Krátce před volbami dorazil do podcastu Chuť moci muž, který - jak s nadsázkou řekl moderátor - „hýbe všemi částmi politické scény“ a zároveň rozděluje publikum i konkurenty: europoslanec Filip Turek, čestný předseda Motoristů sobě a jednička středočeské kandidátky. V rozhovoru, jenž plynule přechází mezi předvolební taktikou, dopravou, bezpečností, geopolitikou i domácími kauzami, se Turek vymezuje vůči vládní koalici i části opozice, ale stejně důrazně formuluje, o co by usiloval ve vládě. „Buď lidé mávají ruskou vlajkou, nebo ukrajinskou. Já si myslím, že jsem ten, kdo mává českou vlajkou,“ shrnul svůj postoj k nálepkám, které podle něj dominují kampani.
Turek popisuje kontaktní kampaň jako převážně přátelskou a tvrdí, že agresivita se soustředí na sociální sítě. „Negativní reakce na ulici prakticky nemám. Na sítích chodí nechutné věci,“ říká a dodává, že po výhrůžkách se jeho tým v některých situacích rozhodl pro profesionální ochranku. Jádro jeho kritiky směřuje k ODS a koalici Spolu, které podle něj místo věcné debaty pracují s nálepkou „proruský“. „Podařilo se jim to dostat mezi lidi. Kdo nesouhlasí s Ursulou von der Leyen nebo premiérem Fialou, je označen za proruského,“ prohlásil s tím, že „ODS není schopna obhájit své výsledky v ekonomice ani v EU“.
Ve chvíli, kdy debata míří k válce na Ukrajině a k bezpečnosti, Turek skládá svůj plán pro uprchlíky. „Návratová politika po skončení války bude hlavní téma. Pokud někdo nebude pracovat, pobyt se prodlužovat nebude,“ říká a zároveň dodává, že část Ukrajinců pomáhá zaplnit nedostatek pracovních sil, například v sociálních službách. Volá ale po připravenosti státu na možná bezpečnostní rizika po válce a připomíná zkušenosti z Balkánu v 90. letech. „Říkat, že nehrozí organizovaný zločin, je z pozice vnitra nezodpovědné,“ tvrdí a kritizuje dle svých slov nedostatečnou přípravu policie či školství na nápor dětí.
Dopravní agenda, která Motoristy sobě definovala, je dalším pilířem Turkova vyprávění. O výstavbě mluví bez okolků: „Není možné, aby neziskovky blokovaly silnice nebo přehrady. Středobod společnosti má být člověk a jeho potřeby.“ Kritizuje ministerstvo životního prostředí a slibuje plošné audity napříč resorty, větší transparentnost i legislativní změny, které mají zkrátit stavební řízení. K dálničním známkám neohlašuje líbivé zlevňování, ale systémovou úpravu. „Nechci slibovat nesplnitelné. Dává smysl známka na osobu, ne na každé auto,“ uvedl europoslanec. Jako symptom neefektivity zmiňuje i pražské stavby a opravy. „Rekonstrukce Barrandovského mostu se výrazně prodražila. To je tragédie hospodaření,“ poznamenává a nešetří pirátským vedením metropole.
Podstatnou část rozhovoru věnuje obraně a armádním nákupům. Turek ostře zpochybňuje smysl nákupu tanků Leopard 2 v éře rychlého rozvoje dronů: „Kupujeme zbraně minulosti na války budoucnosti. Levné drony je dokážou zneškodnit.“ Připomíná rovněž české ruské vrtulníky a nákladné náhradní díly a vrací se až k tendrům z roku 2011. „ODS vyřadila americké výrobce a pořídila ruské Mi bez soutěže. Rusové tak dostali bianko šek na předražené díly,“ tvrdí. Recept? „Po nástupu do vlády plošné audity na ministerstvech a vyvození odpovědnosti, kde budou zakázky přepálené.“
V zahraniční politice se Turek staví do role konzervativního diplomata a nevylučuje, že by právě o tento resort usiloval. „Teorie mezinárodních vztahů je má vášeň. Srdcem je to zahraničí, rozumem i průmysl nebo obrana,“ říká a dodává, že nechce „sedět v opozici“. Vůči uznání palestinské státnosti volí zdrženlivost: „Je mi líto všech obětí v Gaze, ale uznávat stát, který v tuto chvíli nelze definovat, je předčasné. Izrael je náš spojenec. Počkal bych na směr Spojených států.“ V širším geopolitickém obraze tvrdí, že válka na Ukrajině může skončit rozdělením země a rekonfigurací vztahů velmocí, přičemž Evropa ponese větší díl finanční zátěže. „S USA musíme mluvit upřímně. Slíbit pět procent HDP na obranu a neplnit je nemá smysl. Berme to jako příležitost k chytrým investicím,“ podotýká.
Domácí politiku nahlíží skrze střet programů, nikoli kauz. Zmiňuje „chat control“, kterou přisuzuje STAN, i zadrhnutou digitalizaci stavebního řízení spojenou s Piráty, a zesměšňuje bombastické sliby o statisících bytů. O voliče si říká otevřeně: chce „inteligentní, pravicově smýšlející“ občany, kteří byli zklamáni ODS. „Pracovně říkáme ODS Revival,“ žertuje a odmítá, že by Motoristé sobě cílili na elektorát SPD či ANO. Do debaty vpluje i spor o údajné nepřiznané koalice: verdikt Ústavního soudu, který stížnosti zamítl, Turek vítá. „Politickou konkurenci máme porazit ve volbách, ne u soudu týden před hlasováním,“ říká Turek a zároveň připomíná, že přítomnost menších stran na kandidátkách větších je v tuzemské politice běžná.
Závěr rozhovoru vrací Turka k ambici vládnout a „pustit se do práce“. Vysoké platy v Evropském parlamentu nepovažuje za důvod setrvat v Bruselu. „Do politiky jsem přišel měnit věci, ne vydělávat,“ říká a připouští, že účast v příští vládě bude „sebevražedná mise“ kvůli rozpočtové situaci i unijním závazkům. Jeho recept je však konzistentní napříč tématy: méně nálepek, více konkrétních rozhodnutí, audity a tlak na efektivitu státu. „Pusťte nás na to,“ dodá v duchu kampaně a počítá s tím, že po volbách už o svých prioritách nebude mluvit jen v podcastu.
(Chmelík, prvnizpravy.cz, repro: Chuť moci)
