Rozhodnutí polského prezidenta Karol Nawrocki vetovat zákon umožňující čerpání zhruba 44 miliard eur z evropského obranného programu SAFE vyvolalo nejen domácí politickou krizi. Otevřelo také mnohem širší otázku, která se týká celé Evropské unie. Může být bezpečnost evropských států financována prostřednictvím společného dluhu a jaké to bude mít dlouhodobé důsledky pro suverenitu jednotlivých zemí?
Evropský obranný program SAFE vznikl jako reakce na rostoucí bezpečnostní napětí v Evropě. Podle plánů European Commission má umožnit členským státům přístup k půjčkám v celkovém objemu přibližně 150 miliard eur. Tyto prostředky mají být použity především na modernizaci armád, vývoj nových vojenských technologií a společné evropské obranné projekty.
Na první pohled jde o logickou reakci na bezpečnostní situaci. Evropské státy po desetiletí investovaly do armád relativně málo a nyní se snaží tento deficit rychle dohnat. Společné financování má umožnit rychlejší modernizaci armád a zároveň posílit evropský obranný průmysl. Jenže právě tento model financování vyvolává stále více otázek.
Program SAFE totiž není grantový fond, ale systém dlouhodobých půjček. Členské státy si prostřednictvím evropských mechanismů půjčují peníze, které budou muset postupně splácet. Kritici proto upozorňují, že Evropa se tímto způsobem dostává do modelu, který již zná z jiných oblastí evropské politiky. Společné projekty jsou financovány společným zadlužením.
Tento model byl poprvé ve velkém měřítku použit během pandemie covidu, kdy Evropská unie vytvořila fond obnovy financovaný společnými evropskými dluhopisy. Tehdy šlo o mimořádné opatření reagující na hospodářskou krizi.
Nyní se podobný princip objevuje v oblasti obrany. Podle zastánců tohoto modelu je společné financování nezbytné. Evropské státy by samy jen obtížně dokázaly financovat rychlou modernizaci armád a zároveň udržet stabilní veřejné finance. Společné evropské půjčky proto mají umožnit rozdělit finanční zátěž v čase a mezi více zemí.
Podle kritiků však tento model skrývá zásadní rizika. Prvním z nich je otázka dluhu. Pokud budou evropské obranné projekty financovány prostřednictvím dlouhodobých půjček, vznikne nový typ evropského zadlužení, který může přetrvat desítky let. Politická rozhodnutí jedné generace tak mohou zatížit generace následující.
Druhým problémem je otázka politické kontroly. Pokud evropské instituce zajišťují financování obranných projektů, logicky se snaží získat také větší vliv na to, jak budou tyto prostředky využity. To může postupně měnit rovnováhu mezi evropskými institucemi a národními vládami. Právě tento argument patřil mezi hlavní důvody, proč polský prezident Nawrocki zákon vetoval. Podle jeho názoru by se Polsko mělo vyhnout dlouhodobému zadlužení vůči evropským institucím a zachovat si plnou kontrolu nad svou obrannou politikou.
Na opačné straně stojí vláda premiéra Donald Tusk, která tvrdí, že evropské financování je pro Polsko strategickou výhodou. Polsko totiž patří mezi státy, které mohou z programu SAFE získat největší objem prostředků. Tento spor tak není jen polskou domácí záležitostí. Ve skutečnosti odráží širší evropskou debatu o budoucnosti bezpečnostní politiky. Evropská unie se totiž nachází v situaci, kdy musí současně řešit několik zásadních problémů. Bezpečnostní prostředí v Evropě se zhoršilo, armády potřebují modernizaci a zároveň většina evropských států čelí vysokému veřejnému zadlužení.
Společné evropské půjčky se proto jeví jako jednoduché řešení. Jenže právě tato jednoduchost může být podle některých analytiků zavádějící. Dluh totiž není pouze ekonomický nástroj. Je také politickým nástrojem. Ten, kdo poskytuje financování, často získává větší vliv na rozhodování.
Z tohoto pohledu lze spor mezi polským prezidentem a vládou chápat jako předzvěst širší evropské debaty. Pokud bude evropská obrana stále více financována prostřednictvím společných finančních mechanismů, může to postupně vést k hlubší integraci obranné politiky. A právě zde se objevuje zásadní otázka. Jsou evropské státy připraveny vzdát se části své suverenity ve prospěch společné obranné politiky, nebo chtějí i nadále rozhodovat o své bezpečnosti především na národní úrovni?
Rozhodnutí polského prezidenta Nawrockého tak může být prvním signálem, že tato debata teprve začíná. A že spor o evropské obranné půjčky může být jen jedním z mnoha konfliktů, které budou v příštích letech evropskou politiku provázet.
(Kovář, prvnizpravy.cz, foto: aiko)
Zdroje: 1. Reuters – Polish president vetoes EU defence loan bill; 2. AP News – Poland’s Tusk vows to use EU defense loans despite veto; 3. Euronews – Polish president vetoes law unlocking €44bn in EU defence loans
