Před časem jsem potkal jednu svou dávnou kamarádku, řeč přišla také na zpravodajství České televize a ona mi víceméně vyčetla, co prý pořád proti té České televizi mám, že její zpravodajství je přece profesionální. Pozor, tahle moje kamarádka není žádný nazdárek, je to člověk z branže a co se týče politických názorů, také se příliš nelišíme. A pak mi to došlo. Rozdíl mezi námi je v tom, že já kromě České televize a obecně zdejšího hlavního mediálního proudu sleduju také nejrůznější alternativní informační zdroje. Ona a jí podobní prostě nemohou vědět, že na spoustu věcí existují také odlišné pohledy a že ten jediný názorový proud, který Česká televize ve svém zpravodajství a publicistice dlouhodobě upřednostňuje, je mnohdy zcela zavádějící, ba přímo manipulativní.

A takhle to běží den co den. Když jsou v Americe prezidentské volby, slouží ČT jako volební štáb tu Clintonové, tu Bidena, zatímco Trump, ať udělá cokoli, vždy je za satanáše. Když jde o brexit, tak setrvat v EU je samozřejmě správně, zatímco opustit EU špatně. Když jde o spory Slovenska či Maďarska s EU, Fico i Orbán jsou ti špatní, přestože demokraticky zvolení, zatímco všichni nikým nevolení bruselští panáci to s námi přece myslí dobře, protože v duchu evropských hodnot.

Že právě tyto evropské hodnoty, v jejichž jménu Evropská unie dlouhodobě devastuje celý kontinent a provozuje sebevraždu evropské civilizace, jak se to jeví při alternativním pohledu na děje posledních let, o tom ani slovo. Některé demonstrace běží v přímém televizním přenosu, jiné je naopak potřeba utajit. To samé platí o volebních kampaních. Někdo nárok má, někdo ani náhodou.

Ale dál a dál se po nás, televizních poplatnících, chce, abychom si tuhle masírku měsíc co měsíc platili povinným výpalným, pardon, televizním poplatkem, který ovšem už dávno není nic jiného než podivná daň z domácnosti. Daň neefektivní, iracionální a asociální. Efektivita jejího výběru je totiž problematická, systém je zastaralý a v poměru ke svému příjmu paradoxně nejvíce platí ti nejchudší.

A tak některé politické síly a někteří politici, kupříkladu třeba já, jdou do voleb s návrhem na zrušení těchto povinných poplatků. Variantou je financování přímo ze státního rozpočtu, případně dobrovolnost poplatků. Prostě normální svoboda rozhodnutí. Komu se tahle jednostranná masírka líbí, ať si ji platí. Každému jeho nebe! Pokud jsou pravdivé průzkumy veřejného mínění, kterými se vedení ČT ohání, totiž jak velké procento diváků je s vysíláním ČT spokojeno a že by dokonce rádi platili víc, žádné vyschnutí finančních zdrojů přece nehrozí," uzavřel svůj komentář ohledně veřejnoprávní televize a poplatků na svém facebooku Petr Štěpánek.