Česká pirátská strana se v sobotu v jihočeských Prachaticích rozhodne o vedení, které zůstane klíčové pro její další směřování. Na celostátním fóru bude hlavní pozornost zaměřena na obhajobu funkce předsedy, kterou bude s největší pravděpodobností znovu vykonávat Zdeněk Hřib, současný předseda strany a kandidát, který již v listopadu 2024 převzal vedení po rezignaci předchozího šéfa Ivana Bartoše. 

Hřib se do čela strany dostal těsnou výhrou v listopadu 2024 a letos chce potvrdit svůj mandát v čele Pirátů s jasným cílem udržet stranu jako součást klíčových politických diskuzí a bojovat o pozici v příští vládní sestavě bez Andreje Babiše. 

Jeho protikandidátem je David Witosz, který již ve volbě vedení dříve neuspěl a volá po větším zapojení členů „zdola“. Funkci místopředsedkyně bude obhajovat i šéfka poslaneckého klubu Olga Richterová, jejíž post může při volbě zaznamenat nečekané napětí. Političtí komentářori se shodují na tom, že rozhodnutí delegátů ovlivní strategii Pirátů pro nadcházející komunální a parlamentní volby a jejich vnitřní rovnováhu mezi různými proudy v rámci strany. 


„Ivan Bartoš si Piráty přivlastnil, a teď je drží v železném sevření svého fanatismu. Ivan Bartoš patnáct let vládl České pirátské straně jako neomezený pán. Když v září 2024 rezignoval na předsednictví po katastrofických volebních výsledcích, měl to být konec jedné éry a nový začátek. Nebyl.

Zdeněk Hřib byl zvolen předsedou a spousta starých členů stranu opustila. Nový vítr do plachet pirátské kocábky nezafoukal. Skutečná moc, hlavní hlas a rozhodující rétorika zůstaly nadále v rukou Bartoše. Hřib je takový Medvěděv Pirátské strany. Loutka na trůnu, zatímco pravý car nedokáže zůstat v zákulisí a stále tahá za nitky. Postupně a nemilosrdně. Každý, kdo s Bartošovým extrémně konfrontačním, černobílým a nenávistným stylem nesouhlasil, byl vytlačen nebo sám odešel. 

Jiří Kadeřávek, muž, který v roce 2009 stranu rozjel, odešel s hořkým konstatováním, že se vše otočilo o 180 stupňů. Zůstalo jen tvrdé, fanatické jádro, které Bartošův styl nejen přijalo, ale ještě radikálně zesílilo. Olga Richterová vede nekonečnou protikorupční inkvizici plnou jedovatých výroků. Nejmladší poslankyně Katerina Demetrashvili jde až do extrému a Filipa Turka označuje přímo za nácka, který má zdravotní problémy ze zvedání pravačky. 


Původní program z roku 2009 jako svobodný internet, reforma autorského práva, ochrana soukromí, transparentnost bez morálního kádrování je mrtvý. Dnes je hlavním programem čirá nenávist, nekonečné obviňování Babiše, Okamury a celé vlády z ruské propagandy, zrady hodnot a střetu zájmů. Místo reálných návrhů posílají udání na Agrofert do Bruselu. Riskují práci desítek tisíc lidí, aby mohli vést teatrální bitvy pod praporem falešné morálky. 

Nejsmutnějším paradoxem je, že Bartoš roky obviňuje Babiše a Okamuru, že jejich strany jsou stranami jednoho muže, a že polarizují společnost. Přitom sám udělal přesně totéž, jen s jiným nepřítelem a v ještě fanatičtějším balení. Tohle je klasický mechanismus sektářských nebo silně ideologických skupin. Lídr a jeho věrní fanatici. Nedotknutelná bublina. 

Hřib jako předseda je jen fasáda, skutečný motor je Bartoš a jeho okolí. Dokud budou mít Piráti dost mandátů na státní příspěvky a platy poslanců, bude se to kolo fanatismu točit dál. Nakonec Bartoš a jeho věrná družina stranu zničí. Strana, která měla být otevřená, svobodná a proti autoritářství, skončila jako pevnost jednoho dlouholetého vládce, který postupně vyhnal všechny nesouhlasné a obklopil se těmi, kteří převzali jeho styl,“ zhodnotil situaci Pirátů na síti facebook Strakoš.