Doubrava: Čeká nás (jenom) 10 až 15 let konfliktů

politika

V dějepisu jsme se učili, že kdysi probíhala v Evropě třicetiletá válka o politickou nadvládu maskovanou za  náboženskou válku. Dočkáme se něčeho podobného?

Doubrava: Čeká nás (jenom) 10 až 15 let konfliktů
Jaroslav Doubrava, emeritní senátor
7. února 2024 - 06:05

Násilí kolem globálního přerozdělení moci ve světě bude trvat snad až 15 let, shoduje se František Roček v rozhovoru s emeritním senátorem Jaroslavem Doubravou.

Obecně lze soudit, že zklidnění politické situace na zeměkouli může přijít pouze po globálním přerozdělení moci, které bude trvat 10 až 15 let. Potom obraz lidských civilizací bude zřejmější než dnes, kdy začala nová celosvětová válka o teritoria.

Roček: Přitom nezemře moc lidí. Přímo v bojích asi jenom přes 1 milion lidí a přes 6 milionů zemře na nepřímé důsledky konfliktů při přerozdělení moci. Takový je skromný odhad. Je to málo nebo moc?

Doubrava: Odhad bude z mého hlediska přiměřený. V projektu Costs of War Watsonova institutu pro mezinárodní a veřejné záležitosti Brown University, o obětech podivné války proti terorismu v letech 2001 až 2021, jsou podobná čísla za období zhruba 20 let. Po 11. září 2001 začal hysterický útok USA v Afghánistánu, problémy byly v Pákistánu, v dalších letech nekonečná válka v Iráku, Sýrii, Libyi, Jemenu, Somálsku a dokonce i na Filipínách.

Podle Watsonova institutu více než 940 000 lidí zemřelo ve válkách po 11. září 2001 v důsledku přímého válečného násilí. V zónách násilí a bojů po 11. září 2001 nepřímo zemřelo na válečné násilí až 3,8 miliónu lidí. Celkem zahynulo nejméně 4,5 až 4,7 milionu. Váš odhad 6 milionů s tím koresponduje, je minimální. Počet obětí bude spíše větší. S tímto odhadem počítám i v nové knize o lidské genialitě nazvaný „Válka civilizací“. Do měsíce bude dokončena.

Roček: Proč si to myslíte, že počet obětí bude větší?

Doubrava: Začneme-li symbolicky počítání mrtvých od začátku roku 2022, kdy začala ukrajinská válka. Přidáme-li k tomu útok Hamásu a ničení oblasti Gazy, neviditelné turecké nájezdy na kurdské oblasti, přestřelky v Sýrii, násilí v Jemenu, endemické zabíjení v Pákistánu, islamistické zabíjení v Africe atp., za léta 2022 až 2023 počet mrtvých bude přes 500 000, včetně novorozenců.

Roček: O 10 až 15 let trvající rvačce o rozdělení planety mezi protivníky se uvažuje na východě i západě. Je to strategický předpoklad. V mediální sféře opentlený strašením občanů. Např. jeden z největších německých politických hlupáčků ministr války Boris Pistorius varuje spoluobčany, že se musí připravit na desetiletí konfrontace s ruským bubákem. Rusko, Čína a některé islámské země dnes již vědí, že musí každý po svém vytvořit alternativu k Západu. Vytvořit koalice se stejnými nebo obdobnými zájmy a cíli, bude nutností.


Doubrava: Ano. USA zahajují celosvětové ekonomické a vojenské tažení na zastavení nebo zbrzdění ambicí výše uvedených států, aby si USA udržely současnou míru moci ve světě. Proto Rusko, Čína a některé silné islámské země, všichni tři aktéři pracují s formátem ‚globální Jih plus‘, aby prosadili politické, ekonomické a mocenské modely podle jejich potřeb. Cílem je zlomit vůli Západu, tedy izolovat USA a jeho nejvěrnější, tedy anglo-saské sluhy od zbytku západní Evropy. Zbytek, tedy státy EU, vedou rozplizlé, chaotické a především líné struktury. Boj se Západem má hodnotový charakter.

