Prezident Petr Pavel v otevřeném dopisu premiérovi zdůvodnil své rozhodnutí, proč nechce jmenovat Filipa Turka ministrem. Podle publicisty Vadima Petrova si však prezident svým zdůvodněním koleduje o civilní žalobu kvůli šíření pomluv.

Spor o jmenování nového ministra životního prostředí mezi prezidentem republiky a předsedou vlády Andrejem Babišem se táhne už od loňského listopadu. Tehdy prezident opakovaně avizoval výhrady k osobě Filipa Turka, který byl původně zvažován na post ministra zahraničí a později na ministra životního prostředí.

Navzdory opakovaným jednáním a výměně stanovisek se situace nevyřešila a vyústila v oficiální rozhodnutí hlavy státu nevyhovět návrhu premiéra Andreje Babiše, který Turkovu nominaci tento týden předložil na Hrad. Prezident své stanovisko nyní podrobně odůvodnil v dopise předsedovi vlády.

Ve svém zdůvodnění se opírá o ústavní rámec České republiky a zdůrazňuje roli prezidenta jako garanta ústavního řádu. Připomíná, že „v demokratickém právním státě založeném na úctě k právům a svobodám člověka a občana je třeba při výkonu kompetencí všech orgánů veřejné moci respektovat, chránit a prosazovat základní ústavní hodnoty“, mezi něž řadí lidskou důstojnost, rovnost a odmítnutí totalitních a autoritářských ideologií. Tyto principy označuje za nedotknutelné a opírá se přitom o judikaturu Ústavního soudu.

Klíčovou část dopisu tvoří výklad, za jakých okolností může prezident výjimečně odmítnout návrh předsedy vlády na jmenování člena kabinetu. Podle prezidenta takový postup ústavní doktrína připouští zejména tehdy, „pokud existují důvodné pochybnosti o loajalitě navržené osoby k ústavnímu hodnotovému řádu republiky“. Zdůrazňuje, že nejde o sankci vůči soukromé osobě, ale o preventivní opatření vůči veřejnému funkcionáři. „Odepření jmenování není uložením sankce řadovému jednotlivci, nýbrž představuje opatření k zajištění respektu, ochrany a realizace ústavního hodnotového řádu ze strany členů vrcholného orgánu výkonné moci,“ uvádí prezident.

Prezident následně přechází ke konkrétním výhradám vůči Filipu Turkovi. „Jsem naprosto přesvědčen, že na straně Mgr. Filipa Turka existuje množství okolností, které mnohdy jednotlivě, ale především ve svém souhrnu, jeho loajalitu vůči fundamentálním principům a hodnotám ústavního řádu důvodně zpochybňují,“ konstatuje. Za zvlášť závažné označuje Turkovy výroky a jednání, v nichž podle prezidenta „opakovaně adoroval, či přinejmenším bagatelizoval jeden z nejhorších totalitních režimů 20. století, nacistické Německo“. Zmiňuje také výroky, jimiž měl zpochybňovat důstojnost a rovnost žen a menšin či zlehčovat násilné činy z nenávisti.

Celou situaci prezident označuje za mimořádnou. Podle jeho slov jde o „zcela bezprecedentní“ případ od přijetí Ústavy, který nelze srovnávat s žádným dřívějším odmítnutím či výhradami k navrhovaným členům vlády ze strany předchozích prezidentů. Na základě všech uvedených důvodů proto považuje své rozhodnutí za ústavně přípustné a v souladu s ústavním pořádkem.

Na odůvodnění prezidenta nejmenovat Filipa Turka ministrem zareagoval publicista a člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Vadim Petrov, podle kterého by se prezident Pavel měl obávat civilní žaloby kvůli křivému obvinění.

Psali jsme: Po příměří může být Ukrajina bezpečnostním rizikem, říká Zahradil

„Prima. Tohle už je na žalobu. Ne u Ústavního soudu. Ne za nejmenování ministrem, ale za křivé obvinění, šíření pomluv, za neprokázaná tvrzení… atd.

Pořád si myslím, že do podobných handrkovaček by prezident neměl chodit. Myslí si, že na tom může dobře demonstrovat svůj hodnotový kredit. Ale proč na téma Turek?

Podlo mě je to nedůstojné úřadu prezidenta. Pokud chtěl snadné vítězství nad Babišem, proč si zrovna vybral rvačku na sociálních sítích se stranou, kterou sítě zrodily? Babišovi je úplně jedno, jak si to bude prezident rozdávat s Motoristy,“ napsal na síti facebook Petrov.

I senátorka Jana Zwyrtek Hamplová si myslí, že prezident Pavel překročil hranice Ústavy a že konečný verdikt by měl náležet Ústavnímu soudu.

„Prezidentovo odmítnutí návrhu na jmenování ministra vlády bez závážných důvodů je jednáním, které překračuje hranice Ústavy. Prezident členy vlády premiérovi jmenuje, prezident mu je “nekádruje”. Konečné slovo patrně řekne Ústavní soud,“ uvedla na sociálních sítích senátorka Jana Zwyrtek Hamplová.

(Chmelík, prvnizpravy.cz, obr.: aiko)