Text petice namířené proti programovému prohlášení vlády, kterou podepsaly některé české neziskové organizace, nevystupuje jako běžný projev občanského názoru, ale jako politický akt aktérů, kteří jsou dlouhodobě strukturálně navázáni na státní rozpočty. V kontextu informací zveřejněných ministrem zahraničí Petrem Marcinkou o rozsahu financování neziskových projektů z prostředků Ministerstva zahraničních věcí se tento postoj nejeví jako občanský protest zdola, ale jako obranná reakce na ohrožení systému financování, na němž je část tohoto sektoru existenčně závislá. Zvlášť zarážející je skutečnost, že mezi signatáři jsou i členové Rady vlády pro neziskové organizace, tedy osoby, které se současně podílejí na státní politice vůči neziskovému sektoru a jejichž organizace čerpají veřejné dotace.
Zveřejněný přehled projektů financovaných v posledních letech ukazuje, že státní prostředky nebyly směrovány pouze na humanitární pomoc nebo krizové intervence, ale ve velkém rozsahu na politicko výchovné, ideologické, advokační a agitační projekty v desítkách zemí světa. Financování projektů zaměřených na „posilování občanské společnosti“, „demokratickou angažovanost“, „mediální odolnost“, „boj s dezinformacemi“, „advokační činnost“, „politickou participaci mládeže“ či „transformaci narativů“ tvoří systémovou linii, nikoli okrajovou výjimku. Opakující se příjemci veřejných prostředků, jako jsou Člověk v tísni, Transparency International, Post Bellum, Arnika, AMO, Agora, DEMAS, Nesehnutí Brno nebo Transitions, vytvářejí stabilní síť organizací, které dlouhodobě čerpají státní finance na projekty s přímým politickým, ideologickým a hodnotovým dopadem.
V tomto kontextu už petice proti vládě nepůsobí jako nezávislá iniciativa občanské společnosti, ale jako reakce struktur, jejichž fungování je existenčně závislé na veřejných rozpočtech. Pokud organizace, které dlouhodobě čerpají milionové dotace a nejen z jednoho ministerstva, současně vystupují politicky proti vládě a její politice, vzniká legitimní otázka střetu rolí, odpovědnosti a hranice mezi občanskou činností a politickým aktivismem financovaným státem. O to problematičtější je účast členů Rady vlády pro neziskové organizace, kteří se v jedné roli podílejí na nastavení státní politiky vůči neziskovému sektoru a v jiné roli vystupují proti vládě, z jejíchž rozpočtů jejich organizace čerpají prostředky.
Petice se tak nejeví jako obrana demokracie, ale jako signál obav z možného omezení systému dotací, grantových toků a politických projektů, které byly dlouhodobě financovány z veřejných peněz bez přímé demokratické kontroly. Kritika vlády v tomto případě není výrazem nezávislosti, ale součástí mocenského boje o zachování finančních toků a vlivu. Veřejná debata se tím neposouvá směrem k otázce, co má být legitimní rolí neziskového sektoru ve společnosti, ale k zásadnější otázce, zda je přijatelné, aby stát systematicky financoval politický a ideologický aktivismus, který se následně staví proti demokraticky zvolené vládě.
(Böhm, prvnizpravy.cz, repro: cnn prima)
Zdroje: 1. https://www.societyforall.cz/vladni-prohlaseni-ohrozuje-fungovani-verejne-prospesnych-sluzeb-upozornuje-pres-140-nevladnich-organizaci; 2. https://glopolis.org/pro-civic/vladni-prohlaseni-ohrozuje-fungovani-verejne-prospesnych-sluzeb-upozornuje-pres-140-nevladnich-organizaci/