Roček: Pokud se podíváme na jednotlivé aktéry, tendence jsou zřejmé. Čína chce posílit svůj ekonomický vliv v EU, zbavit efektivity agresivní politickou konkurenci EU útočící na čínskou politiku, Rusko bude chtít obnovit mocenskou kontrolu nad nejbližšími sousedy, větší ambice mít nebude. Islámské státy převezmou kontrolu nad Balkánem, kromě zóny, která připadne ruskému vlivu, a kterou si podrží státy EU. Islámské síly získají nepříjemně silnou protektorskou pozici v Itálii, Francii, částečně i v zemích Beneluxu a v Německu.

Doubrava: Je to vysoce pravděpodobné. Dodal bych, že pro Ruskou federaci a Čínu je též důležité omezit vliv severských zemí EU a NATO (především USA) v Antarktidě. I vy jste psal o tom, že především USA dnes vidí v Arktidě potenciální další válčiště s Ruskem a nepřímo i s Čínou. Antarktida je pro hodně vzdálenou Čínu důležitá investičně jako zdroj surovin a stabilní severní mořskou cestu, tedy ledová stezka ke žroutům v Evropě, do kterých chtějí horem i dolem cpát co nejvíce zboží, polotovarů, a když nebudou zlobit, tak i surovin. Je též cestou k severoamerickým trhům.

Roček: Začíná stupňování konfliktů na Blízkém východě a v Africe k devastaci protivníků USA. V Latinské Americe se nebude jednat o konflikty, ale ve prospěch USA vyvolané vnitřní krize ve státech, případně vyvolají skrytě dvoustranné konflikty mezi dvěma sousedními státy.

Doubrava: Je třeba zdůraznit, že na Blízkém východě to bude zlé. Aby si USA udržely respekt, tedy alespoň současný vliv, nemohou počítat jen, že občas s pomocí sluhů z Velké Británie, a potichu i s pomocí Izraele, někde někoho budou bombardovat. Pro experty Pentagonu je nejdůležitější vypracovat co nejschůdnější scénář pro vojenskou devastaci Íránu a proíránských milic v Libanonu, Sýrii a Iráku.  

Roček: Ale nebezpečným hráčem se stalo pro slušné lidé také Turecko. Varoval jste, že tajné služby udělaly velkou chybu, že nezlikvidovaly tureckého Erdogana dokud ještě nebyl tak silný jako dnes.

Doubrava: Ve své první knize z roku 2016 „Evropa (opět) spěje ke katastrofě“ jsem napsal, cituji: „…Podle mého osobního názoru tragédií třicátých let 20. století byla skutečnost, že nebyl uskutečněn úspěšný atentát na Hitlera. Kdyby se k tomu včas odhodlali němečtí generálové nebo zpravodajské služby tehdejších západních mocností, nedošlo by ke krizi rozpoutané Hitlerovou fašistickou klikou. Tím, že zůstal Hitler naživu, došlo nejen potlačení demokracie v Německu, ale i k rozsáhlému krvavému konfliktu, nazývanému druhou světovou válkou. Můžeme jenom doufat, že západní zpravodajské služby tentokrát zbaví svět tureckého Hitlera čili prezidenta Erdogana, aby nedošlo k podobné hrozbě. Převzetí moci islámskými fašisty v Turecku představuje větší nebezpečí než situace v období studené války. Opět se nacházíme po noci dlouhých nožů. Tedy hlavní teror nám teprve hrozí…“

Co k tomu dodat? Chytráci z USA a jejich sluhové z NATO k něčemu tak nutnému se neodhodlali. Odneslo to v Turecku mnoho desítek tisíc lidí a v tzv. regionu pod turkickým vlivem to budou v dalších letech celkově statisíce.

Není to příliš černý pohled? Byť Erdogan je pro Evropu skutečně bezpečnostní hrozbou? K tomu není od věci připomenout, že mezi islámským a islamistickým vlivem není velký rozdíl. Islamista prosazuje islám jako jedinou politickou autoritu na světě, a svět se jí musí podřídit. Rozdíl mezi teroristy z Islámského státu a tureckým prezidentem Erdoganem je pouze v míře a způsobu prosazování agresivního islamismu. Slovo „islamista“ je evropský, neislámský výraz. Znamená pro nás obavu z agresivního prosazování islámu.

Turecko se stalo součástí klubu muslimských států provádějících postupnou okupaci EU muslimským živlem. Turci jsou již významnou pátou kolonou v Německu. Prezident Erdogan v březnu 2017 vyzval Turky žijící v Německu: „Zploďte ne tři, ale pět dětí, neboť vy jste budoucnost Evropy.“ To není propagandistická hysterie, ale citát ze zprávy ČTK z 18. března 2017.

