Nezaměstnanost v České republice se po dlouhých devíti letech znovu dostala nad hranici pěti procent. Tento vývoj vyvolal výraznou debatu nejen mezi ekonomy, ale i na politické scéně. Jedním z prvních, kdo na situaci veřejně upozornil, byl ekonom a hlavní analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda, jenž se k aktuálním číslům vyjádřil na sociální síti X.
„Míra nezaměstnanosti v Česku je po devíti letech zpět nad pěti procenty. Klíčovým důvodem je snižování stavů v průmyslu,“ uvedl Kovanda. Podle něj nejde o krátkodobý výkyv, ale o důsledek hlubšího strukturálního problému, jímž je postupná ztráta konkurenceschopnosti českého průmyslu.
Kovanda upozorňuje, že česká ekonomika je výrazně provázána s průmyslem německým, který v posledních letech čelí vlastním potížím. „Za toto snižování může ztráta jeho konkurenceschopnosti. A ztráta konkurenceschopnosti průmyslu německého, na němž je ten český notně závislý,“ napsal analytik.
Jako kontrast uvádí Polsko, které se podle něj ideologickým tlakům vyhnulo. „Poláci nepodlehli ideologickému mámení a zůstali při levném uhlí tak dlouho, dokud nemají energetický mix spolehlivě opřený o jiné zdroje,“ konstatuje Kovanda s odkazem na dataČeské národní banky, jež podle něj ukazují výrazně lepší kondici polského průmyslu.
V českém kontextu pak připomíná, že tuzemská těžba uhlí má letos definitivně skončit, což podle něj znamená další tlak na ceny energií a závislost na dovozu, paradoxně například právě z Polska. To vše se podle Kovandy promítá do propouštění v průmyslu a následně i do růstu nezaměstnanosti.
Na rostoucí míru nezaměstnanosti reagoval také poslanec a advokát Jindřich Rajchl, který se k tématu vyjádřil na sociální síti Facebook. Jeho reakce se však zaměřuje na zcela jiný aspekt problému, konkrétně na roli zahraničních pracovníků na českém trhu práce.
„Nezaměstnanost v ČR po mnoha letech překročila hranici 5 %. Přesto neustále slyšíme ze všech stran výkřiky o tom, jak by se bez Ukrajinců naše ekonomika zhroutila. Že bez nich by statisíce pracovních pozic zůstalo neobsazených,“ napsal Rajchl.
Rajchl ve svém komentáři nastínil dvě možné cesty dalšího vývoje. „Buď půjdeme na ruku korporátům a budeme dovážet do naší země stále více levné pracovní síly z východu, pod jejímž tlakem budou stagnovat či klesat mzdy a nezaměstnanost nadále růst, nebo naopak počet ukrajinských migrantů v naší zemi snížíme, a donutíme tak zejména nadnárodní korporace, aby našim lidem nabídli adekvátní mzdu za jejich práci,“ napsal.
Postoj své politické formace PRO pak předseda strany shrnul jednoznačně.
„My v PRO jsme zcela jednoznačně pro druhou variantu. Nechceme import levné pracovní síly z východu. Chceme odpovídající mzdové ohodnocení pro naše zaměstnance. Češi tu práci chtějí a zvládnou ji dělat lépe než Ukrajinci. Jen je třeba jim slušně zaplatit.“
Debata o rostoucí nezaměstnanosti tak v Česku nabírá na intenzitě a ukazuje dva rozdílné pohledy na příčiny i možná řešení. Zatímco ekonomická analýza Lukáše Kovandy se soustředí na strukturální problémy průmyslu, energetiky a mezinárodní konkurenceschopnosti, politická reakce Jindřicha Rajchla klade důraz na otázku mezd, migrace a fungování pracovního trhu. Oba přístupy přitom reflektují rostoucí napětí v české ekonomice, které se stále výrazněji promítá i do sociální a politické roviny.







