Promiňte mi na úvod ten sarkasmus, ale manipulativní způsob, jakým naše média informují o dění v Rusku, si to občas vyžaduje. Mimochodem, co jsou to „samozvaní opoziční kandidáti“? To je slovník jako z komunistického Rudého práva, milá TA3! píše Eduard Chmelár, slovenský politolog.
Samozřejmě, že Putinův režim není demokracií západního typu, ale měli bychom už konečně přestat odvádět pozornost k zemím, na které ukazujeme prstem, ačkoli se k demokratickým standardům nikdy nezavázali, a obrátit své vnímání spíše ke stavu lidských práv v Evropě, kde jsou stále političtí vězni nebo k Ukrajině, která se chce dostat do EU co nejrychleji, přičemž zrušila letošní prezidentské volby, opoziční lídři jsou buď ve vězení nebo v emigraci, opoziční média jsou zakázána, opoziční aktivisté pronásledováni. Ale pro naši propagandu je pohodlnější poukazovat na Rusko, Bělorusko, Čínu, Kubu, Írán, Venezuelu, než na nedostatky našeho systému.
Přesto se podívejme na víkendové hlasování v Rusku způsobem, na který si netroufla u nás žádná takzvaná svobodná a liberální média ani na takové úrovni, jak to dokázal New York Times. https://www.nytimes.com/.../putin-russia-election.html Tento deník upozornil, že volby v Rusku měly sice všechny znaky „autoritářského potemkinovského plebiscitu“, ale reálná podpora Vladimira Putina je opravdu vysoká a dokonce roste . Jak zjistila nezávislá ruská nevládní organizace pro výzkum veřejného mínění Levada Center, minulý měsíc dosáhla popularita ruského prezidenta úrovně 86 procent, což je nejvyšší hodnocení za více než sedm let.
Je pravdou (jako u všech průzkumů), že tato čísla nemusí znamenat to, co si lidé myslí. Více než polovina respondentů uvedla, že podporuje obnovení vztahů se západními zeměmi, ale jen 28 procent očekává, že je obnoví Putin. Asi 58 procent lidí vyjádřilo podporu příměří s Ukrajinou, ale jen 29 procent očekává, že s tím Putin bude souhlasit. Z toho by se mohlo zdát, že Rusové chtějí jiné věci, než očekávají od Putina a kdyby měli jinou alternativu, mohli by volit jinak. Ale tak jednoduché to není.
Ředitel Levada Center Denis Volkov upozorňuje, že se otevřeně ptají lidí na mnohé otázky - ptají se na ekonomickou situaci, ptají se na očekávání, ptají se na náladu občanů - a všechny tyto ukazatele ukazují jedním směrem. Putin se jeví nejen jako lepší alternativa ve srovnání s jeho konkurenty, ale také ve srovnání se všemi jeho předchůdci. Přestože válka pošpinila velkou část Putinova politického odkazu, ředitel Eurasijského centra Carnegie Russia Alexander Gabujev zdůrazňuje, že zejména jeho první dvě volební období přinesla největší kombinaci materiálního blahobytu a občanské svobody, jakou kdy Rusové zažili a v porovnání s jeho předchůdci to platí io současnosti.
I toto je způsob, jakým je třeba nahlížet na Rusko. Západní propaganda usilovně pracuje na sesazení Putina, ale nikdy si nepoložila otázku, zda alternativa vůči němu není horší než současnost. Protože alternativou k Vladimirovi Putinovi dnes není nějaký liberální politik, ale ještě autoritárnější, nacionalistický, možná až fašistický vůdce. V atmosféře, kde každé nezávislé uvažování o Rusku vyvolá hysterii a psychotická obvinění, že jste rusofil, zrádce a kolaborant, je obtížné lidem vysvětlit, že propagandistické články červených deníčků o „poslušných voličích“ (Petra Procházková) jsou nesmírně hloupé a záměrně hloupé a záměrně. Opravdu si myslíte, že Rusové žijící v zahraničí by „poslušně“ stáli takové nekonečné rady před svými ambasádami, jak jsme to viděli během uplynulého víkendu, jen aby hodili svůj hlas „diktátorovi“?
Pokud tato země a tato civilizace mlčky respektuje, že naším blízkým spojencem je absolutistická monarchie Saúdská Arábie, která nemá ani jen parlament, v níž panuje jeden z nejkrvavějších režimů a v níž jsou oponenti veřejně popravováni obzvláště krutým středověkým způsobem, pokud jsme tu frašku s dosazenými loutkami v Afghánistánu a Iráku nazývali demokratickými volbami, pokud jsme byli schopni dvakrát svrhnout demokraticky zvoleného prezidenta na Ukrajině, pokud hnije ve vězení Julian Assange a katalánští bojovníci za nezávislost, neměli bychom svět poučovat o demokracii. Namísto toho bychom se měli snažit zdokonalovat vlastní systém, aby byl přitažlivějším modelem pro jiné civilizace, než je tomu dnes.
Konečně, mluvit v éře plutokracie, oligarchie a masivní mediální propagandy o svobodných a spravedlivých volbách je stejnou karikaturou demokracie jako ty konkurenční režimy, které potřebujeme zdiskreditovat, abychom přehlušili vlastní svědomí a nahradili jej prázdnými frázemi.
(rp,prvnizpravy.cz,fb,foto:arch.)