Doubrava: Z hlediska roku 2017 Turecko tehdy vystupovalo proti Islámskému státu, aby turecká armáda obsadila území Islámského státu jako prostor proti syrské vládě a proti kurdským milicím. Turecko je bohužel stále silnějším militantním státem s islamistickou agendou, podobně jako Saudská Arábie a Írán. Je úplně jedno jakou formu militantního islámu jednotlivé státy uplatňují, jestli sunitskou či šíitskou, protože islám je jenom účelový klacek. Ale pro naivní sympatizanty jde o způsob jak zemřít za rozšiřování nějaké ideje ve prospěch státních „korporací“ v Turecku, Saudské Arábii či Íránu. Zajímavé bude sledovat, jak se porvou mezi sebou a domluví se, tito tři asijští hráči. Jsou též potenciálními spojenci Ruska a Číny v závislosti na momentální situaci. Přitom především islámsky agresivní Turecko již od 90.let ohrožuje zájmy Ruska v jeho asijském příhraničí.

Roček: Dostáváme se k velmi diskutované budoucnosti Číny. Ale není moc o čem diskutovat. Čínská politika v Asii je konstantní: Mít kontrolu nad lodními dopravními trasami, aby je nepřítel nemohl beztrestně zablokovat.

Doubrava: Zájem Číny je rámován přilehlými moři a dopravními trasami kolem Asie k Suezskému kanálu, směrem do Afriky a do Antarktidy. Zbytek je snaha o investice do průmyslů a perspektivních dolů na suroviny.

Pokud jde o Afriku, bývalé koloniální státy, zvláště Francie, se v Africe vojensky angažují, podobně jako USA. Protiruská propaganda straší, že Ruská federace vytváří pro Afriku „expediční sbor“, který se skládá z bývalých wagnerovců, agentů FSB a dalších zpravodajských služeb. Čili, Rusové budou kopírovat praxi USA, nic nového. Čína se snaží udržet, a kde to jde i posílit, svůj vliv pomocí ekonomicky orientovaných agentů a ozbrojených kontraktorů jako všedních ochranek na místech ekonomických investic. Islámské země z Asie se o to samé snaží s pomocí ekonomických pobídek a agentů, podle potřeby využívají i neřízených střel – islamistických bojůvek k destabilizaci zájmových území.


Roček: Nezdá se vám, že žijeme v úžasné době? Zažíváme pozoruhodný koktail reality nastíněný v rámci orwellovských pohádek nebo v epopejích jako Hlava 22 atp. Příjemné je, že lidé se budou zabíjet a ničit si domy a hospody mimo střední Evropu. Smutnější bude, že ekonomická budoucnost tzv. obyčejných lidí i u nás spíše poroste směrem do nikam.

Doubrava: Vzhledem ke svému věku a nemocem budeme mít štěstí, že zemřeme včas ještě předtím, než se krize začne nebezpečně prohlubovat. Nikdo neví, jak se bude rozvíjet za půl roku natož za rok či dva. Již se rozjel fantastický tobogán neovladatelných souvislostí a absurdit. Např. Političtí hysterici v USA dumají o tom, jak nejlépe vybavit ministerstvo obchodu orwellovskými schopnostmi zpravodajských agentur, aby zpřísnilo kontrolu vývozu a prověřování zahraničních investic.

Ministerstvo obchodu bylo ostře kritizováno, že nedokázalo zabránit transferu amerických technologií do Číny, ale také je osočováno za neoprávněné rasové sledování lidí na základě jejich čínské etnické příslušnosti.

Začátkem roku 2024 začíná nová hysterická vlna US – nacionalismu kvůli počínající záplavě starších čipů z Číny. Hrozí se, že Čína zaplaví USA a světové trhy "dotovanými základními polovodiči" jak jsou nazývány starší čipy. Tím chtějí zlí Číňané získat globální nadvládu nad "mízou moderní ekonomiky a moderní armády". Jenže, osudovým nebezpečím není záplava čipů z Číny. Pokud Čína dosáhne soběstačnosti ve výrobě, získá tím i imunitu vůči americkým sankcím. Nebudou potřebovat dovoz čipů, rizikem pro USA/Západ bude ztráta prodeje čipů do Číny.  

Roček: Je to doklad veselého rozvoje civilizační války, či války civilizací? Zatím je ve fázi počáteční nízké intenzity, na všech frontách. O to je zábavnější hrůzná realita?

