje server ZeroHedge. Termín i rámec jednání potvrzují oficiální dokumenty Rady EU i zveřejněné pracovní agendy.
Do politické debaty vstoupila také Alternativa pro Německo (AfD). Její poslanec a mluvčí pro digitální politiku Ruben Rupp prohlásil, že pod záminkou ochrany dětí vzniká model všeobecného podezření, který zasáhne miliony nevinných uživatelů. Vyjádřil apel, aby Berlín podpořil svobodomyslné členské státy a hlasoval proti návrhu, přičemž právo na soukromí podle něj není obchodovatelná veličina. AfD rovněž vyzvala spolkového ministra pro digitalizaci, aby odmítl tlak dánského předsednictví na plošné skenování. Tyto postoje strana zveřejnila ve svých oficiálních tiskových prohlášeních, z nichž citovala i německá média.
Klíčovou otázkou posledních týdnů je, jak se zachová Německo, které dlouho patřilo mezi hlavní odpůrce Chat Control. Podle dostupných informací vláda v Berlíně lavíruje mezi dřívější skeptickou pozicí a snahou o kompromis. Právě Německo může rozhodnout, zda se v Radě vytvoří blokující menšina, která návrh pozastaví. Mediální přehledy i odborné blogy sledují proměny postojů napříč členskými státy a zmiňují, že zatímco část zemí svůj odpor ještě posílila, několik vlád postoj změkčilo nebo zatím zůstává nerozhodnutých.
Zastánci regulace zdůrazňují tragickou realitu online zneužívání dětí, potřebu modernizovat policejní nástroje a posílit spolupráci mezi platformami a úřady. Kritici namítají, že plošné skenování není cíleným opatřením, a tudíž je v rozporu se zákazem všeobecného monitoringu podle Listiny základních práv EU. Odkazují i na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva a varují, že výjimky pro státní komunikaci, obsažené v posledních verzích textu, dokazují existenci nebezpečného dvojího metru. Tento pohled zastává široká koalice odborníků na kryptografii, neziskových organizací i zástupců technologického průmyslu.
Technologický sektor kromě obav o soukromí varuje i před dopady na kybernetickou bezpečnost. Pokud by systém skenování běžel na každém zařízení, vznikl by nový útokový vektor a motivace tento mechanismus unést nebo obejít. Protože novináři, právníci, lidskoprávní aktivisté či oběti domácího násilí spoléhají na důvěrnost komunikace, otevření zadních vrátek do zařízení by ohrozilo i jejich osobní bezpečnost. O těchto rizicích informují bezpečnostní novináři i specializovaná technologická média, která zároveň sledují měnící se postoje vlád napříč Unií.
Další vývoj závisí na výsledku říjnového jednání ministrů. Pokud členské státy dosáhnou kvalifikované většiny, otevře se cesta k finálním vyjednáváním s Evropským parlamentem. Pokud se vytvoří blokující menšina, návrh se vrátí k přepracování nebo se pozornost přesune k rozšíření dočasného režimu dobrovolné detekce, který platí do roku 2026. Legislativní přehledy potvrzují, že oba scénáře jsou stále možné a že i drobná změna postoje několika velkých států může rozhodnout.
Debata se tak nevede o samotném cíli, tedy ochraně dětí, ale o prostředcích, které k němu vedou. Kritici žádají cílenější vyšetřování pachatelů, investice do mezinárodní policejní spolupráce, lepší práci s oběťmi a užší koordinaci s platformami při zachování šifrování. Zastánci plošného skenování naopak tvrdí, že bez proaktivních nástrojů budou úřady vždy o krok pozadu. Před říjnovým hlasováním proto sílí kampaně na obou stranách i tlak na vlády, které dosud váhají.