Nová data z projektu Barometr Polsko Německo potvrzují, že vztahy mezi oběma národy procházejí dalším výrazným ochlazením. Nejnovější výsledky ukazují, že sympatie k Němcům vyjadřuje pouze přibližně třetina Poláků, zatímco zhruba čtvrtina respondentů přiznává otevřenou nechuť, což je nejvyšší zaznamenaná hodnota za mnoho let. Akceptace Němců v běžných životních rolích, jako jsou kolegové, sousedé, přátelé či příbuzní, je navíc výzkumníky označována jako nápadně nízká. Silně asymetrický je také pohled z druhé strany, protože mezi Němci projevuje sympatie k Polákům přibližně čtyřicet dva procent dotázaných, což ukazuje na výrazný rozdíl v percepci.
Barometr Polsko Německo není jednorázové měření, ale dlouhodobý výzkumný program, který vznikl na přelomu tisíciletí. Projekt vede polský Institut veřejných záležitostí společně s Konrad Adenauer Stiftung a Polsko německou nadací spolupráce, později se přidal i Německý institut polských záležitostí v Darmstadtu. Sondy sledují vývoj vzájemných postojů, míru důvěry, vnímání evropské politiky i postoje k reparacím a historickému vyrovnání. Výzkumníci zdůrazňují, že obraz souseda není definitivní a pravidelně reaguje na politickou atmosféru, mediální rámce, ekonomické turbulence i mezinárodní krize.
Aktuální výsledky odhalují několik zásadních trendů. Prvním z nich je růst negativních emocí vůči Německu. Zatímco dříve převažovala spíše neutrální či vlažná pozice, nyní se rychle zvyšuje podíl těch, kteří mluví o vyslovené nechuti nebo hluboké nedůvěře. Podle polského serveru wPolityce, který cituje německý Tagesspiegel, vyjadřuje dnes nechuť vůči Německu zhruba každý čtvrtý dotázaný, což je historické maximum projektu. Druhým trendem je pokles ochoty přijímat Němce v blízkých sociálních rolích. Zatímco na počátku století bylo běžné, že mladí Poláci vnímali Německo jako příležitost pro studium a práci, nyní se mnohem častěji objevuje odstup, obava z nerovného postavení a akcent na kulturní rozdíly.
Důležitou roli hraje také pohled na postavení Německa v Evropě. Podle Barometru jen přibližně třicet pět procent Poláků věří, že německá politika podporuje evropskou spolupráci, zatímco zhruba třicet dva procent je přesvědčeno, že spíše přispívá k napětí v Unii. Ještě v roce 2005 hodnotilo německou roli pozitivně více než šedesát procent polských respondentů. Dlouhodobý pokles důvěry se prohloubil zejména po migrační krizi, během pandemie a po ruské invazi na Ukrajinu, kdy Varšava kritizovala energetickou závislost Berlína na Rusku i pomalé tempo dodávek zbraní Kyjevu.
Nejsilnějším dělicím tématem však zůstává historie. Podle nejnovějšího průzkumu se padesát osm procent Poláků domnívá, že Německo dosud neudělalo dost pro odčinění zločinů druhé světové války. Tento názor sdílí pouze zhruba čtvrtina německé veřejnosti. Podpora válečných reparací je v Polsku okolo dvaceti pěti procent, tedy výrazně více než pouhá dvě procenta v Německu. Tato rozdílná očekávání vyjadřují nejen právní interpretace, ale také odlišné pojetí historické paměti. V Polsku trvá silné vědomí mimořádných ztrát a zničených měst, zatímco v Německu se většinově prosadil názor, že otázku reparací uzavřely poválečné smlouvy a následná evropská integrace.
Analýzy ukazují, že část polské společnosti stále nahlíží na Německo prizmatem války, okupace a pozdějšího rozdělení Evropy. Výzkumy PISM i dalších institucí potvrzují, že německá veřejnost vidí Polsko převážně neutrálně a pragmaticky jako ekonomického partnera, zatímco část polské veřejnosti vnímá Německo primárně jako mocnost s historickým přesahem. Mnozí Němci zároveň neznají v plné šíři rozsah tehdejších škod ani fakt, že Polsko přišlo o sedmnáct procent populace, zatímco v Polsku je tato zkušenost zakořeněna ve výuce i kolektivní identitě.
Napětí se v plné síle projevilo letos v září, kdy nový polský prezident Karol Nawrocki při připomínce vypuknutí druhé světové války znovu vyzval Německo k vyplacení reparací. Zdůraznil, že bez spravedlivého vyrovnání nebude možné dosáhnout stabilního partnerství. Premiér Donald Tusk současně varoval před démonizací Německa a vyzýval k jednotě v době ruské agrese, což ukazuje, že spor o reparace polarizuje nejen veřejnost, ale i politické elity.
Diplomatické napětí pokračovalo i následně. Při návštěvě Varšavy německý prezident Frank Walter Steinmeier zopakoval, že z pohledu Spolkové republiky je otázka reparací definitivně uzavřena a nové nároky nejsou přijatelné. Německo argumentuje zejména prohlášením komunistické vlády z padesátých let a pozdějšími smlouvami, které podle něj řeší jak hranice, tak finanční závazky. Konzervativní část polské scény však zdůrazňuje, že tehdejší Polsko nebylo suverénní, a že skutečné škody nebyly nikdy nahrazeny v odpovídajícím rozsahu.