Doubrava: Realita, to je skutečně velká doslova orwellovská psina. Odcituji z jednoho australského politického webu: „V první den bombardování minulý týden jsem musel tvrdě pracovat, abych zjistil, co si irácká vláda myslí o vlně útoků USA na Irák. Přemýšlejte o tom: země prochází desítkami náletů, které se těší masivnímu mezinárodnímu mediálnímu pokrytí – naše obrazovky jsou plné tryskáčů burácejících z letadlových lodí, raket svištících po obloze, záblesků výbuchů signalizujících smrt a zkázu – a je třeba trochu zarputilého pátrání, abyste zjistili, co si tato země o útoku skutečně myslí.

Mám pocit, že žijeme v Orwellově dystopickém světě neustálých válek, ne tady, ale někde v dálce. Mezitím jsou naše uši, plíce a oči plné mlhy věčné propagandy. Bitva o pravdu je vybojována – a prohrána…“

Co si tedy myslí irácké politická reprezentace? V australském článku je uvedeno: „ …Americké útoky v západním Iráku porušují suverenitu země," uvedla v sobotu irácká vláda. „K těmto útokům došlo v době, kdy se Irák snaží nastolit stabilitu v regionu. To představuje porušení irácké suverenity a podkopává úsilí irácké vlády," řekl mluvčí iráckého premiéra generál Jahjá.

Není divu, že se většina irácké politické třídy snaží přijít na to, jak se zbavit Američanů. Irák byl po desetiletí devastován válkami rozpoutanými Velkou Británií a USA. Měli bychom brát ohled na jejich názory? Podívej se do svého srdce: překvapuje tě tato téměř nepřítomnost hlasu irácké vlády nebo irácké společnosti? Uráží násilné porušování jejich územní celistvosti váš smysl pro mezinárodní právo? Domnívám se, že pro většinu lidí na Západě ne. To je to, co mocné bílé národy dělaly vždycky. „Museli jsme vesnici zničit, abychom ji zachránili," řekl americký major ve Vietnamu…“ (4. 2. 2024, https://johnmenadue.com/the-edge-of-war-our-battle-for-truth/)

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)





43-8974200277/0100

Pro platby ze zahraničí: IBANCZ5601000000438974200277
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX





Násilí kolem globálního přerozdělení moci ve světě bude trvat snad až 15 let, shoduje se František Roček v rozhovoru s emeritním senátorem Jaroslavem Doubravou.

Obecně lze soudit, že zklidnění politické situace na zeměkouli může přijít pouze po globálním přerozdělení moci, které bude trvat 10 až 15 let. Potom obraz lidských civilizací bude zřejmější než dnes, kdy začala nová celosvětová válka o teritoria.

Roček: Přitom nezemře moc lidí. Přímo v bojích asi jenom přes 1 milion lidí a přes 6 milionů zemře na nepřímé důsledky konfliktů při přerozdělení moci. Takový je skromný odhad. Je to málo nebo moc?

Doubrava: Odhad bude z mého hlediska přiměřený. V projektu Costs of War Watsonova institutu pro mezinárodní a veřejné záležitosti Brown University, o obětech podivné války proti terorismu v letech 2001 až 2021, jsou podobná čísla za období zhruba 20 let. Po 11. září 2001 začal hysterický útok USA v Afghánistánu, problémy byly v Pákistánu, v dalších letech nekonečná válka v Iráku, Sýrii, Libyi, Jemenu, Somálsku a dokonce i na Filipínách.

Podle Watsonova institutu více než 940 000 lidí zemřelo ve válkách po 11. září 2001 v důsledku přímého válečného násilí. V zónách násilí a bojů po 11. září 2001 nepřímo zemřelo na válečné násilí až 3,8 miliónu lidí. Celkem zahynulo nejméně 4,5 až 4,7 milionu. Váš odhad 6 milionů s tím koresponduje, je minimální. Počet obětí bude spíše větší. S tímto odhadem počítám i v nové knize o lidské genialitě nazvaný „Válka civilizací“. Do měsíce bude dokončena.

Roček: Proč si to myslíte, že počet obětí bude větší?

