Evropský průmysl se podle předsedy Sněmovny a šéfa hnutí SPD Tomia Okamury dostává pod stále silnější tlak, který souvisí především s rostoucími cenami energií a náklady na emisní povolenky. Ve svém komentáři upozorňuje předseda Sněmovny na situaci v energeticky náročných odvětvích, jako je ocelářství, chemický průmysl, sklářství, papírenství či výroba stavebních hmot, která jsou podle něj na hraně kolapsu. Zároveň poukazuje na rostoucí nespokojenost samotných zástupců průmyslu, kteří podle citovaných zdrojů zesilují tlak na zmírnění klimatické politiky Evropské unie.
Okamura odkazuje na informace Ekonomického deníku, podle nichž se evropský průmysl v posledních dnech výrazněji vymezuje vůči současnému nastavení energetické a klimatické politiky. Zástupci průmyslových odvětví upozorňují, že bez zásadního snížení cen energií a emisních povolenek bude jejich konkurenceschopnost nadále klesat. Klíčovým momentem bylo únorové setkání v Antverpách, které Okamura označuje za mimořádné svým rozsahem. Účastnilo se ho 900 společností a 391 byznysových asociací a svazů. Hlavním tématem byla otázka, jak zvrátit klesající konkurenceschopnost evropských podniků vůči severoamerickým a čínským konkurentům.
Průmyslníci podle něj varují, že pokud ceny elektřiny v Evropě zůstanou výrazně vyšší než ve zbytku světa, povede to k přesunu výroby mimo Evropskou unii. Prezident ocelářské asociace EUROFER Henrik Adam v této souvislosti uvedl, že „pokud EU chce, aby se v Evropě uskutečnily investice do nízkouhlíkové oceli, musí zajistit, aby se celkové náklady na elektřinu blížily 50 eurům za megawatthodinu (MWh)“.
Podobné požadavky zaznívají i z chemického průmyslu. Výkonný ředitel společnosti Kaprain Chemical a prezident Svazu chemického průmyslu ČR Daniel Tamchyna podle citace zdůraznil nutnost okamžitých kroků. „Vyzýváme k okamžitým opatřením. Je zcela nezbytné zajistit pokles cen energií na 50 eur za MWh v případě elektřiny a na 20 eur v případě plynu. Povolenka EU ETS pak musí stát maximálně 30 eur za tunu,“ uvedl. Zároveň připomněl význam tohoto sektoru pro českou ekonomiku, kde průmyslové podniky dosahují obratu 1,2 bilionu korun a zaměstnávají přes 400 tisíc lidí. Podle jeho slov jde o výrobu, která je nenahraditelná pro zdravotnictví, potravinářství, energetiku i obranný průmysl.
Okamura dále upozorňuje na vyjádření šéfa společnosti BASF Markuse Kamietha, který v autorském textu pro Financial Times popsal kritický stav evropského chemického průmyslu. „Investice v chemickém průmyslu klesly v roce 2025 o 80 % a počet uzavíraných závodů se zdvojnásobil.“ Kamieth současně kritizoval systém emisních povolenek jako zastaralý a škodlivý pro konkurenceschopnost evropských podniků. Podle něj je Evropa jediným regionem s takto výraznými penalizacemi za emise, což vede k odlivu investic. BASF již nyní podle Okamury platí za emisní povolenky stovky milionů eur ročně a v budoucnu mohou tyto náklady dosahovat až miliardy eur ročně.
Předseda Sněmovny také pracuje s konkrétními daty o vývoji průmyslu. V období mezi lety 2018 až 2024 došlo podle citovaných údajů k poklesu výroby v jednotlivých sektorech o 15 až 20 procent. V chemickém průmyslu se produkce snížila o 32 milionů tun. Okamura zdůrazňuje, že tento pokles není způsoben nedostatkem poptávky, ale nahrazováním evropské produkce dovozem ze Spojených států a Asie. Investice v chemickém odvětví podle něj mezi lety 2022 až 2025 poklesly o 90 procent a tempo uzavírání výrobních závodů bylo v roce 2024 šestkrát vyšší než o dva roky dříve. Zmiňuje také konkrétní firmy, které své provozy v Evropě omezují nebo uzavírají, například Spolanu, Rako, BASF, INEOS či Dow.
Okamura zároveň upozorňuje na širší dopady situace v chemickém průmyslu, který je klíčovým dodavatelem pro další odvětví. Jeho stav je proto považován za indikátor celkové kondice evropského průmyslu. Přesto podle něj Evropská komise nehodlá zásadně měnit stávající nastavení politiky. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen na průmyslovém summitu v Antverpách uvedla, že systém emisních povolenek funguje správně a přináší jasné výhody. Řešení vysokých cen energií vidí v rozvoji obnovitelných zdrojů, jádra a investic do přenosové soustavy.
V této souvislosti Okamura zmiňuje i informace serveru Politico o narůstajícím napětí mezi Ursulou von der Leyen a německým kancléřem Friedrichem Merzem, který začíná emisní povolenky rovněž kritizovat. Podle Okamury tak sílí spor o směřování evropské klimatické politiky.
V závěru svého komentáře formuluje postoj hnutí SPD, které se podle něj již v programovém prohlášení vlády vymezilo proti emisním povolenkám první i druhé generace. V případě systému ETS1 chce SPD iniciovat jeho přehodnocení na evropské úrovni tak, aby byl pro průmysl předvídatelný. U systému ETS2, který se má týkat domácností a dopravy, je hnutí podle Okamury připraveno tento mechanismus neimplementovat do české legislativy a zabránit jeho negativním sociálním dopadům.
(Barták, prvnizprav.cz, repro: xtv)
