17. října 2025 - 06:22
Rozhodnutí Městského soudu v Praze z 16. října potvrzuje, že ministerstvo vnitra vedené Vítem Rakušanem porušilo práva hnutí Svoboda a přímá demokracie. Úřad v roce 2020 ve své zprávě o extremismu označil SPD za „xenofobně zaměřenou populistickou skupinu“ a přisoudil jí „dominantní úlohu při projevování předsudečné nenávisti“. Podle rozsudku však takové závěry nebyly podloženy konkrétními důkazy.Soudkyně Markéta Wildová konstatovala, že „u žádného z výroků, které se ve sledovaném období ze strany SPD objevily, nebyly shledány prvky xenofobie, extremismu nebo předsudečné nenávisti“. Soud zároveň upozornil, že aktivity hnutí ve sledované době se sice dotýkaly citlivých témat, jako je migrace nebo vztah k Evropské unii, nicméně tyto postoje nenaplňovaly definici extremistických projevů tak, jak je vymezuje ministerstvo vnitra.
Právní zástupce SPD Adam Batuna rozhodnutí přivítal a uvedl, že soud dal jasně najevo, že státní instituce musí být při používání podobných označení mimořádně obezřetné. Ministerstvo vnitra prostřednictvím svého zástupce Lubomíra Janků sdělilo, že rozhodnutí respektuje, avšak vyčká na písemné odůvodnění rozsudku a poté zváží případné dovolání.
Rozsudek tak otevírá širší debatu o způsobu, jakým vládní orgány nakládaly s hodnocením politických subjektů, zejména těch opozičních. Obzvlášť v kontextu období, kdy Fialova vláda čelila klesající důvěře veřejnosti a předvolební atmosféra byla silně polarizovaná, působí zařazení SPD do zprávy o extremismu jako politicky motivovaný krok. Podobné výroky mohly ovlivnit veřejné mínění a oslabit pozici hnutí před volbami.
Fakt, že stát prostřednictvím svých institucí označil demokraticky zvolené parlamentní hnutí za extremistické, aniž by to bylo doloženo konkrétními činy, působí v demokratickém systému znepokojivě. Připomíná to tendence, kdy se mocenské struktury snaží prostřednictvím administrativních nástrojů ovlivňovat politické soupeření.
Rozhodnutí soudu by proto mělo být vnímáno nejen jako dílčí vítězství SPD, ale také jako varování pro všechny budoucí vlády, že politická soutěž musí probíhat férově a bez státního zásahu. V demokratickém státě není možné, aby úřady hodnotily opozici podle ideologických měřítek, ale pouze na základě konkrétních činů a faktů.
(Böhm, prvnizpravy.cz, repro: čestmír)