V předešlém dílu redakce serveru Prvnizpravy.cz ppodrobně analyzovala osoby s rozhodovací pravomocí uvnitř IKEM a CKTCH, od profesora Netuky až po členy výběrových komisí. Osmý díl série posouvá pohled na další úroveň a naznačuje možné propojení veřejných zakázek s politickou mocí. Trestní oznámení senátora Roberta Šlachty totiž otevírá závažné podezření, že část zisků z těchto lukrativních zdravotnických kontraktů mohla být využita jako neoficiální zdroj financování Občanské demokratické strany (ODS). Podle Šlachty by si tato linka zasloužila samostatné vyšetřování v rámci kauzy IKEM–CKTCH–Omnimedics.
Šlachta se odvolává na své více než desetileté působení v Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu a připomíná, že obdobné schémata již byla v minulosti odhalena, například v kauzách Dopravního podniku hl. m. Prahy, Lesů ČR nebo Ředitelství silnic a dálnic. V těchto případech firmy získávaly předražené zakázky skrze kontakty na politicky obsazené managementy a část výnosu následně odcházela zpět formou darů, fiktivních faktur nebo přes sítě anonymních společností napojených na stranické poradce. Podle Šlachty existuje důvodné podezření, že podobný model se nyní opakuje i ve zdravotnictví, které bývá považováno za jednu z nejméně transparentních oblastí veřejných financí.
Klíčovým bodem podezření je propojení mezi vedením nemocnic a strukturami ODS. Profesor Ivan Netuka, dlouholetý přednosta Kliniky kardiovaskulární chirurgie IKEM, je podle Šlachty jednou z ústředních postav. Ačkoli nebyl ředitelem IKEM, měl zásadní vliv na stanovování technických požadavků zakázek a výběr konkrétních technologií. Jeho odborné stanovisko mělo při zadávacích řízeních značnou váhu a mohlo být zneužito osobami s politickými zájmy. V brněnském CKTCH došlo ke změně vedení krátce po nástupu ODS do vlády, za účasti lidí blízkých dlouholetému členu ODS a tehdejšímu náměstkovi hejtmana Jihomoravského kraje pro oblast vědy a zdravotnictví Jiřímu Nantlovi. Šlachta upozorňuje, že tyto změny mohly být součástí politicky koordinovaného plánu na stabilizaci zakázek ve prospěch konkrétních dodavatelů.
Druhou rovinou podezření je tok peněz mezi dodavatelskými firmami a strukturami ODS. Z veřejně dostupných registrů nevyplývá, že by firmy jako Omnimedics nebo Cardion přímo sponzorovaly ODS. Šlachta však tvrdí, že dnes už se přímé dary prakticky nepoužívají. Mnohem častější jsou „zprostředkované“ formy podpory, například přes poradenské agentury, společenské akce, fiktivní služby nebo nastrčené osoby. Mezi těmito prostředníky často figurují subjekty, které oficiálně vystupují jako PR agentury, reklamní partneři nebo konzultanti, ale ve skutečnosti zajišťují legalizaci příjmů z veřejných zakázek.
Policie má podle Šlachty možnost využít nástrojů proti praní špinavých peněz, zejména pokud jde o tok financí přes zahraniční společnosti, například z Lichtenštejnska nebo Nizozemska zpět k osobám s vazbou na regionální vedení ODS. Jako konkrétní příklad uvádí firmu, která v roce 2022 zajišťovala marketingovou kampaň ODS v jednom z krajů a současně figurovala jako dodavatel služeb pro třetí firmu, jež měla smlouvu na servis zdravotnické techniky v IKEM. Pokud by se potvrdilo, že peníze z této zakázky byly „vyprány“ skrze reklamní fakturaci, šlo by o sofistikované obcházení zákona o financování politických stran.
Celý systém podle Šlachty nevykazuje známky náhodného selhání, ale systematického uspořádání s cílem udržet lukrativní zakázky v kontrolovaném prostředí. Výrazné posílení vlivu ODS v oblasti krajských zdravotnických zařízení, nemocnic a dozorčích rad mezi lety 2021–2024 je podle něj součástí tohoto modelu, přičemž nedostatečná transparentnost v personálních nominacích může být důsledkem záměrného utajení skutečných zájmů.
Vyšetřování této linie je podle Šlachty obtížné a vyžaduje spolupráci Finančního analytického útvaru, Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a Parlamentu ČR. Navrhuje proto vytvoření samostatné vyšetřovací větve zaměřené výhradně na politické pozadí veřejných zakázek, jejich propojení s PR agenturami, lobbisty a stranickými strukturami.
Závěrem je třeba dodat, že nejde jen o ODS. V minulosti se obdobným podezřením nevyhnuly ani jiné strany, např. ČSSD, ANO nebo TOP 09. Rozdíl spočívá v rozsahu a důsledcích. Kauza IKEM a CKTCH se týká klíčových oblastí českého zdravotnictví (transplantací a kardiologie) a podle dostupných indicií probíhala dlouhodobě, s vědomím nebo tichým souhlasem části politické reprezentace. Pokud by se tato podezření potvrdila, šlo by o jeden z nejvážnějších případů institucionální korupce v moderní historii českého zdravotnictví a nikoli pouze o porušení zákona, ale o systémové zneužití veřejných prostředků k financování politické moci.
(Kovář, prvnizpravy.cz, repro: youtube)