Doubrava: Začneme-li symbolicky počítání mrtvých od začátku roku 2022, kdy začala ukrajinská válka. Přidáme-li k tomu útok Hamásu a ničení oblasti Gazy, neviditelné turecké nájezdy na kurdské oblasti, přestřelky v Sýrii, násilí v Jemenu, endemické zabíjení v Pákistánu, islamistické zabíjení v Africe atp., za léta 2022 až 2023 počet mrtvých bude přes 500 000, včetně novorozenců.

Roček: O 10 až 15 let trvající rvačce o rozdělení planety mezi protivníky se uvažuje na východě i západě. Je to strategický předpoklad. V mediální sféře opentlený strašením občanů. Např. jeden z největších německých politických hlupáčků ministr války Boris Pistorius varuje spoluobčany, že se musí připravit na desetiletí konfrontace s ruským bubákem. Rusko, Čína a některé islámské země dnes již vědí, že musí každý po svém vytvořit alternativu k Západu. Vytvořit koalice se stejnými nebo obdobnými zájmy a cíli, bude nutností.


Doubrava: Ano. USA zahajují celosvětové ekonomické a vojenské tažení na zastavení nebo zbrzdění ambicí výše uvedených států, aby si USA udržely současnou míru moci ve světě. Proto Rusko, Čína a některé silné islámské země, všichni tři aktéři pracují s formátem ‚globální Jih plus‘, aby prosadili politické, ekonomické a mocenské modely podle jejich potřeb. Cílem je zlomit vůli Západu, tedy izolovat USA a jeho nejvěrnější, tedy anglo-saské sluhy od zbytku západní Evropy. Zbytek, tedy státy EU, vedou rozplizlé, chaotické a především líné struktury. Boj se Západem má hodnotový charakter.

Roček: Pokud se podíváme na jednotlivé aktéry, tendence jsou zřejmé. Čína chce posílit svůj ekonomický vliv v EU, zbavit efektivity agresivní politickou konkurenci EU útočící na čínskou politiku, Rusko bude chtít obnovit mocenskou kontrolu nad nejbližšími sousedy, větší ambice mít nebude. Islámské státy převezmou kontrolu nad Balkánem, kromě zóny, která připadne ruskému vlivu, a kterou si podrží státy EU. Islámské síly získají nepříjemně silnou protektorskou pozici v Itálii, Francii, částečně i v zemích Beneluxu a v Německu.

Doubrava: Je to vysoce pravděpodobné. Dodal bych, že pro Ruskou federaci a Čínu je též důležité omezit vliv severských zemí EU a NATO (především USA) v Antarktidě. I vy jste psal o tom, že především USA dnes vidí v Arktidě potenciální další válčiště s Ruskem a nepřímo i s Čínou. Antarktida je pro hodně vzdálenou Čínu důležitá investičně jako zdroj surovin a stabilní severní mořskou cestu, tedy ledová stezka ke žroutům v Evropě, do kterých chtějí horem i dolem cpát co nejvíce zboží, polotovarů, a když nebudou zlobit, tak i surovin. Je též cestou k severoamerickým trhům.

Roček: Začíná stupňování konfliktů na Blízkém východě a v Africe k devastaci protivníků USA. V Latinské Americe se nebude jednat o konflikty, ale ve prospěch USA vyvolané vnitřní krize ve státech, případně vyvolají skrytě dvoustranné konflikty mezi dvěma sousedními státy.

Doubrava: Je třeba zdůraznit, že na Blízkém východě to bude zlé. Aby si USA udržely respekt, tedy alespoň současný vliv, nemohou počítat jen, že občas s pomocí sluhů z Velké Británie, a potichu i s pomocí Izraele, někde někoho budou bombardovat. Pro experty Pentagonu je nejdůležitější vypracovat co nejschůdnější scénář pro vojenskou devastaci Íránu a proíránských milic v Libanonu, Sýrii a Iráku.  

Roček: Ale nebezpečným hráčem se stalo pro slušné lidé také Turecko. Varoval jste, že tajné služby udělaly velkou chybu, že nezlikvidovaly tureckého Erdogana dokud ještě nebyl tak silný jako dnes.