Analýzy, které polská strana publikovala, uvádějí, že celková výše škod přesahuje šest bilionů zlotých, což odpovídá více než jednomu a půl bilionu dolarů v tehdejším přepočtu. Ačkoli se odborníci přou o metodiku výpočtů, tato čísla mají silný společenský dopad. Průzkum citovaný portálem Mezha s odvoláním na Deutsche Welle uvádí, že zvýšené reparace požaduje přibližně šedesát tři procent Poláků, přičemž nejvyšší podpora je mezi odpůrci současné vlády a mezi pravidelně věřícími.
Téma reparací slouží v Polsku dlouhodobě také jako nástroj vnitropolitické mobilizace. Analýza think tanku Blue Europe ukazuje, že otázka odškodnění se v posledních letech objevuje vždy, když je třeba sjednotit konzervativní voliče proti Berlínu a zároveň proti domácí opozici, která je často vykreslována jako příliš vstřícná vůči Německu. Průzkumy potvrzují, že stoupenci liberálních stran mají k Německu výrazně přátelštější vztah, zatímco pravicoví voliči mnohem častěji podporují tvrdší přístup i požadavky na vysoké reparace. Kritický pohled na německou roli v energetice a evropských institucích je však rozšířen i mezi umírněnými voliči, což souvisí se zkušeností s plynovody Nord Stream a dlouhodobou závislostí na ruském plynu.
Přesto je třeba zdůraznit, že Polsko a Německo jsou hospodářsky a společensky velmi těsně propojené. Německo je dlouhodobě nejvýznamnějším obchodním partnerem Polska, vzájemná výměna zboží i investic stále roste a miliony Poláků v Německu pracují nebo studují. Obě země jsou také spojenci v rámci NATO a Evropské unie. Napětí vycházející z historické paměti tak působí jako zřejmý paradox: hluboká ekonomická provázanost stojí vedle emocionální distance části veřejnosti.
Historici připomínají, že vztahy mezi Polskem a Německem se dlouhodobě pohybují mezi pragmatickou spoluprací a cyklickými symbolickými konflikty, které se objevují zejména u výročí a politických kampaní. Po roce 1991 byla uzavřena řada dohod o dobrém sousedství a podpoře menšin, které otevřely cestu hospodářskému rozmachu. Studie publikovaná v časopise New Eastern Europe však upozorňuje, že ani tyto dokumenty nedokázaly zcela překlenout hluboké rozdíly v historickém vnímání a socioekonomické síle.
Psali jsme: „Alibaba“ v odposleších: Skandál zasahuje blízký okruh Zelenského
Současně se proměňuje i samotná Evropská unie. Část polské veřejnosti se obává, že Německo prosazuje energetické a průmyslové zájmy, které nejsou vždy v souladu s potřebami střední Evropy. Kritika projektů Nord Stream, které Polsko dlouhodobě odmítalo, se po invazi na Ukrajinu stala součástí evropské debaty o strategických chybách. Tyto zkušenosti ztěžují polské veřejnosti vnímat Německo jako jednoznačného garanta bezpečnosti.
Celkově se ukazuje společnost rozkolísaná mezi každodenní pozitivní zkušeností a silnou historickou zátěží. Na jedné straně existují tisíce osobních vazeb a úspěšná přeshraniční spolupráce, na druhé straně vzpomínky na válku a pocity nerovnosti, které se pravidelně vracejí v politické debatě. Nový průzkum, podle něhož má Němce ráda jen třetina Poláků, tak není pouhým statistickým údajem, ale varováním, že bez větší empatie a upřímného dialogu může vzájemná propast růst.
Pro budoucí stabilitu bude zásadní udržet pragmatickou spolupráci a současně otevřít citlivá témata způsobem, který nebude sloužit jako politická zbraň. Posílení společného vzdělávání, historického výzkumu a symbolických gest může pomoci zmírnit napětí a podpořit rovnější partnerství. Pokud se debata zúží pouze na astronomické částky reparací, riskují obě země, že uvíznou ve svých stereotypech a ztratí možnost proměnit minulost ve stabilní základ další spolupráce.
Použité zdroje: 1. Only One Third of Poles Have a Favourable View of Germans – The European Conservative; 2. Zaledwie jedna trzecia Polaków odczuwa sympatię do Niemców – wPolityce.pl; 3. Between History and the Present: Challenges in Polish German Relations – Blue Europe; 4. Poland in the Eyes of Germans – The Polish Institute of International Affairs (PISM) PDF; 5. New Polish president demands Germany pay war reparations on invasion anniversary – Notes From Poland; 6. German President Steinmeier rejects Poland’s WWII reparation claims – Anadolu Agency; 7. Polish president visits Germany amid tensions over WWII reparations – Euronews; 8. Majority of Poles Demand Increased WWII Reparations from Germany – Mezha; 9. A Gap in Polish German Relations – New Eastern Europe
(Kyncl, prvnizpravy.cz, obr.: aiko)
