Debata o smyslu existence Digitální a informační agentury opět nabírá na obrátkách. Úřad, který měl být symbolem moderního digitálního státu a efektivní správy veřejných služeb, se dnes stává terčem tvrdé kritiky. Stále častěji zaznívá otázka, zda jde o skutečný nástroj digitalizace nebo pouze o další administrativní strukturu, která spotřebovává veřejné peníze bez viditelných výsledků.
Digitální a informační agentura vznikla v roce 2023 s ambicí sjednotit řízení digitalizace veřejné správy. Měla koordinovat projekty jako datové schránky, Portál občana, Czech POINT nebo základní registry a zajistit, aby stát konečně fungoval digitálně stejně efektivně jako moderní soukromé služby. Podle oficiálních materiálů má agentura „posílit digitální transformaci veřejné správy a zlepšit služby občanům“ a odstranit byrokracii při komunikaci s úřady.
Realita však podle kritiků vypadá podstatně jinak. Místopředseda hnutí ANO a vládní zmocněnec pro digitalizaci Robert Králíček otevřeně prohlásil, že úřad považuje za zbytečný. Podle jeho slov jde o instituci, která stojí daňové poplatníky desítky milionů korun ročně, aniž by přinášela odpovídající přidanou hodnotu. „Restrukturalizace nebo redesign není možná. Jediným řešením je agenturu zrušit,“ uvedl Králíček v rozhovoru pro média.
Podle něj totiž digitalizace státu nevzniká tvorbou nových úřadů, ale především schopností jednotlivých ministerstev a institucí modernizovat vlastní systémy. Kritici upozorňují, že v české státní správě se dlouhodobě opakuje stejný problém. Namísto efektivního řízení projektů vznikají nové organizační struktury, které mají digitalizaci koordinovat, ale fakticky pouze vytvářejí další vrstvu byrokracie.
Tato kritika není nová. Již při schvalování zákona o agentuře zaznívaly obavy, že centralizovaný úřad nebude schopen skutečně řídit stovky různých informačních systémů napříč státní správou. Digitalizace veřejné správy totiž v Česku historicky vznikala fragmentovaně. Každé ministerstvo budovalo vlastní IT infrastrukturu, vlastní databáze a vlastní aplikace. Výsledkem je složitý ekosystém systémů, které spolu často nekomunikují.
Právě v této situaci měla Digitální a informační agentura představovat koordinátora, který sjednotí standardy a vytvoří společnou architekturu státní digitalizace. Kritici však tvrdí, že místo toho vznikl úřad, který produkuje nové projekty a aplikace, ale skutečné systémové změny nepřináší.
Podle Králíčka je problém také v tom, že stát investuje velké prostředky do vývoje nových digitálních nástrojů, které pak občané reálně nevyužívají. Vznikají moderně vypadající aplikace a portály, avšak jejich praktická využitelnost je omezená. Pokud digitalizace znamená pouze vytváření nových aplikací bez reálného dopadu na fungování úřadů, pak podle kritiků nejde o digitalizaci, ale pouze o marketing.
Dalším argumentem kritiků jsou náklady. Rozpočet digitalizačních projektů v České republice se pohybuje v řádu miliard korun a významná část těchto prostředků je financována také z evropských fondů. Evropská strategie digitální dekády například počítá s rozsáhlými investicemi do digitálních služeb a infrastruktury, které mají modernizovat veřejnou správu v celé Evropské unii.
Problém podle odpůrců agentury spočívá v tom, že peníze jsou rozdělovány mezi mnoho projektů, ale jejich výsledky nejsou vždy měřitelné. Vzniká tak paradoxní situace, kdy stát investuje stále více prostředků do digitalizace, ale občané často stále musí chodit na úřady osobně a vyplňovat formuláře na papíře.
Situaci navíc komplikuje nestabilita vedení agentury. V posledních měsících došlo k několika personálním změnám a vláda dokonce odvolala jejího ředitele Petra Kuchaře po pouhých několika měsících ve funkci. Takové kroky vyvolávají otázky, zda má agentura jasnou strategii a stabilní vedení schopné dlouhodobě řídit tak komplexní projekty.
Zastánci agentury naopak varují, že její zrušení by mohlo znamenat chaos v řízení digitalizace státu. Podle nich by se projekty opět rozpadly mezi jednotlivá ministerstva a koordinace by se ještě více zkomplikovala. Někteří odborníci také upozorňují, že agentura je zapojena do strategických projektů, například do přípravy evropské digitální peněženky, která má umožnit bezpečnou digitální identitu občanů v celé Evropské unii.
Debata o Digitální a informační agentuře tak ve skutečnosti odráží hlubší problém české státní správy. Otázkou není pouze existence jednoho úřadu, ale celkový způsob, jakým stát řídí technologické projekty a veřejné IT systémy. Kritici tvrdí, že český stát dlouhodobě podceňuje řízení digitalizace a místo systémové reformy vytváří nové instituce.
V této logice pak Digitální a informační agentura symbolizuje širší fenomén moderní státní správy. Vznikají nové úřady, strategie a koncepce, ale skutečná efektivita veřejných služeb se mění jen velmi pomalu. Pokud má digitalizace skutečně fungovat, bude podle mnoha analytiků nutné změnit nejen organizační struktury, ale především způsob řízení státu.
A právě zde se vrací základní otázka, která dnes zaznívá v politických debatách stále hlasitěji. Potřebuje Česká republika další centrální úřad pro digitalizaci, nebo by bylo efektivnější posílit kompetence existujících institucí a odstranit další vrstvu byrokracie?
Odpověď na tuto otázku může rozhodnout nejen o budoucnosti jedné agentury, ale také o tom, zda se český stát skutečně dokáže posunout do digitální éry.
(Kyncl, prvnizpravy.cz, repro: cnn prima)
Zdroje: 1. Chci zrušit digitální agenturu, nedává smysl; 2. Další personální zásah vlády, končí šéf digitální agentury