Doubrava: Ve své první knize z roku 2016 „Evropa (opět) spěje ke katastrofě“ jsem napsal, cituji: „…Podle mého osobního názoru tragédií třicátých let 20. století byla skutečnost, že nebyl uskutečněn úspěšný atentát na Hitlera. Kdyby se k tomu včas odhodlali němečtí generálové nebo zpravodajské služby tehdejších západních mocností, nedošlo by ke krizi rozpoutané Hitlerovou fašistickou klikou. Tím, že zůstal Hitler naživu, došlo nejen potlačení demokracie v Německu, ale i k rozsáhlému krvavému konfliktu, nazývanému druhou světovou válkou. Můžeme jenom doufat, že západní zpravodajské služby tentokrát zbaví svět tureckého Hitlera čili prezidenta Erdogana, aby nedošlo k podobné hrozbě. Převzetí moci islámskými fašisty v Turecku představuje větší nebezpečí než situace v období studené války. Opět se nacházíme po noci dlouhých nožů. Tedy hlavní teror nám teprve hrozí…“

Co k tomu dodat? Chytráci z USA a jejich sluhové z NATO k něčemu tak nutnému se neodhodlali. Odneslo to v Turecku mnoho desítek tisíc lidí a v tzv. regionu pod turkickým vlivem to budou v dalších letech celkově statisíce.

Není to příliš černý pohled? Byť Erdogan je pro Evropu skutečně bezpečnostní hrozbou? K tomu není od věci připomenout, že mezi islámským a islamistickým vlivem není velký rozdíl. Islamista prosazuje islám jako jedinou politickou autoritu na světě, a svět se jí musí podřídit. Rozdíl mezi teroristy z Islámského státu a tureckým prezidentem Erdoganem je pouze v míře a způsobu prosazování agresivního islamismu. Slovo „islamista“ je evropský, neislámský výraz. Znamená pro nás obavu z agresivního prosazování islámu.

Turecko se stalo součástí klubu muslimských států provádějících postupnou okupaci EU muslimským živlem. Turci jsou již významnou pátou kolonou v Německu. Prezident Erdogan v březnu 2017 vyzval Turky žijící v Německu: „Zploďte ne tři, ale pět dětí, neboť vy jste budoucnost Evropy.“ To není propagandistická hysterie, ale citát ze zprávy ČTK z 18. března 2017.

Doubrava: Z hlediska roku 2017 Turecko tehdy vystupovalo proti Islámskému státu, aby turecká armáda obsadila území Islámského státu jako prostor proti syrské vládě a proti kurdským milicím. Turecko je bohužel stále silnějším militantním státem s islamistickou agendou, podobně jako Saudská Arábie a Írán. Je úplně jedno jakou formu militantního islámu jednotlivé státy uplatňují, jestli sunitskou či šíitskou, protože islám je jenom účelový klacek. Ale pro naivní sympatizanty jde o způsob jak zemřít za rozšiřování nějaké ideje ve prospěch státních „korporací“ v Turecku, Saudské Arábii či Íránu. Zajímavé bude sledovat, jak se porvou mezi sebou a domluví se, tito tři asijští hráči. Jsou též potenciálními spojenci Ruska a Číny v závislosti na momentální situaci. Přitom především islámsky agresivní Turecko již od 90.let ohrožuje zájmy Ruska v jeho asijském příhraničí.

Roček: Dostáváme se k velmi diskutované budoucnosti Číny. Ale není moc o čem diskutovat. Čínská politika v Asii je konstantní: Mít kontrolu nad lodními dopravními trasami, aby je nepřítel nemohl beztrestně zablokovat.

Doubrava: Zájem Číny je rámován přilehlými moři a dopravními trasami kolem Asie k Suezskému kanálu, směrem do Afriky a do Antarktidy. Zbytek je snaha o investice do průmyslů a perspektivních dolů na suroviny.

Pokud jde o Afriku, bývalé koloniální státy, zvláště Francie, se v Africe vojensky angažují, podobně jako USA. Protiruská propaganda straší, že Ruská federace vytváří pro Afriku „expediční sbor“, který se skládá z bývalých wagnerovců, agentů FSB a dalších zpravodajských služeb. Čili, Rusové budou kopírovat praxi USA, nic nového. Čína se snaží udržet, a kde to jde i posílit, svůj vliv pomocí ekonomicky orientovaných agentů a ozbrojených kontraktorů jako všedních ochranek na místech ekonomických investic. Islámské země z Asie se o to samé snaží s pomocí ekonomických pobídek a agentů, podle potřeby využívají i neřízených střel – islamistických bojůvek k destabilizaci zájmových území.


