Evropská unie se znovu přiblížila k přijetí jednoho z nejkontroverznějších návrhů posledních let, takzvaného „šmírovacího zákona“, který by umožnil plošné sledování digitální komunikace občanů. Podle informací z Bruselu se Dánsko, které od 1. července 2025 předsedá Radě EU, rozhodlo zařadit tento návrh mezi své hlavní priority a tlačí na jeho prosazení. Očekává se, že klíčové hlasování v Radě EU proběhne 14. října 2025.
Zákon označovaný zkratkou CSAM (Child Sexual Abuse Material) má oficiálně sloužit k boji proti šíření materiálů souvisejících se sexuálním zneužíváním dětí. Prakticky by to znamenalo, že by provozovatelé chatovacích aplikací, e-mailových služeb, VPN sítí či interních databází museli povinně zavést mechanismy pro automatické skenování a moderaci zpráv v reálném čase. Národní policejní orgány by tak získaly přístup i do šifrovaných komunikačních kanálů, které dnes zaručují soukromí uživatelů.
Proti tomuto návrhu však zaznívá silná vlna kritiky. Odborníci i zástupci občanské společnosti upozorňují, že by jeho zavedení de facto znamenalo konec bezpečného šifrování a bezprecedentní zásah do soukromí stovek milionů Evropanů. Kritici připomínají, že již dnes mají vyšetřovatelé k dispozici nástroje, jako jsou soudní příkazy, které umožňují legální přístup k datům bez plošného a preventivního sledování veškeré komunikace.
Podle iniciativy Fight Chat Control podporuje návrh momentálně 15 členských států. Devět zemí, mezi nimi i Česko či Německo, zůstává nerozhodnutých a tři státy (Polsko, Nizozemsko a Rakousko) se staví jasně proti. Právě Německo, které váhá, může být klíčovým jazýčkem na vahách, protože bez jeho podpory je dosažení potřebné kvalifikované většiny velmi nejisté. K přijetí je nutný souhlas alespoň 15 států představujících dohromady nejméně 65 procent populace EU.
Evropský parlament se však od začátku staví k návrhu odmítavě. Čeští europoslanci z řad Pirátů patří mezi nejhlasitější odpůrce.
„Minimálně další čtyři roky by tedy ‘šmírovací’ kompromis neměl být. Snahy ale pořád jsou,“ uvedla na síti X europoslankyně Markéta Gregorová. Parlament tedy i v případě schválení v Radě EU může návrh zablokovat nebo zásadně přepracovat.
Celý proces se odehrává na pozadí dlouhodobé debaty o hranicích mezi bezpečností a ochranou soukromí. Zatímco zastánci tvrdí, že plošné skenování je nezbytné pro boj s jedním z nejodpornějších zločinů, kritici varují, že by tím EU otevřela cestu k permanentnímu sledování občanů a oslabila samotné základy svobodného internetu.
Snaha Evropské unie zavádět nástroje plošného monitoringu komunikace se dotýká samotné podstaty svobody slova a projevu. Šifrovaná komunikace není pouze útočištěm pro zločince, ale především prostředkem, který chrání obyčejné lidi před zneužíváním dat, hackerskými útoky a autoritářskými zásahy.
Pokud by se záměr EU naplnil, vznikl by bezprecedentní precedent, kdy stát získává přístup k intimní komunikaci občanů bez konkrétního důvodu či podezření. Takový přístup podkopává důvěru ve veřejné instituce a ohrožuje demokratickou kulturu, která je založena na svobodné výměně myšlenek. A z historie víme, že jednou zavedené nástroje kontroly se jen málokdy omezí na původně zamýšlený účel. EU by tak mohla otevřít Pandořinu skříňku, jejíž následky budou v přímém rozporu s hodnotami, na nichž sama stojí.
(Kyncl, prvnizpravy.cz, foto: zai)
