Německo ustupuje od klimatických cílů ve vytápění budov

politika

Německá vláda ruší povinný podíl obnovitelných zdrojů u nových topení a vrací do hry plyn i ropu, čímž oslabuje vlastní klimatické závazky.

Německo ustupuje od klimatických cílů ve vytápění budov
Katherina Reiche, ministryně hospodářství
27. února 2026 - 02:57

Rozhodnutí nové vládní koalice v Berlíně zrušit klíčové části zákona o vytápění představuje víc než technickou úpravu regulace. Jde o politický obrat, který se dotýká samotné podstaty německé klimatické politiky, a to v oblasti, která patří k největším zdrojům emisí skleníkových plynů. Původní legislativa z roku 2023, prosazená Zelenými v předchozí vládě, ukládala, aby nově instalované topné systémy využívaly alespoň z většiny obnovitelné zdroje, typicky tepelná čerpadla. Nová podoba zákona však dává domácnostem volnost setrvat u plynu a ropy, přičemž stát spoléhá na postupné přimíchávání biopaliv a bioplynu, které mají mít časem rostoucí podíl. V praxi to znamená, že dekarbonizace vytápění se odkládá a její tempo se zpomaluje v okamžiku, kdy Německo samo deklaruje cíl dosáhnout klimatické neutrality do roku 2045.

Politický kontext tohoto kroku je zřejmý. Předchozí zákon se stal terčem dlouhodobé mediální kampaně, která z něj udělala symbol údajného nátlaku na běžné domácnosti. Část veřejnosti, vyčerpaná pandemií a zdražováním energií po omezení dodávek ruského plynu, vnímala povinnost investovat do nových technologií jako další zásah do rozpočtu. Negativní rétorika přispěla k rozkladu koaličních vztahů a posílila radikální odpůrce klimatických opatření. Nynější kancléř Friedrich Merz splnil předvolební slib zákon změkčit a jeho strana CDU spolu se sociální demokracií prosadila změny, které fakticky oslabují závaznost přechodu na obnovitelné zdroje v sektoru budov. Kritika Zelených, dnes v opozici, že vláda tímto krokem opouští vlastní klimatické cíle, není jen rétorická. Uvolnění pravidel znamená, že emise z vytápění budou klesat pomaleji a Německo bude muset hledat náhradní úspory jinde, pravděpodobně za vyšších nákladů.


Zastánci změny argumentují svobodou volby a obavou z propadu trhu s moderními technologiemi. Ministryně hospodářství Katherina Reiche otevřeně přiznala, že nejistota kolem předchozího zákona vedla k odkládání investic a k poklesu prodejů tepelných čerpadel i moderních plynových kotlů. Tento argument má ekonomickou rovinu, ale míjí se s dlouhodobým zájmem státu. Největší ekonomika Evropské unie zůstává v oblasti vytápění závislá z velké části na fosilních palivech a sektor budov spolu s dopravou patří k hlavním brzdám plnění klimatických cílů. Spoléhat na budoucí dostupnost biomethanu a bioolejů je riskantní, protože tyto zdroje jsou na globálním trhu vzácné a jejich cena roste. Vláda sice ponechává štědré dotace na pořízení tepelných čerpadel minimálně do roku 2029, ale zároveň vysílá signál, že přechod na čistší technologie není nezbytný, nýbrž volitelný. Tím oslabuje investiční jistotu výrobců i spotřebitelů a oddaluje strukturální změnu, kterou Německo potřebuje.


Srovnání s jinými evropskými zeměmi ukazuje, že technologická bariéra není nepřekonatelná. Norsko má stovky tepelných čerpadel na tisíc domácností, zatímco Německo zůstává hluboko pod tímto průměrem. Rozdíl není v technických možnostech, ale v politické důslednosti a dlouhodobé komunikaci směrem k veřejnosti. Pokud stát nejprve stanoví ambiciózní cíl a poté pod tlakem krátkodobých obav ustoupí, podrývá tím vlastní důvěryhodnost. Výsledkem může být nejen zpomalení dekarbonizace, ale i růst nedůvěry vůči dalším klimatickým krokům, které budou nezbytné v průmyslu, dopravě i energetice. Příběh kolem vytápění se tak stává varováním, jak snadno se mohou klimatické závazky stát obětí politického marketingu a mediálních kampaní, pokud nejsou pevně ukotveny v konzistentní strategii.

Podrobnosti k rozhodnutí vlády a jeho politickému pozadí přinesl britský deník The Guardian, který upozornil na riziko opuštění klimatických cílů ve prospěch krátkodobé popularity. Německý obrat je signálem i pro zbytek Evropy, že klimatická politika není jednosměrnou cestou vpřed, ale terénem, kde se bude nadále svádět spor mezi dlouhodobým veřejným zájmem a okamžitou politickou výhodou.

(Kyncl, prvnizpravy.cz, repro: zdf)


Zdroj: https://www.theguardian.com/environment/2026/feb/25/germany-accused-ditching-climate-targets-scraps-renewables-mandate


Anketa

Prezident Pavel prohlásil, že válka na Ukrajině je svým způsobem i naše válka. S jeho prohlášením: