Ministerstvo obrany má v roce 2027 hospodařit se 190,86 miliardy korun, meziročně o 36,07 miliardy více. Navýšení o 23,3 procenta patří k nejvýraznějším v celém státním rozpočtu. Celkové výdaje na obranu rozdělené mezi jedenáct rozpočtových kapitol mají dosáhnout 194,6 miliardy korun, tedy 2,04 procenta HDP.
Vláda Andreje Babiše tím finančně potvrzuje prioritu modernizace armády. Programové prohlášení však slibuje také transparentní nákupy, efektivní hospodaření, posílení personálu a maximální zapojení domácího průmyslu. Samotný růst výdajů proto nestačí. Rozhodující je, jaké nové schopnosti armáda získá a za jakou cenu.
Ministr obrany Jaromír Zůna uvedl, že financování modernizačních programů má dosáhnout téměř 82 miliard korun, přibližně o 26 miliard více než letos. Peníze mají směřovat především do výzbroje, vojenské techniky a infrastruktury, včetně projektů tanků Leopard, bojových vozidel CV90 a letounů F-35.
Meziroční růst však není celý výsledkem nových rozhodnutí. Ministerstvo obrany již v únoru oznámilo přesun financování plánovaných projektů v hodnotě 16,4 miliardy korun z roku 2026 do roku 2027. Přibližně 45 procent letošního meziročního navýšení tak odpovídá částce dříve odložených výdajů, i když nejde nutně o totožné rozpočtové položky.
Vláda proto musí doložit nejen objem nových zakázek, ale také dodržování termínů, provozní náklady pořizované techniky a skutečný přínos pro bojeschopnost armády. Modernizace bez dostatku vycvičených vojáků, munice, servisu a logistického zabezpečení by očekávaný bezpečnostní přínos nepřinesla.
České firmy mají dostat zakázky. Kolik peněz doma zůstane?
Programové prohlášení požaduje maximální zapojení českého obranného průmyslu a výzkumu. Vláda slibuje také audit akvizic, přehodnocení investičních priorit a transparentnější hospodaření s veřejnými prostředky.
Zahraniční nákupy moderní techniky mohou být nezbytné, jejich ekonomický přínos pro Českou republiku však závisí na zapojení domácích podniků do výroby, vývoje, údržby a oprav. Samotné oznámení spolupráce přitom neukazuje skutečnou českou přidanou hodnotu.
Ze souhrnných rozpočtových údajů zatím nelze určit, jaká část investičních prostředků připadne českým firmám ani jaké konkrétní úspory přinesl slibovaný audit zakázek. Tyto informace jsou podstatné pro posouzení, zda rekordní vojenské výdaje současně podporují domácí průmyslové kapacity.
Procenta HDP nestačí. Rozhoduje skutečná obranyschopnost
Ministerstvo financí uvádí obranné výdaje státního rozpočtu ve výši 2,04 procenta HDP. Současně předkládá širší propočet výdajů souvisejících s obranou a bezpečností na úrovni 3,93 procenta HDP. Jde však o odlišně vymezené ukazatele, které nelze bez vysvětlení metodiky zaměňovat.
Plnění finančních závazků vůči NATO je důležité, samo však neříká, zda armáda získává potřebné operační schopnosti. Vláda slibuje posílení protivzdušné obrany, aktivních záloh, náboru vojáků i připravenosti obyvatelstva na krizové situace. Pro vyhodnocení těchto závazků budou podstatné konkrétní výsledky, nikoli pouze rozpočtované částky.
Rozpočet na rok 2027 potvrzuje výrazné finanční posílení obrany. Část navýšení ovšem představuje přesunuté výdaje a řada modernizačních projektů přinese výsledky až v dalších letech. Vláda proto musí prokázat, že rostoucí investice odpovídají skutečným bezpečnostním potřebám a jsou dlouhodobě finančně udržitelné.
Rekordní rozpočet není sám o sobě výsledkem obranné politiky. Tím bude až připravenější armáda, funkční technika, dostatek personálu a prokazatelně účelné využití veřejných peněz. Podle těchto kritérií je nutné vládní sliby hodnotit.
(Kovář, prvnizpravy.cz, repro: močr)
Zdroje: 1. Vláda ČR – Programové prohlášení vlády; 2. Ministerstvo financí – Návrh státního rozpočtu na rok 2027; 3. Ministerstvo obrany – Projev ministra Jaromíra Zůny k rozpočtu 2027; 4. Ministerstvo obrany – Základní informace k rozpočtu na rok 2026
