V předchozím díle se redakce serveru Prvnizpravy.cz podrobně věnovala navrhované právní kvalifikaci trestných činů v souvislosti s veřejnými zakázkami v IKEM a CKTCH. Trestní oznámení senátora Roberta Šlachty však nekončí jen u českých institucí a osob. Významná část jeho pozornosti směřuje k samotné firmě Omnimedics, nejen kvůli její roli v dodávkách, ale zejména kvůli neprůhlednému vlastnickému zázemí, finančním tokům do zahraničí a podezřelým obchodním vztahům. Mezi nejvážnější podezření patří transakce v hodnotě přesahující 81 milionů korun, která podle účetních záznamů odešla z Omnimedics do Lichtenštejnska, konkrétně do společnosti, jejíž skuteční vlastníci nejsou známi.

Z veřejně dostupných údajů vyplývá, že Omnimedics, výhradní distributor srdeční podpory HeartMate 3 od americké společnosti Abbott, je vedena jako česká společnost s ručením omezeným, jejímž jediným společníkem je podnikatel Vítězslav Veselý. Ten má za sebou historii zapojení do řady zdravotnických firem a je v oboru veřejných zakázek považován za zkušeného hráče. Šlachta však upozorňuje, že tato jednoduchá struktura může být pouhou zástěrkou pro složité finanční schéma. Klíčová stopa vede do Lichtenštejnska, které navzdory rostoucímu mezinárodnímu tlaku zůstává jurisdikcí s vysokou mírou anonymity a nedostatečnou transparentností konečných vlastníků firem.


Zkušenosti z jiných případů ukazují, že obdobné „poradenské“ smlouvy bývají často využívány jako nástroj pro legalizaci výnosů z veřejných prostředků a jejich vyvedení do daňových rájů. Lichtenštejnské prostředí je v tomto ohledu výhodné právě kvůli nízké míře registrace konečných uživatelů výhod a nízkým požadavkům na zveřejňování informací. I firma zapsaná v tamním rejstříku tak může skrývat skutečné příjemce peněz, a ti mohou být v krajním případě totožní s osobami, které v České republice rozhodují o zadávání zakázek nebo jsou s nimi přímo propojeni. Pokud by se takové propojení prokázalo, mohlo by jít nejen o porušení zákona o střetu zájmů, ale i o podezření z podvodu, legalizace výnosů z trestné činnosti či účasti na organizované zločinecké skupině.

Šlachtovo trestní oznámení zpochybňuje nejen samotné obchodní vztahy Omnimedics, ale i ekonomickou logiku jejího fungování. Firma bez vlastní výroby, s úzkým sortimentem (prakticky výhradně HeartMate 3), opakovaně dosahuje marží převyšujících 22 %, což je v oblasti zdravotnické distribuce výjimečné. Když k tomu připočteme vyvedení desítek milionů za neprokázané služby do Lichtenštejnska, vzniká otázka, zda firma skutečně působí jako běžný distributor, nebo spíš jako prostředník pro přesměrování veřejných financí na nedohledatelné zahraniční účty.


Šlachta proto navrhuje, aby se Finančně analytický útvar MF ČR a policie zaměřily na toky peněz mezi českými a zahraničními subjekty. Vyšetřování by se podle něj mělo opřít o mezinárodní nástroje spolupráce, jako jsou Europol či Interpol, a zahrnout také společnosti z Holandska, Švýcarska a Německa, které se mohly transakcí účastnit. Důležité bude získání dat z mezibankovních převodů v rámci SEPA systému a ověření, zda nebyly využívány paralelní nebo anonymní účty k obcházení kontrolních mechanismů.

Budoucnost tohoto případu bude záležet na důslednosti vyšetřovatelů i ochotě státu využít všechny nástroje mezinárodního práva a finanční forenzní analýzy. Šlachta v trestním oznámení zdůrazňuje, že objem zakázek, peněz i osobních vazeb je natolik rozsáhlý, že by případ měl být zařazen do režimu zvláštního vyšetřovacího týmu, s přístupem k bankovním údajům, mezinárodním registrům i smlouvám o výměně daňových informací, podobně jako v případech Pandora Papers nebo OKD.