Roček: Nezdá se vám, že žijeme v úžasné době? Zažíváme pozoruhodný koktail reality nastíněný v rámci orwellovských pohádek nebo v epopejích jako Hlava 22 atp. Příjemné je, že lidé se budou zabíjet a ničit si domy a hospody mimo střední Evropu. Smutnější bude, že ekonomická budoucnost tzv. obyčejných lidí i u nás spíše poroste směrem do nikam.

Doubrava: Vzhledem ke svému věku a nemocem budeme mít štěstí, že zemřeme včas ještě předtím, než se krize začne nebezpečně prohlubovat. Nikdo neví, jak se bude rozvíjet za půl roku natož za rok či dva. Již se rozjel fantastický tobogán neovladatelných souvislostí a absurdit. Např. Političtí hysterici v USA dumají o tom, jak nejlépe vybavit ministerstvo obchodu orwellovskými schopnostmi zpravodajských agentur, aby zpřísnilo kontrolu vývozu a prověřování zahraničních investic.

Ministerstvo obchodu bylo ostře kritizováno, že nedokázalo zabránit transferu amerických technologií do Číny, ale také je osočováno za neoprávněné rasové sledování lidí na základě jejich čínské etnické příslušnosti.

Začátkem roku 2024 začíná nová hysterická vlna US – nacionalismu kvůli počínající záplavě starších čipů z Číny. Hrozí se, že Čína zaplaví USA a světové trhy "dotovanými základními polovodiči" jak jsou nazývány starší čipy. Tím chtějí zlí Číňané získat globální nadvládu nad "mízou moderní ekonomiky a moderní armády". Jenže, osudovým nebezpečím není záplava čipů z Číny. Pokud Čína dosáhne soběstačnosti ve výrobě, získá tím i imunitu vůči americkým sankcím. Nebudou potřebovat dovoz čipů, rizikem pro USA/Západ bude ztráta prodeje čipů do Číny.  

Roček: Je to doklad veselého rozvoje civilizační války, či války civilizací? Zatím je ve fázi počáteční nízké intenzity, na všech frontách. O to je zábavnější hrůzná realita?

Doubrava: Realita, to je skutečně velká doslova orwellovská psina. Odcituji z jednoho australského politického webu: „V první den bombardování minulý týden jsem musel tvrdě pracovat, abych zjistil, co si irácká vláda myslí o vlně útoků USA na Irák. Přemýšlejte o tom: země prochází desítkami náletů, které se těší masivnímu mezinárodnímu mediálnímu pokrytí – naše obrazovky jsou plné tryskáčů burácejících z letadlových lodí, raket svištících po obloze, záblesků výbuchů signalizujících smrt a zkázu – a je třeba trochu zarputilého pátrání, abyste zjistili, co si tato země o útoku skutečně myslí.

Mám pocit, že žijeme v Orwellově dystopickém světě neustálých válek, ne tady, ale někde v dálce. Mezitím jsou naše uši, plíce a oči plné mlhy věčné propagandy. Bitva o pravdu je vybojována – a prohrána…“

Co si tedy myslí irácké politická reprezentace? V australském článku je uvedeno: „ …Americké útoky v západním Iráku porušují suverenitu země," uvedla v sobotu irácká vláda. „K těmto útokům došlo v době, kdy se Irák snaží nastolit stabilitu v regionu. To představuje porušení irácké suverenity a podkopává úsilí irácké vlády," řekl mluvčí iráckého premiéra generál Jahjá.

Není divu, že se většina irácké politické třídy snaží přijít na to, jak se zbavit Američanů. Irák byl po desetiletí devastován válkami rozpoutanými Velkou Británií a USA. Měli bychom brát ohled na jejich názory? Podívej se do svého srdce: překvapuje tě tato téměř nepřítomnost hlasu irácké vlády nebo irácké společnosti? Uráží násilné porušování jejich územní celistvosti váš smysl pro mezinárodní právo? Domnívám se, že pro většinu lidí na Západě ne. To je to, co mocné bílé národy dělaly vždycky. „Museli jsme vesnici zničit, abychom ji zachránili," řekl americký major ve Vietnamu…“ (4. 2. 2024, https://johnmenadue.com/the-edge-of-war-our-battle-for-truth/)

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)





43-8974200277/0100

Pro platby ze zahraničí: IBANCZ5601000000438974200277
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX






Anketa

Myslíte si, že je u nás cenzura a dochází k omezování svobody projevu?

Ano 44%
transparent.gif transparent.gif
Ne 28%
transparent.gif transparent.gif
Nevím 28%
transparent.gif transparent.gif